Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Jméno Antonín Rudl asi většině obyvatel Královéhradeckého kraje mnoho neřekne. Snad jen pravověrní Hořičáci si vzpomenou na prvního starostu po vyhlášení samostatné Československé republiky.
 
Narodil se nedaleko - v Podkrkonoší, v Semilech. Kalendář onen den ukazoval datum 17. července 1864. Vzdělání Antonína Rudla gradovalo absolutoriem na hradeckém Učitelském ústavu. Pracovní vzdělávací povinnosti ho zavály nejprve na obecnou a poté na měšťanskou školu v Hořicích. V letech 1895 - 1896 pak působil jako profesor a třídní učitel Oddělení pro kameníky na proslulé kamenické škole. Mezi jeho ovečky patřili nejen žáci z Jihlavy, Prahy, Plzně, ale například i adept z Vídně. V pedagogické kariéře pokračoval poněkud překvapivě - coby ředitel odborné školy pro ženská povolání.
 
S manželkou Ludmilou Annou vychovával dva syny a dvě dcery, což mu nebránilo v čilém kulturním a společenském životě. Angažoval se zejména v hudební oblasti. Ve sboru Dalibor účinkoval, v mužském Ratiboru dělal sbormistra, zrod ženského spolku Vesna aspoň inicioval. V Národopisném sborníku okresu hořického zhodnotil dílo Renáty Tyršové-Fügnerové, historičky umění, etnografky, dcery zakladatele tělocvičné jednoty Sokol. Byl otcem myšlenky a autorem návrhu na stavbu meteorologického sloupu (1903), který na hořickém náměstí  vydržel až do roku 1950. Sepsal stať o pozoruhodném, důležitém a přehlíženém řemesle Pípařství v Podkrkonoší (viz Zpráva o činnosti Průmyslového Musea Podkrkonošského v Hořicích za rok 1905 a 1906).  
 
Jak jsem uvedl výše, po převratu r. 1918 se stal nejvyšším představitelem Hořic. Během let se významně zasloužil o jejich další rozvoj. Ve sbírkách Národního filmového archivu najdeme unikátní němý černobílý dokument (35 mm verze!), na němž se podílelo město jako producent. Pod názvem Návštěva pana presidenta republiky v Hořicích 10. července 1926 se mezi "automobily Praga Grand, davy mávajícími, jízdou sokolskou, obrazem alegorickým atd." objevuje vedle T. G. Masaryka také Antonín Rudl.
 
Jeho pozemská pouť skončila 3. května 1938 v Hořicích. Mnoho desítek let poté po obětavém starostovi pojmenovali Hořičtí ulici.
 
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ