Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce - GLENN MILLER ORCHESTRA

Probíhající soutěže

DOKTOR V NESNÁZÍCH

DOKTOR V NESNÁZÍCH

14. LEDNA 2019 V 19.00 HODIN, ADALBERTINUM, ČSA 300, HK

GABRIELA BEŇAČKOVÁ

GABRIELA BEŇAČKOVÁ

6. LEDNA 2019 V 19.00 HOD., ADALBERTINUM, ČSA 300, HK

THE WORLD FAMOUS GLENN MILLER ORCHESTRA

THE WORLD FAMOUS GLENN MILLER ORCHESTRA

9. LEDNA 2019 V 19.00 HODIN, KC ALDIS HRADEC KRÁLOVÉ

Kalendárium

 <  PROSINEC 2018  > 
POÚT STČT SOBNE
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Doporučujeme

PLACHTA, Jindřich

zpět


PLACHTA, Jindřich Jindřich PLACHTA vl. jm. Jindřich Šolle (* 1. 7. 1899 Plzeň, † 6. 11. 1951 Praha)  – herec. Pocházel z dělnické rodiny, které vládl přísnou rukou otec, montér v plzeňských Škodových závodech. Po maturitě na plzeňské obchodní akademii (1918) byl zaměstnán v Plzni v Ústřední bance čs. spořitelen. V letech 1918–19 pobýval služebně v Krakově, poté pracoval v Praze jako praktikant Poštovní spořitelny. Po svém předčasném penzionování ze zdravotních důvodů (1927) se věnoval již výhradně div., film. a literární činnosti. Za umělecký pseudonym si zvolil přezdívku Plachta, kterou mu dali již spolužáci na akademii podle velké vlající tmavé pláštěnky, peleríny, kterou rád nosil. Již za studií hrával s plzeňskými ochotníky divadlo a po převratu účinkoval v pražských kabaretech (Kabaret Satyr v Nuslích, od roku 1921 v Červené sedmě, Rokoku, Varieté, Divadle Vlasty Buriana), v nichž dosahoval velkých úspěchů většinou ve vlastních komických scénkách a sólových výstupech, které si sám napsal s mimořádným smyslem pro vtip a inteligentní humor (jeho oblíbená figurka typické pražské pavlačové drbny paní Vůněslavy Acetylénové se později stala hrdinkou několikaletého humoristického seriálu v nedělní příloze Českého slova Kvítko – Rozhlásku paní Acetylénové). Roku 1927 byl angažován v Divadle Vlasty Buriana, pak působil v Osvobozeném divadle (1929–30), roku 1930 odešel do Rokoka, ale ještě téhož roku se vrátil do Divadla Vlasty Buriana, kde hrál až do roku 1933. Následovalo opět Osvobozené divadlo (1933–37), Tylovo divadlo v Nuslích (1937–38), Divadlo U Nováků (1938–41) a Velká Opereta (1941–44). V téže době hrál pohostinsky i v Nezávislém divadle. Po osvobození byl členem Divadla 5. května (1945–47), mezitím jezdil po vlasti se samostatnou scénou zájezdového Vesnického divadla nazvanou Divadlo pod Plachtou (1946). V sezoně 1947–48 byl opět angažován v Divadle 5. května, krátce pobyl v činohře Národního divadla (Maleček ve Vančurově Josefině a pan Franc v Jiráskově Lucerně), jednu sezonu vedl Divadlo Umění lidu Karlín a poslední dva roky před smrtí strávil v souboru Ústředního divadla čs. armády na Vinohradech (krejčí Ondřej Polák v Jiráskově Janu Husovi). Plachta patřil mezi herce jednoho celoživotního tématu. Jeho lidské, psychické dispozice (typická pohybová i mluvní plachost, sklon k nadměrné skromnosti, tréma apod.), které na jevišti nezastíral, staly se v účinném kontrastu s jeho fyzickými předpoklady (vysoká hubená a trochu nahrbená postava, dlouhé ruce klátící se podél těla, protáhlá tvář s výrazným nosem, výmluvný pohled smutných, ale laskavých očí) stavebním prvkem originálního a nezaměnitelného typu smolařského neohrabaného dobráka, neustále na sebe upozorňujícího a z každé situace až donkichotsky vyčnívajícího. Ke komickému účinku mu pomáhal i zvláštní způsob řeči: mluvil rychle, jako by svrchu a káravě. Často stavěl na rozporu vážného obsahu projevu s drmolivým způsobem, jakým byl pronesen. Přitom hlavním rysem jeho komiky byla lidskost, jemné, plaché, ale vždy aktivní člověčenství, s nímž bezděčně změkčoval i charaktery nesympatických postav. Hrál dobré prosté lidi, kteří byli sice poněkud bizarní, nesmělí a nepraktičtí, trochu nepřístupní, občas dokonce bručící a mračící se, ale s dobrým srdcem a se smyslem pro spravedlnost, když se setkali s různými nepravostmi. Těžiště jeho významu tkví ale zejména ve filmu. Právě kamera, operující s detailem a zkratkou, umožnila úspěšné uplatnění jeho herectví úsporných výrazových prostředků jak v dobových veselohrách, tak i v polohách tragikomických. K filmu přišel na počátku druhé poloviny 20. let jako člen hereckého souboru Divadla Vlasty Buriana. Křest na plátně vykonal drobnou úlohou jednoho z dvojice vojáků eskortujících Švejka (K. Noll) v první film. verzi Haškova románu Dobrý voják Švejk (1926) K. Lamače. V němé éře vytvořil přes dvacet postaviček v nenáročných veselohrách, jejichž samotné názvy naznačují jejich nevelkou uměleckou a společenskou úroveň: Falešná kočička (1926), Prach a broky (1926), Milenky starého kriminálníka (1927), Životem vedla je láska (1928), Pramen lásky (1928), Ve dvou se to lépe táhne (1928). Zahrál si však také muzikanta v prvním filmu M. Friče Páter Vojtěch (1928) a vytvořil jímavou postavu dobráckého souseda, krejčího, v jednom z nejpozoruhodnějších českých němých filmů Takový je život (1929) režiséra Carla Junghanse. Ve zvukovém filmu se po několika výrazných, ale vedlejších postavách, drožkář v Antonově dramatu Tonka Šibenice (1930), učitel hudby Jammerweil v hudební komedii S. Innemanna Fidlovačka (1930), kronikář pluku nadporučík Hofer v Lamačově komedii C. a k. polní maršálek (1930) a tajný Steidler v Antonově špionážním dramatu Aféra plukovníka Redla (1931), dostal k velkým rolím. Byl to především starý Emanuel Habásko, krejčovský mistr a otec vzorně vychovaného syna (E. Fiala) v komedii S. Innemanna Muži v offsidu (1931), nebo starý drožkář Pištora, otec nezdárného syna Ferdyše (Z. Štěpánek) v Kodíčkově komedii Obrácení Ferdyše Pištory (1931). Těmito výraznými figurami se etabloval mezi čelné představitele české film. komiky, jako byli V. BurianH. Haas. Ve srovnání s nimi však vychází jako mnohem lidštější a lidovější komik s kouzlem prostého a skromného člověka, který je vždy ochoten ustoupit a který počítá s bídou jako životní nutností a příliš nevěří ve štěstí, i když náhodou přijde. Brzy se Plachta stal jedním z nejpopulárnějších českých herců. Jeho popularita měla i negativní rysy: často se objevoval v podřadných filmech lehkých žánrů, v nichž sice opakoval stereotyp skromných a obětavých chlapíků z dělnického nebo řemeslnického prostředí, ale v jeho podání byli mnohdy jedinou osvěžující kvalitou těchto snímků. Opět stačí připomenout několik názvů: Na Svatém Kopečku (1934), Na růžích ustláno (1934), Z bláta do louže (1934), Barbora řádí (1935). Po umělecké stránce rozhodujícím způsobem obohatila jeho herectví tvůrčí spolupráce se spisovatelem Vladislavem Vančurou, který správně rozpoznal v Plachtově komice tragické rysy a ve svém prvním filmu Před maturitou (1932) mu svěřil psychologicky náročnou, dramatickou, na hranici tragédie se pohybující postavu tyranského profesora matematiky Kleče, těžce zraněného při sebevražedném pokusu zoufalého studenta Kafky (M. Svoboda). Pro Plachtu psal Vančura svého Barona Prášila, který se však nerealizoval; podle něho a pro něj byla psána postava muzikanta Malečka v dalším nerealizovaném film. námětu Josefina, později přepracovaném do div. hry (tuto roli si Plachta po válce skutečně zahrál na scéně Národního divadla). Ve Vančurově filmu, sociálním dramatu Na sluneční straně (1933), vytvořil bohužel až dodatečně a narychlo do scénáře připsanou postavu vychovatele v dětském domově a v dramatu Láska a lidé (1937) nepříliš šťastně napsanou postavu generálního ředitele automobilky Browna. Podstatný úspěch přinesl Plachtovi až poslední film, na němž se Vančura scenáristicky a režijně podílel s V.Kubáskem, adaptace Stroupežnického Našich furiantů (1937), v níž si s chutí zahrál vysloužilce Bláhu. V něm a později jako zpěvák Hruška ve Vojnarce (1936) V. Borského, aktuár Roubínek ve Vávrově Filosofské historii (1937), mlynář v Jarešově zfilmování románu Karoliny Světlé Kříž u potoka (1937) a hokynář Marvan ve Slavínského Advokátovi chudých (1941) se setkal s lidovými postavami české dramatické tvorby a literární klasiky. Ryze českého detektiva Klubíčka, kriminalistu klidného a nenápadného, pracujícího spíše rozumovou dedukcí než lupou a vyznačujícího se velkou dávkou humoru, ztělesnil v detektivce podle Emila Vachka Vražda v Ostrovní ulici (1933) S. Innemanna. Další stěžejní postavou byl laskavý profesor přírodopisu Matulka v komedii M. Friče Cestě do hlubin študákovy duše (1939). Tento na slovo vzatý odborník, trpící naprostým nedostatkem sebedůvěry, a neodvažující se proto k závěrečným zkouškám, byl věrným obrazem samotného Plachty, o jehož nesmělosti a nedostatku sebevědomí jsme se již zmínili. Občas však ztělesňoval i představitele vládnoucí buržoazie: bohaté pány domácí (Vdavky Nanynky Kulichovy, 1935; U pěti veverek, 1944), velkostatkáře (Její lékař, 1933; Host do domu, 1942), továrníky (Uličnice, 1936), majitele nemovitostí a podniků (Bílá vrána, 1938; Slečna matinka, 1938), vysoké činovníky (Velbloud uchem jehly, 1936) a městské radní (Komediantská princezna, 1936; Počestné paní pardubické, 1944). Mnohem bližší mu však byly postavy proletářské a poloproletářské, ale i drobní řemeslníci, živnostníci, sluhové a úředníčci, které dokázal vypodobnit jako bytosti s nezdolnou životní vervou, jako mudrlanty a optimisty dojímající svou poctivostí a všeobjímající láskou, často však s podivnou nostalgií ve smutných očích: truhlář Josef Kukačka v burianovské komedii M. Friče Anton Špelec, ostrostřelec (1932), pytlák Jalovec v Cikánově komedii U nás v Kocourkově (1934), starý zloděj Bořivoj Bulín v příběhu L. Broma Harmonika (1937), havíř Jančar ve Fričově dramatu Druhá směna (1940), skalák Tonda Fábera v komedii Nebe a dudy (1941) V. Slavínského, drožkář Šourek v Cikánově žánrovém obrázku Karel a já (1942), hokynář Andělín Timtělo v Slavíčkově a Krškově příběhu Kluci na řece (1944) a tulák Filip Čtverylka v Krškově poetické komedii Řeka čaruje (1945). Za role ve filmech Advokát chudých a Druhá směna získal roku 1941 Národní cenu. Ne rozsahem, ale lidskou náplní velkou postavu někdejšího havíře a později obecního blázna Janka Pudeše, kterého ženina nevěra připravila o rozum a lidská lhostejnost a bezohlednost dohnaly k osvobozující smrti pod rukapáňskou kostelní věží, vytvořil v Binovcově adaptaci románu Jana Drdy Městečko na dlani (1942). Z jeho jedenácti poválečných film. postav si zaslouží pozornost švec Matěj Domažlík ve Steklého dramatu Průlom (1946), jarmareční trhovec František Diviš v komedii V. Slavínského Právě začínáme (1946), učitel Josef Frýba v Cikánově okupačním dramatu Hrdinové mlčí (1946) a gymnaziální profesor přírodopisu Bláha v Sádkově komedii Červená ještěrka (1948). Své politické postoje demonstroval jako titulní hrdina agitační komedie Bořivoje Zemana Pan Novák (1949), v němž ztělesnil bývalého úředníka, maloměstského byrokrata, který se administrativním rozhodnutím v důsledku změny režimu stal dělníkem a našel v práci pro komunistickou společnost nový smysl života. Galerii Plachtových film. rolí, zahrnující přes sto položek, uzavřela v Hofbauerově budovatelské komedii Karhanova parta (1950) postava starého brusiče Ferdy Fikejse, zdánlivého mrzouta a sobce, ve skutečnosti však člověka s chvějivým srdcem a utajenou potřebou rozdávat. Plachta se angažoval i v politice jako nadšený, už předválečný člen KSČ. Za protektorátu spolupracoval s domácím odbojem, soustavně finančně podporoval postižené rodiny a pomáhal ukrývat člena I. ilegálního ústředního výboru Jana Ziku. Aby se vyhnul účinkování v německých filmech a rozhlasových skečích sloužících nacistické propagandě, podstoupil operaci a dlouhodobou hospitalizaci. Po válce se dal plně do služeb komunistických ideálů. Od roku 1945 psal kurzivy a fejetony do Rudého práva, jezdil hrát přímo do továren a dolů mezi dělníky. Od mládí projevoval i literární vlohy, své texty publikoval časopisecky. Je autorem humoristické knížky Pučálkovic Amina, která se od prvního vydání roku 1931 dočkala řady reedic a byla zpracována pro rozhlas a televizi. Z pozůstalosti sestavili Zdeněk Šolle a Marta Staňková knižní výbor Plachtových drobných próz a vzpomínek Na slovíčko s Jindřichem Plachtou (1980). Jeho umělecký profil přiblížil Antonín Dvořák v monografické studii Jindřich Plachta (1962). Roku 1953 natočil režisér Čeněk Duba střihový film. medailón Večery s Jindřichem Plachtou. Nositel Národní ceny za umění filmové (1941).

S LASKAVÝM SVOLENÍM PANA MILOŠE FIKEJZE
http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/3690

Všichni dobří rodáci

JOSEF KNAP

JOSEF KNAP

Jestli se zajímáte o dlouho zapovězené české autory (Jan Čep, František Křelina, Jan Zahradníček), jsou texty Josefa Knapa určeny právě vám.

PAVEL GLOS

PAVEL GLOS

Dovedete si představit, že za promítání filmu o československém prezidentovi (!) přijdete o zaměstnání?

BOHUMIL KUBIŠTA

BOHUMIL KUBIŠTA

V málokterém umělci dříme srdce vojáka.

Čeští filmoví herci DLE MILOŠE FIKEJZE

RAŠILOV, Saša

RAŠILOV, Saša

Saša RAŠILOV vl. jm. Wenzel Rasch von Hessen (Václav Rasch z Hesenu)

RACEK, Ilja

RACEK, Ilja

Ilja RACEK (* 24. 6. 1930 Praha) – herec;

PUCHOLT, Vladimír

PUCHOLT, Vladimír

Vladimír PUCHOLT (* 30. 12. 1942 Praha) – herec a lékař.

Knižní tipy

HUGH FIEDLER

HUGH FIEDLER

Kniha QUEEN: Rapsodie provádí čtenáře pozoruhodným a strhujícím příběhem britské legendy.

STROM ŽIVOTA NAŠÍ RODINY - Kniha pro zaznamenání rodokmenu a rodinné historie

STROM ŽIVOTA NAŠÍ RODINY
Kniha pro zaznamenání rodokmenu a rodinné historie

Strom života naší rodiny je originální knížka pro zaznamenání rodokmenu a rodinné historie.

JAN WERICH ZA OPONOU

JAN WERICH ZA OPONOU

Kniha Jan Werich za oponou přináší na tři stovky unikátních fotografií z rodinného archivu.

Hudební tipy

BITTOVÁ, DUSILOVÁ, NAČEVA - Spolu (2018)

BITTOVÁ, DUSILOVÁ, NAČEVA
Spolu (2018)


Spolu (2018)

Tato kolekce CD + DVD obsahuje koncertní záznam, který zachycuje tři výjimečné zpěvačky...

THE MATADORS - Jubilejní edice 1968 - 2018

THE MATADORS
Jubilejní edice 1968 - 2018


Jubilejní edice 1968 - 2018

Druhé české beatové album znovu na CD a vinylu!

MARIAN VOJTKO - Muzikál

MARIAN VOJTKO
Muzikál


Muzikál

Patnáct velkých muzikálových hitů a jako bonus novinka nazvaná Není přístupná.

Hradecko

Vánoce v Podorlickém skanzenu Krňovice

Vánoce uzavírají turistickou sezonu v Podorlickém skanzenu Krňovice.

Vánoční koncert při svíčkách

Setkání se sborem Kantiléna Hradec Králové a jeho hosty.

Tiskové zprávy

FURIANTI - Ladislav Stroupežnický

FURIANTI
Ladislav Stroupežnický

„Pořád žvaníte o samosprávě a jedna ženská má víc rozumu, než vy všichni dohromady.“
22. prosince bude mít v Klicperově divadle premiéru realistické drama Ladislava Stroupežnického Furianti, které mělo premiéru roku 1887 v Národním divadle.

BESEDA X V LEDNU A V ÚNORU

BESEDA X V LEDNU A V ÚNORU

Klicperovo divadlo připravilo v rámci cyklu Beseda X pro své diváky další dvě představení, a to v lednu a v únoru. Chladné dlouhé zimní večery přijede prozářit divadlo Vosto5 se svým představením PROTON !!!

Změna v programu Klicperova divadla

Změna v programu Klicperova divadla

Vážení diváci, z důvodu úrazu jednoho z našich herců dochází k následujícím změnám v programu..

Kulturn akce - Adventni zpivani

Kalendárium

 <  PROSINEC 2018  > 
POÚT STČT SOBNE
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Připravované akce

Kulturní akce - RENESANČNÍ MADRIGALY PRO VÁNOČNÍ ČAS
Kulturní akce -  The Dire Straits Experience
Kulturní akce - Doktor v nesnázích
Kulturní akce - SVĚTOVÉ MUZIKÁLY
Kulturní akce - V Á N O C E   2 0 1 8   -  obrazy, grafika, plastiky
Kulturní akce - DIVADLO DRAK LABYRINT

Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce v Hradci KrálovéHradecká a kulturní společnost s.r.o.

Elektronická podoba Kulturního měsíčníku města Hradce Králové GÉČKO je vydávána ve spolupráci s Hradeckou kulturní a vzdělávací společností.
Změna programů vyhrazena - Za obsah inzerátů odpovídá zadavatel
Použití jakýchkoliv údajů či obrazového doprovodu z těchto stránek možné výhradně se svolením redakce

Partneři

TOPlist TOPlist