Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce - Dívčí válka.

Probíhající soutěže

LACO DÉCZI SE SKUPINOU

LACO DÉCZI SE SKUPINOU

RESTAURACE NA SOUTOKU, U LABE 427/1, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ 23. ČERVNA 2019 VE 20 HODIN

F. R. ČECH: DÍVČÍ VÁLKA

F. R. ČECH: DÍVČÍ VÁLKA

22. ČERVENCE 2019 V 19.00 HODIN, LETNÍ KINO ŠIRÁK, HK
 

ČESKÉ HRADY 2019

ČESKÉ HRADY 2019

19. - 20. ČERVENCE 2019, KUNĚTICKÁ HORA U PARDUBIC

Kalendárium

 <  ČERVEN 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
             

Doporučujeme

RAŠILOV, Saša

zpět


RAŠILOV, Saša Saša RAŠILOV vl. jm. Wenzel Rasch von Hessen (Václav Rasch z Hesenu) (* 6. 9. 1891 Praha, † 3. 5. 1955 Praha) – herec; otec kameramana Alexandra Rašilova (1936–2000) a dědeček herců S. Rašilova ml. a Václava Rašilova (* 1976). Narodil se jako dvanácté, poslední dítě do rodiny zchudlého šlechtice. Když mu otec, správce šlechtického kasina v Nosticově paláci v Celetné ulici, v deseti letech zemřel, přestěhoval se s matkou a sourozenci na proletářský Žižkov. Vyučil se typografem (1909) a pracoval pak v pražských grafických závodech (1909–14). Po návratu z 1. světové války (1916) byl přijat jako komik do Varieté v Karlíně a ještě v téže sezoně začal vystupovat v četných pražských kabaretech, které v posledních letech války a krátce po ní prožívaly uměleckou i diváckou konjunkturu. Jako osobitý komik plný jiskřivé nápaditosti, pohotového vtipu a smyslu pro aktuálnost bavil obecenstvo zejména v Rokoku (od 1917), dále v kabaretu Bum (1919–20) E. A. Longena, později i v Revoluční scéně (1920–21). Ještě v Rokoku si jeho výkonů povšiml režisér K. H. Hilar, který ho pozval do Národního divadla, kde si teprve vytvářel soubor hereckých spolupracovníků. V Národním divadle setrval Rašilov od roku 1921 až do smrti. Během této doby se vypracoval ve vrcholnou a v mnohém směru i vůdčí osobnost činoherního souboru naší první scény, a to jak v oblasti komiky, tak i tzv. charakterního repertoáru. Povaha jeho herectví se značnou měrou formovala již v kabaretech. Zde si, stejně jako už předtím v hospodách dělnického Žižkova, kde se odbývaly jeho vůbec první improvizované herecké produkce, v praxi ověřil a osvojil elementární znalosti a zákonitosti řemesla: naučil se budovat svůj jevištní výkon na základě permanentního kontaktu s hledištěm. Bytostná potřeba hry a provokace poklidného okolí nalezla ideální uplatnění nejen na jevišti, ale projevoval ji hojně i v samotném životě: vydobyl si pověst jednoho z nejproslulejších bohémských šibalů a nevyzpytatelných mystifikátorů (naprosto věrohodně dokázal simulovat různé nemoci), srovnávaných v tomto směru např. s Jaroslavem Haškem, jemuž byl i svými tělesnými proporcemi velmi podobný. V počáteční fázi působení v Národním divadle byl platným hercem Hilarových expresivních inscenací, protože dovedl kreslit lidi ve zjednodušující, groteskně vyhrocené zkratce. Přes svůj robustní zjev (podsaditá korpulentní postava a dobrácky sympatický výraz kulatého obličeje) byl mimořádně fyzicky disponovaný a svým mimickým, gestikulačním i hlasovým nadáním uměl pronikavě a sugestivně odkrývat i temné stránky lidské duše. V další vývoji dospěl ke složitým komickým, a zejména tragikomickým realistickým studiím ušlápnutého, domýšlivého či jinak pokřiveného lidství. Hrával lidi bodrého humoru a živé lidové moudrosti, ale také hlupáky a omezence. Podával skvělé analýzy zejména lidí plebejského původu, kteří se vyšvihli a nyní se mstí za svůj původ nejen světu, z něhož vyšli, ale i těm, s nimiž splynuli. Nejlépe se cítil v klasickém repertoáru domácí, ruské a francouzské provenience, ale blízké mu byly také shakespearovské postavy. Z jeho nejhodnotnějších div. kreací zaslouží vyzdvihnout Sganarelle v domnělém paroháči, Molièrovův George Dandin a Argan ve Zdravém nemocném, šašek v Králi Learovi, Kalafuna ve Strakonickém dudákovi, podkolesin v Ženitbě, Klubko ve Snu noci svatojánské, Klásek a zámecký vrchní v Lucerně, Sancho Panza v Dykově Zmoudření dona Quijota, Šumbal a Habršperk v Našich furiantech, Vladimír Šťastlivec v Ostrovského Lese, Chrobák ve hře bratří Čapků Ze života hmyzu, hejtman v Revizorovi, Piščik ve Višňovém sadu a Rasplujev ve Svatbě Krečinského. Jediné svědectví dokumentující různé polohy jeho herectví, i když ne právě v podobách nejcharakterističtějších, poskytuje alespoň film. Před kamerou stanul poprvé, ještě jako kabaretiér, v bohužel nedochovaném středometrážním hraném snímku společnosti Illusion Život šel kolem (1913). Prvním dochovaným záznamem jeho hereckého projevu tudíž zůstává postava policejního náčelníka v Antonově veselohře ovlivněné americkou groteskou Únos bankéře Fuxe (1923). V němé éře si pak do třetice zahrál jednu ze tří hlavních mužských postav lázeňských seladonů v klasické div. komedii Josefa Štolby Mořská panna (1926), kterou natočil Josef Medeotti-Boháč. Po těchto spíše náhodných a pro jeho umění ne právě nejdůstojnějších postavách vstoupil do zvukového období dvěma mimořádně náročnými rolemi, i když ve filmech nestejné umělecké úrovně. V sentimentálním životopisném příběhu spisovatele Jaroslava Haška Poslední bohém (1931) S. Innemanna, natočeném podle literárního námětu E. A. Longena, vytvořil titulní postavu, jejíž sentimentální ladění mu příliš nevyhovovalo. Půl roku po premiéře tohoto filmu se objevil na plátně v titulní roli Fričovy adaptace Haškova Dobrého vojáka Švejka (1931). Přestože Rašilovova situace byla značně obtížná, neboť pražské obecenstvo bylo zvyklé na Švejka v podání K. Nolla (který zemřel), své úlohy se zhostil se ctí. Pole film. komiky však bylo v té době bohatě obsazeno a Rašilova nic nelákalo, aby se pokoušel na plátně konkurovat svým někdejším kabaretním a div. přátelům. A tak teprve po několikaleté přestávce následovaly menší role bankovního sluhy a zahradníka Syrovátky v Krňanského melodramatu Bezdětná (1935), advokáta Macha v komedii M. Friče Mravnost nade vše (1937), uchechtaného magistrátního rady Spytihněva Hupnera v Krňanského zfilmování Herrmannova románu Otec Kondelík a ženich Vejvara (1937) a penzisty v Haasově příběhu Co se šeptá (1938). Hřejivě lidskou figurku taxikáře Mráčka, nepříliš pečlivého otce rozpustilé dcerušky Anduly (V. Ferbasová), zobrazil v Cikánově komedii podle nenáročného románku O. Scheinpflugové Andula vyhrála (1938). Herrmannovský film režiséra M. J. Krňanského Pod jednou střechou (1938) oživil plasticky vytvořenou postavou bohémského sochaře Apolonia Méršvajndla, jíž se profesí i humorně sentimentálním vyzněním podobal sochařský pomocník Králíček v Holmanově společenském dramatu Modrý závoj (1941). Sám pro sebe si napsal značně sentimentálně traktovanou postavu vycpávače zvěře Václava Barvínka, který doufá v lásku mladé květinářky Julinky (V. Matulová) a domnívá se, že zdědil milion korun. Jeho částečně autobiografický námět, zachycující ovzduší staré Prahy a proteplený lidovým humorem, zfilmoval pod názvem Přijdu hned (1942) režisér Otakar Vávra. Vávra ho pak obsadil i do dvou svých prvních filmů uvedených po osvobození, do historických obrazů podle spisovatele Zikmunda Wintra Rozina sebranec (1945) a Nezbedný bakalář (1946). V prvním hrál obtloustlého požitkářského frátera Bartola, ve druhém bohatého a lakomého rakovnického pekaře a konšela Hrušku. Historické kostýmy později nosil ještě několikrát, zejména v historických a životopisných filmech režiséra Václava Kršky Revoluční rok 1848 (1949), Mikoláš Aleš (1951), posel úsvitu (1950) a Mladá léta (1952). Mnohem závažnější však byly jeho postavy ve filmech ze současnosti, reprezentované úlohou lidsky důvěřivého vrchního respicienta pohraniční stráže Antonína Brože, brutálně zavražděného ordnery ve filmu Jiřího Weisse Uloupená hranice (1947). Divácky nejvděčnější se ale ukázaly přece jen postavy připomínající svým duchem jeho role předválečné a protektorátní, typy měšťáků a konzervativních tatíků. Dokládá to zejména titulní hrdina budovatelské komedie Rodinné trampoty oficiála Tříšky (1949) režiséra J. Macha. Ztělesnil v ní penzionovaného oficiála bytového úřadu Odona Tříšku, despotického otce početné rodiny, kterého duch nové doby, plný dobrovolných zemědělských brigád, během letního pobytu v pohraničí změní natolik, že se začne chovat lidsky a patřičně uvědoměle. Ze stejného rodu pocházela i v podstatě vedlejší postava hostinského Šimona Tatrmuže, poklidného dobráka, jehož největším potěšením bylo rybaření a hra na harmonium, kterého zrádně opustila jeho manželka Božena (J. Šejbalová), v Grussově adaptaci románu Karla Poláčka Hostinec „U kamenného stolu“ (1948). S těmito chlapíky má mnoho shodných rysů, i když ve zcela odlišném pojetí, velká postava hloupého, lakotného a po zásluze vytrestaného kupce Koliáše v Radokově téměř muzikálové verzi klasické div. hry V. V. Klicpery Divotvorný klobouk (1952). Zcela odlišného ražení byl vydřidušský kavárník Stýblo v Hubáčkově adaptaci sociálního románu Gézy Včeličky Kavárna na hlavní třídě (1953). O šíři a hloubce Rašilovova hereckého výrazu, zejména pak o jeho smyslu pro bizarnost postav a jejich osudů, nad jiné svědčí v pravdě nezapomenutelná postava Žida Mošelese v Radokově obludné vizi židovského utrpení za nacistické okupace Daleká cesta (1949), v níž s J. Plachým v roli starého Žida Abrahamoviče vytvořil dvojici, která mrazivě fascinujícím způsobem dokázala na velmi malém prostoru obnažit obludnost a zvrácenost nacismu. Kromě 34 film. a podstatně více div. rolí zanechal po sobě Rašilov také desítky historek a anekdotických příběhů, jež vypovídají mnohé o jeho nekonvenční povaze a svérázném humoru. V letech 1927–31 bydlel v hausbótu, kotvícím v podolském přístavu, než se přestěhoval do vily na Zbraslavi, kde shromáždil velkou sbírku kuriózních starožitností. Hercovy životní osudy a tvůrčí cestu přibližují středometrážní střihový dokument Saša Rašilov (1958), který natočil Bohumil Brejcha, a knižní monografie Antonína Dvořáka Saša Rašilov (1965), Achille Gregora Zbraslavský Rabelais (1974) a Ladislava Chmela Saša Rašilov & Saša Rašilov (2006). Laureát Národní ceny (1950) a Státní ceny (1951) a držitel titulu Zasloužilý umělec (1953).

S LASKAVÝM SVOLENÍM PANA MILOŠE FIKEJZE
http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/3964

Všichni dobří rodáci

MARIE TUMLÍŘOVÁ

MARIE TUMLÍŘOVÁ

Přišla na svět jako Marie Kuklová v Hradci Králové 9. června 1889.

ADOLF ULRICH

ADOLF ULRICH

Podivuhodný životní příběh Adolfa Ulricha začal 4. června 1909 v Nové Pace. Rodiče nebyli majetní, chlapec od mládí tíhl díky jim k Jednotě bratrské. Absolvoval reálku, ale vysněná služba misionáře mu nebyla dopřána. Během jeho studií ve Švýcarsku vypukla druhá světová válka. To ho dovedlo k překvapivému rozhodnut

IRMA GEISSLOVÁ

IRMA GEISSLOVÁ

Přiznám se hned, že mi jméno dnešní osobnosti nic neříkalo.

Knižní tipy

ÚCHVATNÉ SVĚTOVÉ TREKINGOVÉ TRASY

ÚCHVATNÉ SVĚTOVÉ TREKINGOVÉ TRASY

Cestování je o poznávání nového.

MARIE TŘEŠŇÁKOVÁ - Potkala jsem Sicílii aneb Neberte to osobně

MARIE TŘEŠŇÁKOVÁ
Potkala jsem Sicílii aneb Neberte to osobně

Skvělý průvodce pro každého, kdo chce navštívit Sicílii – ať už doopravdy, nebo ve svých představách.

JIŘÍ VONDRÁK - Synkopy 61…a bylo nám hej

JIŘÍ VONDRÁK
Synkopy 61…a bylo nám hej

Historie brněnské kultovní kapely.

Hudební tipy

LEOŠ JANÁČEK - Piano Works (klavír Jan Bartoš)

LEOŠ JANÁČEK
Piano Works (klavír Jan Bartoš)


Piano Works (klavír Jan Bartoš)

Jan Bartoš - klavír / Leoš Janáček (1854 – 1958) – klavírní dílo: 1. X. 1905, Po zarostlém chodníčku I., Po zarostlém chodníčku II. (první dvě autorizované části), V mlhách, Thema con variazioni, Vzpomínka.

SOŇA ČERVENÁ - Stýskání zažehnáno

SOŇA ČERVENÁ
Stýskání zažehnáno


Stýskání zažehnáno

Soňa Červená - jedinečná umělkyně nejen v českém, ale i světovém měřítku, popsala svůj osud v autobiografickém diptychu Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno.

OLYMPIC - Želva

OLYMPIC
Želva


Želva

V roce 1968 vyšlo několik historicky debutových československých beatových alb – a to úplně první se jmenovalo Želva.

Hradecko

Open Skies for Handicapped

15.června - sobota od 00:00 hodin


Dvanáctý ročník charitativní akce, kdy smyslem je umožnit našim postiženým spoluobčanům nezapomenutelný zážitek z vyhlídkového letu.

Soutěžní rozárium - Mezinárodní soutěž novinek růží

15.června - sobota od 00:00 hodin


XXXVII. ročník mezinárodní soutěže novinek ve světě růží. Nejmodernější růže špičkových šlechtitelů z Belgie, Dánska, Francie, Holandska, Irska, Německa, Polska a dalších zemí.

Cestou necestou pevnostním městem

15.června - sobota od 00:00 hodin


Procházka historickým centrem města pro zvídavé děti a jejich rodiče.

Tiskové zprávy

LOVENÍ

LOVENÍ

15.června - sobota od 21:30 hodin
Letní kino Širák

ČR 2019, režie Karel Janák, 106 minut, přístupný od 12 let, mluveno česky

Elišce uteče ženich od oltáře. Takže její status momentálně zní: odkopnutá, single, odhodlaná, lovkyně, zoufalá. Naštěstí pomůže kamarádka, která ví, co dělat. Začíná randění naslepo s katastrofickými schůzkami a nespočtem trapasů. Ale vysněný muž někde existuje, jen se musí pořádně hledat. Romantická komedie o tom, že lásky je někdy málo a někdy zase moc. Hrají: Ester Geislerová, Jakub Prachař, Martin Písařík, Veronika Žilková, Ondřej Malý, Jaroslav Plesl, Jana Švandová aj. HLEDÁ SE LÁSKA. ZN.: SPĚCHÁ!

PRAŽSKÁ ZUBŘÍ SAMICE PRŤKA DORAZILA NA KAVKAZ

PRAŽSKÁ ZUBŘÍ SAMICE PRŤKA DORAZILA NA KAVKAZ

Samice zubra Prťka, narozená v Praze v září 2017, v pořádku dorazila do ázerbajdžánského národního parku Shahdag, kde bude vypuštěna do přírody.

Festival Hrady CZ oznamuje kompletní line-up letošního ročníku  - Kryštof, Rybičky 48, Harlej, Mirai, No Name, Arakain & Lucie Bílá a další

Festival Hrady CZ oznamuje kompletní line-up letošního ročníku
Kryštof, Rybičky 48, Harlej, Mirai, No Name, Arakain & Lucie Bílá a další

Putovní letní kulturní festival Hrady CZ má kompletní line-up a odstartuje v pátek a sobotu 12. a 13. července na hradě Točníku.

Kalendárium

 <  ČERVEN 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
             

Připravované akce

Kulturní akce - Ú S M Ě V Y  2 0  19   -  obrazy, grafika, plastiky
Kulturní akce - LETNÍ KOLEKCE českých autorů
Kulturní akce - Barvy léta 2019
Kulturní akce - Keltská noc 2019
Kulturní akce - OD BAROKA PO GERSHWINA
Kulturní akce - DIVADLO DRAK LABYRINT
Kulturní akce - Letní kino širák program červen 2019
Kulturní akce - Letní kino širák program červenec 2019

Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce v Hradci Králové

Změna programů vyhrazena - Za obsah inzerátů odpovídá zadavatel
Použití jakýchkoliv údajů či obrazového doprovodu z těchto stránek možné výhradně se svolením redakce

Pořadatelé

TOPlist TOPlist