Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

"Nikdy nesplatíme zvířatům to, co jim jsme dlužni."
 
Wikipedie u obce Ždírnice, která leží kousek od Hostinného a má plus minus 80 obyvatel, uvádí jediného významného rodáka. Znají ho však po celém světě. Ing. Josef Vágner, CSc. se - pochopitelně ještě bez akademických titulů - narodil 26. května 1928. Miloval přírodu a zvířata. Později řekl: „Les je mi chrámem, stromy zpovědníkem, zvířata důvěrníky.“ Po zkoušce dospělosti na trutnovské střední lesnické škole (1951) pracoval jako lesník a učitel. Roku 1961 absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, o čtyři léta později Institut tropického a subtropického lesnictví.
 
Poté dostal dvě atraktivní nabídky - pracovat v Malajsii, případně v Tanzanii. Zvolil třetí. 1. července 1965 se stal šéfem královédvorské zoologické zahrady. Začínal v podstatě "na zelené louce". Jeho vize - safari specializované na africkou zvířenu - se nesetkala u kolegů doma s pochopením. Josef Vágner využil částečně zahraničních zkušeností, do nichž aplikoval vlastní neotřelé představy. Ústřední myšlenkou bylo zachovat genofond ohrožených druhů. Souhlas od úřadů dostal až za dva roky. Kapitál k prvnímu odchytu na černém kontinentu získal prodejem mláďat bengálských tygrů, které ZOO odchovala. Josef Vágner vyrazil na africké expedice devětkrát. Dovezl na 2 000 zvířat. Po ptácích, plazech a primátech se specializoval na sudokopytníky, zejména žirafy, které se dostaly i na logo podkrkonošského parku. Na 600 v ZOO odchovaných jedinců se vrátilo zpět do volné přírody.
 
Svět ho uznával, doma mu házeli klacky pod nohy. Výstavba safari nabírala zpoždění, přestože návštěvnost rapidně stoupala a cena chovaných zvířat se zvýšila desetkrát. V letech 1974 - 75 pomáhal v Indii zachraňovat nosorožce pancéřové. Mluvil několika jazyky včetně svahilštiny, neustále se vzdělával. Přednášel po Evropě, vystupoval v TV a rozhlase, psal úspěšné knihy. Safari pod Kilimandžárem v Lipsku získalo cenu za nejkrásnější knihu světa 1979. Pomáhal rovněž při zakládání ZOO v Košicích. Ing. Vágner dal popud ke vzniku galerie Zdeňka Buriana s tématem vývoje života v areálu ZOO. Při jejím otevření, stejně jako při zahájení provozu safari (1989), už však ředitelem nebyl. Ze zdravotních důvodů - utrpěl při výpravách 16 zranění - odešel r. 1983 do invalidního důchodu. Věnoval se psaní knih a členství v mysliveckých organizacích.    
 
V listopadu 1989 byl významnou postavou "sametové revoluce" ve východních Čechách. Nabízené posty, mj. funkci místopředsedy vlády, však odmítl. Získal mnoho ocenění, také čestné občanství Dvora Králové nad Labem. Stal se předobrazem postavy veterináře ve filmu Dva lidi v ZOO a hrdinou portrétu cyklu GEN (1993). Nedávno měl premiéru další dokument o něm - Safari v Čechách. V posledních letech vzniklav královédvorské zahradě stálá expozice Velké africké transporty Josefa Vágnera i část nazvaná Africké safari Josefa Vágnera.
 
Ing. Josef Vágner zemřel 6. 5. 2000 v Hradci Králové.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ