Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí


Probíhající soutěže

VARHANNÍ KONCERT

VARHANNÍ KONCERT

21. ÚNORA 2019 V 19.30 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

GIUSEPPE VERDI: LA TRAVIATA

GIUSEPPE VERDI: LA TRAVIATA

26. ÚNORA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

HELICOPTER SHOW 2019

HELICOPTER SHOW 2019

18. KVĚTNA 2019 V 9.00 HODIN, LETIŠTĚ HRADEC KRÁLOVÉ

FILM MUSIC TOUR 2019

FILM MUSIC TOUR 2019

18. BŘEZNA 2019 V 19 HODIN, KC ALDIS, HRADEC KRÁLOVÉ

MADAMME DE PARIS

MADAMME DE PARIS

29. DUBNA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE, HK

LADY PRAGA

LADY PRAGA

7. BŘEZNA 2019 VE 21 HODIN, AC KLUB, ZÁMOSTÍ 684/1, HK

Kalendárium

 <  ÚNOR 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
        01 02 03
04 05 06 07 08 09 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28      

Doporučujeme

PLACHTA, Jindřich

zpět


PLACHTA, Jindřich Jindřich PLACHTA vl. jm. Jindřich Šolle (* 1. 7. 1899 Plzeň, † 6. 11. 1951 Praha)  – herec. Pocházel z dělnické rodiny, které vládl přísnou rukou otec, montér v plzeňských Škodových závodech. Po maturitě na plzeňské obchodní akademii (1918) byl zaměstnán v Plzni v Ústřední bance čs. spořitelen. V letech 1918–19 pobýval služebně v Krakově, poté pracoval v Praze jako praktikant Poštovní spořitelny. Po svém předčasném penzionování ze zdravotních důvodů (1927) se věnoval již výhradně div., film. a literární činnosti. Za umělecký pseudonym si zvolil přezdívku Plachta, kterou mu dali již spolužáci na akademii podle velké vlající tmavé pláštěnky, peleríny, kterou rád nosil. Již za studií hrával s plzeňskými ochotníky divadlo a po převratu účinkoval v pražských kabaretech (Kabaret Satyr v Nuslích, od roku 1921 v Červené sedmě, Rokoku, Varieté, Divadle Vlasty Buriana), v nichž dosahoval velkých úspěchů většinou ve vlastních komických scénkách a sólových výstupech, které si sám napsal s mimořádným smyslem pro vtip a inteligentní humor (jeho oblíbená figurka typické pražské pavlačové drbny paní Vůněslavy Acetylénové se později stala hrdinkou několikaletého humoristického seriálu v nedělní příloze Českého slova Kvítko – Rozhlásku paní Acetylénové). Roku 1927 byl angažován v Divadle Vlasty Buriana, pak působil v Osvobozeném divadle (1929–30), roku 1930 odešel do Rokoka, ale ještě téhož roku se vrátil do Divadla Vlasty Buriana, kde hrál až do roku 1933. Následovalo opět Osvobozené divadlo (1933–37), Tylovo divadlo v Nuslích (1937–38), Divadlo U Nováků (1938–41) a Velká Opereta (1941–44). V téže době hrál pohostinsky i v Nezávislém divadle. Po osvobození byl členem Divadla 5. května (1945–47), mezitím jezdil po vlasti se samostatnou scénou zájezdového Vesnického divadla nazvanou Divadlo pod Plachtou (1946). V sezoně 1947–48 byl opět angažován v Divadle 5. května, krátce pobyl v činohře Národního divadla (Maleček ve Vančurově Josefině a pan Franc v Jiráskově Lucerně), jednu sezonu vedl Divadlo Umění lidu Karlín a poslední dva roky před smrtí strávil v souboru Ústředního divadla čs. armády na Vinohradech (krejčí Ondřej Polák v Jiráskově Janu Husovi). Plachta patřil mezi herce jednoho celoživotního tématu. Jeho lidské, psychické dispozice (typická pohybová i mluvní plachost, sklon k nadměrné skromnosti, tréma apod.), které na jevišti nezastíral, staly se v účinném kontrastu s jeho fyzickými předpoklady (vysoká hubená a trochu nahrbená postava, dlouhé ruce klátící se podél těla, protáhlá tvář s výrazným nosem, výmluvný pohled smutných, ale laskavých očí) stavebním prvkem originálního a nezaměnitelného typu smolařského neohrabaného dobráka, neustále na sebe upozorňujícího a z každé situace až donkichotsky vyčnívajícího. Ke komickému účinku mu pomáhal i zvláštní způsob řeči: mluvil rychle, jako by svrchu a káravě. Často stavěl na rozporu vážného obsahu projevu s drmolivým způsobem, jakým byl pronesen. Přitom hlavním rysem jeho komiky byla lidskost, jemné, plaché, ale vždy aktivní člověčenství, s nímž bezděčně změkčoval i charaktery nesympatických postav. Hrál dobré prosté lidi, kteří byli sice poněkud bizarní, nesmělí a nepraktičtí, trochu nepřístupní, občas dokonce bručící a mračící se, ale s dobrým srdcem a se smyslem pro spravedlnost, když se setkali s různými nepravostmi. Těžiště jeho významu tkví ale zejména ve filmu. Právě kamera, operující s detailem a zkratkou, umožnila úspěšné uplatnění jeho herectví úsporných výrazových prostředků jak v dobových veselohrách, tak i v polohách tragikomických. K filmu přišel na počátku druhé poloviny 20. let jako člen hereckého souboru Divadla Vlasty Buriana. Křest na plátně vykonal drobnou úlohou jednoho z dvojice vojáků eskortujících Švejka (K. Noll) v první film. verzi Haškova románu Dobrý voják Švejk (1926) K. Lamače. V němé éře vytvořil přes dvacet postaviček v nenáročných veselohrách, jejichž samotné názvy naznačují jejich nevelkou uměleckou a společenskou úroveň: Falešná kočička (1926), Prach a broky (1926), Milenky starého kriminálníka (1927), Životem vedla je láska (1928), Pramen lásky (1928), Ve dvou se to lépe táhne (1928). Zahrál si však také muzikanta v prvním filmu M. Friče Páter Vojtěch (1928) a vytvořil jímavou postavu dobráckého souseda, krejčího, v jednom z nejpozoruhodnějších českých němých filmů Takový je život (1929) režiséra Carla Junghanse. Ve zvukovém filmu se po několika výrazných, ale vedlejších postavách, drožkář v Antonově dramatu Tonka Šibenice (1930), učitel hudby Jammerweil v hudební komedii S. Innemanna Fidlovačka (1930), kronikář pluku nadporučík Hofer v Lamačově komedii C. a k. polní maršálek (1930) a tajný Steidler v Antonově špionážním dramatu Aféra plukovníka Redla (1931), dostal k velkým rolím. Byl to především starý Emanuel Habásko, krejčovský mistr a otec vzorně vychovaného syna (E. Fiala) v komedii S. Innemanna Muži v offsidu (1931), nebo starý drožkář Pištora, otec nezdárného syna Ferdyše (Z. Štěpánek) v Kodíčkově komedii Obrácení Ferdyše Pištory (1931). Těmito výraznými figurami se etabloval mezi čelné představitele české film. komiky, jako byli V. BurianH. Haas. Ve srovnání s nimi však vychází jako mnohem lidštější a lidovější komik s kouzlem prostého a skromného člověka, který je vždy ochoten ustoupit a který počítá s bídou jako životní nutností a příliš nevěří ve štěstí, i když náhodou přijde. Brzy se Plachta stal jedním z nejpopulárnějších českých herců. Jeho popularita měla i negativní rysy: často se objevoval v podřadných filmech lehkých žánrů, v nichž sice opakoval stereotyp skromných a obětavých chlapíků z dělnického nebo řemeslnického prostředí, ale v jeho podání byli mnohdy jedinou osvěžující kvalitou těchto snímků. Opět stačí připomenout několik názvů: Na Svatém Kopečku (1934), Na růžích ustláno (1934), Z bláta do louže (1934), Barbora řádí (1935). Po umělecké stránce rozhodujícím způsobem obohatila jeho herectví tvůrčí spolupráce se spisovatelem Vladislavem Vančurou, který správně rozpoznal v Plachtově komice tragické rysy a ve svém prvním filmu Před maturitou (1932) mu svěřil psychologicky náročnou, dramatickou, na hranici tragédie se pohybující postavu tyranského profesora matematiky Kleče, těžce zraněného při sebevražedném pokusu zoufalého studenta Kafky (M. Svoboda). Pro Plachtu psal Vančura svého Barona Prášila, který se však nerealizoval; podle něho a pro něj byla psána postava muzikanta Malečka v dalším nerealizovaném film. námětu Josefina, později přepracovaném do div. hry (tuto roli si Plachta po válce skutečně zahrál na scéně Národního divadla). Ve Vančurově filmu, sociálním dramatu Na sluneční straně (1933), vytvořil bohužel až dodatečně a narychlo do scénáře připsanou postavu vychovatele v dětském domově a v dramatu Láska a lidé (1937) nepříliš šťastně napsanou postavu generálního ředitele automobilky Browna. Podstatný úspěch přinesl Plachtovi až poslední film, na němž se Vančura scenáristicky a režijně podílel s V.Kubáskem, adaptace Stroupežnického Našich furiantů (1937), v níž si s chutí zahrál vysloužilce Bláhu. V něm a později jako zpěvák Hruška ve Vojnarce (1936) V. Borského, aktuár Roubínek ve Vávrově Filosofské historii (1937), mlynář v Jarešově zfilmování románu Karoliny Světlé Kříž u potoka (1937) a hokynář Marvan ve Slavínského Advokátovi chudých (1941) se setkal s lidovými postavami české dramatické tvorby a literární klasiky. Ryze českého detektiva Klubíčka, kriminalistu klidného a nenápadného, pracujícího spíše rozumovou dedukcí než lupou a vyznačujícího se velkou dávkou humoru, ztělesnil v detektivce podle Emila Vachka Vražda v Ostrovní ulici (1933) S. Innemanna. Další stěžejní postavou byl laskavý profesor přírodopisu Matulka v komedii M. Friče Cestě do hlubin študákovy duše (1939). Tento na slovo vzatý odborník, trpící naprostým nedostatkem sebedůvěry, a neodvažující se proto k závěrečným zkouškám, byl věrným obrazem samotného Plachty, o jehož nesmělosti a nedostatku sebevědomí jsme se již zmínili. Občas však ztělesňoval i představitele vládnoucí buržoazie: bohaté pány domácí (Vdavky Nanynky Kulichovy, 1935; U pěti veverek, 1944), velkostatkáře (Její lékař, 1933; Host do domu, 1942), továrníky (Uličnice, 1936), majitele nemovitostí a podniků (Bílá vrána, 1938; Slečna matinka, 1938), vysoké činovníky (Velbloud uchem jehly, 1936) a městské radní (Komediantská princezna, 1936; Počestné paní pardubické, 1944). Mnohem bližší mu však byly postavy proletářské a poloproletářské, ale i drobní řemeslníci, živnostníci, sluhové a úředníčci, které dokázal vypodobnit jako bytosti s nezdolnou životní vervou, jako mudrlanty a optimisty dojímající svou poctivostí a všeobjímající láskou, často však s podivnou nostalgií ve smutných očích: truhlář Josef Kukačka v burianovské komedii M. Friče Anton Špelec, ostrostřelec (1932), pytlák Jalovec v Cikánově komedii U nás v Kocourkově (1934), starý zloděj Bořivoj Bulín v příběhu L. Broma Harmonika (1937), havíř Jančar ve Fričově dramatu Druhá směna (1940), skalák Tonda Fábera v komedii Nebe a dudy (1941) V. Slavínského, drožkář Šourek v Cikánově žánrovém obrázku Karel a já (1942), hokynář Andělín Timtělo v Slavíčkově a Krškově příběhu Kluci na řece (1944) a tulák Filip Čtverylka v Krškově poetické komedii Řeka čaruje (1945). Za role ve filmech Advokát chudých a Druhá směna získal roku 1941 Národní cenu. Ne rozsahem, ale lidskou náplní velkou postavu někdejšího havíře a později obecního blázna Janka Pudeše, kterého ženina nevěra připravila o rozum a lidská lhostejnost a bezohlednost dohnaly k osvobozující smrti pod rukapáňskou kostelní věží, vytvořil v Binovcově adaptaci románu Jana Drdy Městečko na dlani (1942). Z jeho jedenácti poválečných film. postav si zaslouží pozornost švec Matěj Domažlík ve Steklého dramatu Průlom (1946), jarmareční trhovec František Diviš v komedii V. Slavínského Právě začínáme (1946), učitel Josef Frýba v Cikánově okupačním dramatu Hrdinové mlčí (1946) a gymnaziální profesor přírodopisu Bláha v Sádkově komedii Červená ještěrka (1948). Své politické postoje demonstroval jako titulní hrdina agitační komedie Bořivoje Zemana Pan Novák (1949), v němž ztělesnil bývalého úředníka, maloměstského byrokrata, který se administrativním rozhodnutím v důsledku změny režimu stal dělníkem a našel v práci pro komunistickou společnost nový smysl života. Galerii Plachtových film. rolí, zahrnující přes sto položek, uzavřela v Hofbauerově budovatelské komedii Karhanova parta (1950) postava starého brusiče Ferdy Fikejse, zdánlivého mrzouta a sobce, ve skutečnosti však člověka s chvějivým srdcem a utajenou potřebou rozdávat. Plachta se angažoval i v politice jako nadšený, už předválečný člen KSČ. Za protektorátu spolupracoval s domácím odbojem, soustavně finančně podporoval postižené rodiny a pomáhal ukrývat člena I. ilegálního ústředního výboru Jana Ziku. Aby se vyhnul účinkování v německých filmech a rozhlasových skečích sloužících nacistické propagandě, podstoupil operaci a dlouhodobou hospitalizaci. Po válce se dal plně do služeb komunistických ideálů. Od roku 1945 psal kurzivy a fejetony do Rudého práva, jezdil hrát přímo do továren a dolů mezi dělníky. Od mládí projevoval i literární vlohy, své texty publikoval časopisecky. Je autorem humoristické knížky Pučálkovic Amina, která se od prvního vydání roku 1931 dočkala řady reedic a byla zpracována pro rozhlas a televizi. Z pozůstalosti sestavili Zdeněk Šolle a Marta Staňková knižní výbor Plachtových drobných próz a vzpomínek Na slovíčko s Jindřichem Plachtou (1980). Jeho umělecký profil přiblížil Antonín Dvořák v monografické studii Jindřich Plachta (1962). Roku 1953 natočil režisér Čeněk Duba střihový film. medailón Večery s Jindřichem Plachtou. Nositel Národní ceny za umění filmové (1941).

S LASKAVÝM SVOLENÍM PANA MILOŠE FIKEJZE
http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/3690

Všichni dobří rodáci

PETR ULRYCH

PETR ULRYCH

Je pikantní, že krásu moravských lidovek učí posluchače znovuobjevovat rodilý Hradečák.

FRANTIŠEK ERIK ŠAMAN

FRANTIŠEK ERIK ŠAMAN

Když jsem vybíral mezi výročími F. A. Šamana a Fráni Šrámka, přednost dostal prvně jmenovaný, byť jde o literáta patřícího výhradně své době.

FRANTIŠEK ULRICH

FRANTIŠEK ULRICH

Asi nejdůležitější starosta historie našeho města František Ulric se narodil 6. února 1859 v Hradci Králové.

Knižní tipy

DĚTSKÉ NAHRÁVACÍ ALBUM - Nahrajte si a poslouchejte hlas svého děťátka

DĚTSKÉ NAHRÁVACÍ ALBUM
Nahrajte si a poslouchejte hlas svého děťátka

Unikátní dětské album, díky kterému si můžete nahrát hlásek vašeho dítěte a poslouchat ho, kdykoli budete chtít.

MIROSLAV ZIKMUND, PETR HORKÝ, MIROSLAV NÁPLAVA  A VLADIMÍR KROC - Století Miroslava Zikmunda

MIROSLAV ZIKMUND, PETR HORKÝ, MIROSLAV NÁPLAVA A VLADIMÍR KROC
Století Miroslava Zikmunda

Knihu v dárkovém balení doplňuje originální propiska a DVD s životopisným filmem, jenž přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět.

PAUL ARCHER, JOHNO ELLISON - Tři kamarádi, jeden taxík, žádný plán…

PAUL ARCHER, JOHNO ELLISON
Tři kamarádi, jeden taxík, žádný plán…

Praštěnější ten nápad už být nemohl: tři kluci se rozhodli, že si hezky pohodlně objedou svět ve vysloužilém londýnském taxíku, který sehnali přes Ebay.

Hudební tipy

NAIMA - Naima (1986, 2018)

NAIMA
Naima (1986, 2018)


Naima (1986, 2018)

Kvarteto Naima bylo jedním z největších objevů českého jazzu osmdesátých let.

ROCK LINE 1970 - 1974

ROCK LINE 1970 - 1974

Čtvrté pokračování úspěšné 2CD kompilační řady.

ALENA MORNŠTAJNOVÁ (ČTE JAROMÍR DULAVA) - Hotýlek

ALENA MORNŠTAJNOVÁ (ČTE JAROMÍR DULAVA)
Hotýlek


Hotýlek

Střídají se režimy, střídají se hosté, něco se ale nemění…

Hradecko

The Dire Straits Experience

Pokračovatelé slavné kapely Dire Straits - britský projekt The Dire Straits Experience - míří opět do ČR a Rakouska.

Studentský ples Univerzity Hradec Králové 2019

Říkají Vám něco jména Andy Warhol, či Roy Lichtenstein? Ne!? Pak je na čase zlepšit si Vaše znalosti, tématem letošního plesu je totiž Pop-art!

Tiskové zprávy

V pondělí 18. 2. 2019 změna otevírací doby Městských lázní

V pondělí 18. 2. 2019 změna otevírací doby Městských lázní

V pondělí 18. 2. 2019 budou Městské lázně z důvodu sanitárního úklidu dopoledne otevřeny plavání veřejnosti od 12.00 do 21.00 hod. Otevírací doba Plaveckého bazénu 50 m zůstává nezměněna.

Děkujeme za pochopení.

SVĚTOVÉ MUZIKÁLY

SVĚTOVÉ MUZIKÁLY

CATS – WEST SIDE STORY – MY FAIR LADY – BÍDNÍCI aj.
Sobota 30. 3. 2019 18:30h.

ADALBERTINUM
HRADEC KRÁLOVÉ www.adalbertinum.cz

MUSICA FESTIVA DI PRAGA Lenka Šťastná – soprán, Pavel Kloub - kytara
Eva Schwanová – flétna, Šárka Trávníčková – housle

Kalendárium

 <  ÚNOR 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
        01 02 03
04 05 06 07 08 09 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28      

Připravované akce

Kulturní akce - Infotour 2019
Kulturní akce - FILM MUSIC TOUR
Kulturní akce - Helicopter Show 2019
Kulturní akce - K A M I L   L H O T Á K  -  kresby, grafika
Kulturní akce - SVĚTOVÉ MUZIKÁLY
Kulturní akce - DIVADLO DRAK LABYRINT

Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce v Hradci KrálovéHradecká a kulturní společnost s.r.o.

Elektronická podoba Kulturního měsíčníku města Hradce Králové GÉČKO je vydávána ve spolupráci s Hradeckou kulturní a vzdělávací společností.
Změna programů vyhrazena - Za obsah inzerátů odpovídá zadavatel
Použití jakýchkoliv údajů či obrazového doprovodu z těchto stránek možné výhradně se svolením redakce

Partneři

TOPlist TOPlist