Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí


Probíhající soutěže

VARHANNÍ KONCERT

VARHANNÍ KONCERT

21. ÚNORA 2019 V 19.30 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

GIUSEPPE VERDI: LA TRAVIATA

GIUSEPPE VERDI: LA TRAVIATA

26. ÚNORA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

HELICOPTER SHOW 2019

HELICOPTER SHOW 2019

18. KVĚTNA 2019 V 9.00 HODIN, LETIŠTĚ HRADEC KRÁLOVÉ

FILM MUSIC TOUR 2019

FILM MUSIC TOUR 2019

18. BŘEZNA 2019 V 19 HODIN, KC ALDIS, HRADEC KRÁLOVÉ

MADAMME DE PARIS

MADAMME DE PARIS

29. DUBNA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE, HK

DVOŘÁKOVO KLAVÍRNÍ KVARTETO

DVOŘÁKOVO KLAVÍRNÍ KVARTETO

7. února 2019 v 19.30 hodin, Síň Petra Ebena (Regiocentrum Nový pivovar), HK

LADY PRAGA

LADY PRAGA

7. BŘEZNA 2019 VE 21 HODIN, AC KLUB, ZÁMOSTÍ 684/1, HK

Kalendárium

 <  LEDEN 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
  01 02 03 04 05 06
07 08 09 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Doporučujeme

NEZVAL, Gustav

zpět


NEZVAL, Gustav Gustav NEZVAL vl. jm. Augustin Nezval (* 18. 11. 1907 Brno-Řečkovice, † 17. 9. 1998 Praha)  – herec; manžel bývalé tanečnice Gertrudy Nettlové, pseudonym Tru Nortenová (1913–1994). Pocházel ze skromných poměrů a v 15 letech mu zemřel otec, strojní zámečník a kotlář. Místo teologického semináře nebo učitelského ústavu, jak si původně přála matka, vystudoval v Brně strojní průmyslovku. Touha po divadle ho zavedla do Prahy, kde krátce pracoval jako stavební kreslič a pohostinsky vystupoval na ochotnických představeních na Žižkově. Krátce působil jako elév Národního divadla (1926–27) a s hereckou dráhou pokračoval v letech 1928–30 u venkovských div. společností (Možný, Houra, Macháček), v pražském Intimním divadle (1930–31), Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1931–32), Švandově divadle v Praze (1932–34), Divadle Vlasty Buriana (1934–35), Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1935–38) a Zemském divadle Brno (1938–41). Od roku 1942 až do odchodu do důchodu (1977) zůstal věrný jediné scéně, která však během jeho angažmá několikrát změnila název (Městské divadlo na Královských Vinohradech, Ústřední divadlo čs. armády, Divadlo na Vinohradech). Do roku 1983 zde pak vystupoval pohostinsky. Z více než stovky rolí, které vytvořil na Vinohradech, jmenujme aspoň Melvila a hraběte Bellievra z Marie Stuartovny, hraběte Almavivu z Lazebníka sevillského, mlynáře z Lucerny, Molièrova Amfitryona, admirála z Bulgakova Útěku, hvězdopravce z Hikmetovy Legendy o lásce, Brighta z Války s mloky, Hobyho z Návštěvy staré dámy, Anselma z Lakomce, kněze z Večera tříkrálového, biskupa z Boltovy hry Ať žije královna! či Dionýsije z Cara Fjodora. Přitažlivý zjev, pohledná tvář s uhrančivýma očima, urostlá postava a mužné vystupování, ale i lyrický, citlivý projev ho předurčovaly pro role milovníků a mladých sympatických, ušlechtilých a chlapsky odvážných hrdinů, často aristokratů, důstojníků, intelektuálů, umělců i venkovských typů. Ve zralém věku rozšířil svůj rejstřík o role charakterní, a to jak na divadle, tak i ve filmu. Své herecké schopnosti svěřil objektivu kamery už za své ostravské a brněnské éry, kdy hrál v umělecky nenáročných filmech vedlejší i hlavní role mladých, vysokoškolsky vzdělaných mužů (Jarčin profesor, 1937; Děti na zakázku, 1938; Ideál septimy, 1938), ale objevil se také v důstojnické uniformě (Armádní dvojčata, 1937), jako povaleč (Dvojí život, 1939) a sedlák (Ženy u benzinu, 1939). Umělecky hodnotnějšími hereckými úkoly ho zahrnuli až počátkem 40. let špičkoví režiséři: František Čáp, M. Frič a Otakar Vávra. V jejich filmech střídal dvě zcela odlišné polohy: na jedné straně představoval prosté venkovské chasníky, na druhé straně vojáky, důstojníky a šlechtice. Přestože vesměs šlo o postavy kladné a sympatické, obdařil některé z nich romantickým kouzlem tajemna. Takový byl zejména černý myslivec z adaptace románu Boženy Němcové Babička (1940) nebo zádumčivý nadporučík královské gardy Varga z kostýmního melodramatu Noční motýl (1941). V obou těchto filmech režisér Čáp s oblibou zabíral velký detail Nezvalových hlubokých očí s rysem záhadného smutku, na které ani Viktorka (J. Štěpničková), ani Marta Dekasová (H. Vítová) nedokázaly do své tragické smrti zapomenout. Takovým byl v podstatě i švihácký důstojník Leon z Costy, který se, na rozdíl od obou předchozích filmů, sám stal obětí lásky ve Vávrově melodramatu Maskovaná milenka (1940). František Čáp, který obsadil Nezvala do pěti ze svých osmi okupačních filmů, navázal na Fričovu Muzikantskou Lidušku, v níž Nezval vytvořil postavu chudého vesnického houslisty Toníka, jehož láska nakonec zvítězila nad dívčím šílenství (titulní roli hrála J. Štěpničková), a vybral si ho jako titulního hrdinu své adaptace vesnického románu J. Š. Baara Jan Cimbura (1941). Postavu pacholka a později sedláka Cimbury vykreslil přímými, ráznými a přitom neobyčejně klidnými tahy jako čestného, spravedlivého a hodného člověka. Za svůj výkon byl dekorován Národní cenou (1942). Sympatického vesnického chasníka si zopakoval ještě v Čápově filmu Děvčica z Beskyd (1944), v němž se titulní role zhostila M. Glázrová. Galantností, diskrétností i odhodláním bojovat za svou lásku se vyznačovali také jeho další milovníci: záletný lesní Jan Perner v melodramatu V. Slavínského Muži nestárnou (1942), princ Maxmilián ze Sylvánie v Čápově melodramatu Tanečnice (1943) a rychtářský písař Prokop Trubka v historické komedii M. Friče Počestné paní pardubické (1944). Po osvobození se musel podřídit požadavkům znárodněné kinematografie, která preferovala politicky uvědomělé a angažované hrdiny, tedy zcela odlišný typ, než jaký reprezentoval v protektorátním filmu. Ze začátku to byly ještě postavy hlavní jako letecký mechanik a odbojář Petr Lom v Čápově válečném dramatu Muži bez křídel (1946), slabošský dělnický ředitel Lang v dramatu režiséra K. M. Walló Nevěra (1956) natočeného podle socialistického románu T. Svatopluka Bez šéfa, legendární koločavský mstitel Nikola Šuhaj v nepříliš šťastné Krňanského adaptaci Olbrachtova románu Nikola Šuhaj (1947). Postupně mu byly přidělovány stále menší a menší úlohy v budovatelských komediích i dramatických příbězích. Hrál např. člena národního výboru (Vzbouření na vsi, 1949), redaktora (DS-70 nevyjíždí, 1951), polesného (Plavecký mariáš, 1952), důstojníky StB (Expres z Norimberka, 1953; Akce v Istanbulu, 1975), kováře a předsedu MNV (Ještě svatba nebyla…, 1954), hvězdopravce (Legenda o lásce, 1956), armádní důstojníky (Zatoulané dělo, 1958; Sokolovo, 1974), číšníka (Hlavní výhra, 1959), zedníka (Mstitel, 1959), rychtáře (Malý Bobeš, 1961), vedoucího horské chaty (Vánice, 1962), starého profesora latiny (Velká neznámá, 1970), překladatele (Šance, 1971), ministry (Dny zrady, 1973; Šílený kankán, 1982) a dvořana (Šašek a královna, 1987). Se svými nejoblíbenějšími partnerkami z doby film. slávy J. ŠtěpničkovouM. Glázrovou se setkal ve filmu Jiřího Hanibala Hvězda (1969). Naposled se na plátně připomněl krátce po dovršení svých devadesáti let výraznou roličkou starého sedláka Štveráka, z jehož úst uslyší mladý kovář (Olaf Lubaszenko) nemilosrdný ortel nad udavačem a postrachem vesnice (Bogusław Linda), titulním hrdinou Michálkovy okupační balady Je třeba zabít Sekala (1998). Od počátku dramatického vysílání ČST ho diváci vídali na obrazovce v mnoha inscenacích (často režiséra Jiřího Bělky), např. Lucerna (1960), Tržiště senzací (1961), Strach a bída Třetí říše (1963), Neviditelný (1965), Zločin v Orcivalu (1965), Doktor a běsi (1966), Evženie Grandetová (1966), Waterloo (1967), Marnotratný otec (1970), Žraloci (1970), Chvojka (1970), Alexandre Dumas starší (1970), Prameny (1971), Zase ten Klubíčko (1972), Krásná paní ševcová (1973), Velký oblouk (1973), Já zůstanu věrný (1977), poslední koncert (1979), Černé světlo (1980), Sedm Spartakových dní (1980), Plášť Marie Terezie (1982), Smrt krále Václava IV. (1983), Žofka z Janovic (1983), Zikmund, řečený šelma ryšavá (1986) a Setníkův štít (1988). Účinkoval rovněž v řadě seriálů (Tři chlapi v chalupě, 1963; Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; F. L. Věk, 1971; Nemocnice na kraji města, 1978; Přitažlivost země, 1978; Bambinot, 1984; Arabela se vrací, 1990; Na lavici obžalovaných justice, 1998). Jeho životní a umělecké osudy přibližuje kniha Pavlíny Vajčnerové Gustav Nezval: …oči spíše sympatické (2005). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1993).

S LASKAVÝM SVOLENÍM PANA MILOŠE FIKEJZE
http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/3324

Všichni dobří rodáci

KAREL KOFRÁNEK

KAREL KOFRÁNEK

Dnes si trochu virtuálně zamlsáme, co říkáte?

VOJTĚCH SUCHARDA

VOJTĚCH SUCHARDA

Sochy a pimprlata mají k sobě blíž, než by se zdálo.

KAREL MOOR

KAREL MOOR

Někteří umělci mají smůlu. Pracovali poctivě, jejich dílo je kvalitní, ovšem už dlouhá desetiletí čeká na znovuobjevení.

Knižní tipy

BEATLES, KAPELA KTERÁ ZMĚNILA SVĚT - Terry Burrows

BEATLES, KAPELA KTERÁ ZMĚNILA SVĚT
Terry Burrows

Beatles způsobili revoluci v populární hudbě. Proměnili módu.

KRAJINOU DOMOVA - Petr Krejčí

KRAJINOU DOMOVA
Petr Krejčí

I tu nejprobádanější krajinu můžeme objevovat stále znovu a znovu.

Hudební tipy

ZOFIE DARES (ŽOFIE DAŘBUJÁNOVÁ) - High On Being (2018)

ZOFIE DARES (ŽOFIE DAŘBUJÁNOVÁ)
High On Being (2018)


High On Being (2018)

Zpěvačka přední české elektropopové kapely Mydy Rabycad nadělila svým fanouškům dárek na závěr roku 2018.

VLADIMÍR MERTA A EMIL VIKLICKÝ - Bílá stížnost

VLADIMÍR MERTA A EMIL VIKLICKÝ
Bílá stížnost


Bílá stížnost

Jediný celovečerní koncert Vladimíra Merty s jazzmanem Emilem Viklickým se chystal dlouhých pět let.

Hradecko

Prožij svůj americký sen jako au pair!

Sníte o životě v USA? Jednou z možností je vyjet jako au pair.

Přednáška Po stopách předků

Jak sestavit vlastní rodokmen, kde hledat informace o svých předcích, a mnoho dalšího z oblasti genealogie se dozvíte od dlouholetého badatele a genealoga Lubomíra Havrdy.

Zvěřinové hody na Stříbrném rybníku

Dovolujeme si Vás pozvat na 1.zvěřinové hody do restaurace na Stříbrňák. Podávat budeme speciality z kančího a jeleního masa a divokých kachen.Jídelní lístek zveřejníme po Novém roce.

Tiskové zprávy

O bílé lani - 19.1.2019 - 19.00 hodin

O bílé lani
19.1.2019 - 19.00 hodin

Královskému páru se narodila dcerka, dali jí jméno Jitřenka.

DAISY MRÁZKOVÁ – A CO POTOM, SLONE?

DAISY MRÁZKOVÁ – A CO POTOM, SLONE?

Zveme diváky a přátele Divadla Draka na vernisáž výstavy malířky, ilustrátorky a spisovatelky Daisy Mrázkové, která bude zahájena dne 29. ledna 2019 v 17 hodin v Labyrintu Divadla Drak.

Hana Zagorová a Petr Rezek

Hana Zagorová a Petr Rezek

Podle beznadějně vyprodaných sálů, v nichž zpívají Hana Zagorová a Petr Rezek, by se mohlo zdát, že se píše například rok 1979. Diváci s nimi zpívají a tleskají vestoje i dnes – po čtyřiatřiceti letech.

Kalendárium

 <  LEDEN 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
  01 02 03 04 05 06
07 08 09 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Připravované akce

Kulturní akce - DVOŘÁKOVO KLAVÍRNÍ KVARTETO
Kulturní akce - HANA ZAGOROVÁ A PETR REZEK
Kulturní akce - FILM MUSIC TOUR
Kulturní akce - Helicopter Show 2019
Kulturní akce - O H L É D N U T Í  -  obrazy, grafika
Kulturní akce - SVĚTOVÉ MUZIKÁLY
Kulturní akce - DIVADLO DRAK LABYRINT

Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce v Hradci KrálovéHradecká a kulturní společnost s.r.o.

Elektronická podoba Kulturního měsíčníku města Hradce Králové GÉČKO je vydávána ve spolupráci s Hradeckou kulturní a vzdělávací společností.
Změna programů vyhrazena - Za obsah inzerátů odpovídá zadavatel
Použití jakýchkoliv údajů či obrazového doprovodu z těchto stránek možné výhradně se svolením redakce

Partneři

TOPlist TOPlist