Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí


Probíhající soutěže

MARPO & TROUBLEGANG

MARPO & TROUBLEGANG

30. BŘEZNA 2019 V 19 HODIN, DENOCHE HRADEC KRÁLOVÉ

HOUSLE – SÓLO! MILAN AL-ASHHAB

HOUSLE – SÓLO! MILAN AL-ASHHAB

ČTVRTEK 11. DUBNA 2019 V 19.30 HODIN
Aula Obchodní akademie (býv. Ústav hluchoněmých), Pospíšilova tř. 365, Hradec Králové

JOSHUA TREE SYMPHONY

JOSHUA TREE SYMPHONY

ČTVRTEK 4. DUBNA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

RADŮZA S KAPELOU

RADŮZA S KAPELOU

ČTVRTEK 25. DUBNA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

LOSERS CIRQUE COMPANY

LOSERS CIRQUE COMPANY

12. DUBNA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE HK

HELICOPTER SHOW 2019

HELICOPTER SHOW 2019

18. KVĚTNA 2019 V 9.00 HODIN, LETIŠTĚ HRADEC KRÁLOVÉ

MADAMME DE PARIS

MADAMME DE PARIS

29. DUBNA 2019 V 19.00 HODIN, SÁL FILHARMONIE, HK

Kalendárium

 <  BŘEZEN 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
        01 02 03
04 05 06 07 08 09 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
             

Doporučujeme

RAŠILOV, Saša

zpět


RAŠILOV, Saša Saša RAŠILOV vl. jm. Wenzel Rasch von Hessen (Václav Rasch z Hesenu) (* 6. 9. 1891 Praha, † 3. 5. 1955 Praha) – herec; otec kameramana Alexandra Rašilova (1936–2000) a dědeček herců S. Rašilova ml. a Václava Rašilova (* 1976). Narodil se jako dvanácté, poslední dítě do rodiny zchudlého šlechtice. Když mu otec, správce šlechtického kasina v Nosticově paláci v Celetné ulici, v deseti letech zemřel, přestěhoval se s matkou a sourozenci na proletářský Žižkov. Vyučil se typografem (1909) a pracoval pak v pražských grafických závodech (1909–14). Po návratu z 1. světové války (1916) byl přijat jako komik do Varieté v Karlíně a ještě v téže sezoně začal vystupovat v četných pražských kabaretech, které v posledních letech války a krátce po ní prožívaly uměleckou i diváckou konjunkturu. Jako osobitý komik plný jiskřivé nápaditosti, pohotového vtipu a smyslu pro aktuálnost bavil obecenstvo zejména v Rokoku (od 1917), dále v kabaretu Bum (1919–20) E. A. Longena, později i v Revoluční scéně (1920–21). Ještě v Rokoku si jeho výkonů povšiml režisér K. H. Hilar, který ho pozval do Národního divadla, kde si teprve vytvářel soubor hereckých spolupracovníků. V Národním divadle setrval Rašilov od roku 1921 až do smrti. Během této doby se vypracoval ve vrcholnou a v mnohém směru i vůdčí osobnost činoherního souboru naší první scény, a to jak v oblasti komiky, tak i tzv. charakterního repertoáru. Povaha jeho herectví se značnou měrou formovala již v kabaretech. Zde si, stejně jako už předtím v hospodách dělnického Žižkova, kde se odbývaly jeho vůbec první improvizované herecké produkce, v praxi ověřil a osvojil elementární znalosti a zákonitosti řemesla: naučil se budovat svůj jevištní výkon na základě permanentního kontaktu s hledištěm. Bytostná potřeba hry a provokace poklidného okolí nalezla ideální uplatnění nejen na jevišti, ale projevoval ji hojně i v samotném životě: vydobyl si pověst jednoho z nejproslulejších bohémských šibalů a nevyzpytatelných mystifikátorů (naprosto věrohodně dokázal simulovat různé nemoci), srovnávaných v tomto směru např. s Jaroslavem Haškem, jemuž byl i svými tělesnými proporcemi velmi podobný. V počáteční fázi působení v Národním divadle byl platným hercem Hilarových expresivních inscenací, protože dovedl kreslit lidi ve zjednodušující, groteskně vyhrocené zkratce. Přes svůj robustní zjev (podsaditá korpulentní postava a dobrácky sympatický výraz kulatého obličeje) byl mimořádně fyzicky disponovaný a svým mimickým, gestikulačním i hlasovým nadáním uměl pronikavě a sugestivně odkrývat i temné stránky lidské duše. V další vývoji dospěl ke složitým komickým, a zejména tragikomickým realistickým studiím ušlápnutého, domýšlivého či jinak pokřiveného lidství. Hrával lidi bodrého humoru a živé lidové moudrosti, ale také hlupáky a omezence. Podával skvělé analýzy zejména lidí plebejského původu, kteří se vyšvihli a nyní se mstí za svůj původ nejen světu, z něhož vyšli, ale i těm, s nimiž splynuli. Nejlépe se cítil v klasickém repertoáru domácí, ruské a francouzské provenience, ale blízké mu byly také shakespearovské postavy. Z jeho nejhodnotnějších div. kreací zaslouží vyzdvihnout Sganarelle v domnělém paroháči, Molièrovův George Dandin a Argan ve Zdravém nemocném, šašek v Králi Learovi, Kalafuna ve Strakonickém dudákovi, podkolesin v Ženitbě, Klubko ve Snu noci svatojánské, Klásek a zámecký vrchní v Lucerně, Sancho Panza v Dykově Zmoudření dona Quijota, Šumbal a Habršperk v Našich furiantech, Vladimír Šťastlivec v Ostrovského Lese, Chrobák ve hře bratří Čapků Ze života hmyzu, hejtman v Revizorovi, Piščik ve Višňovém sadu a Rasplujev ve Svatbě Krečinského. Jediné svědectví dokumentující různé polohy jeho herectví, i když ne právě v podobách nejcharakterističtějších, poskytuje alespoň film. Před kamerou stanul poprvé, ještě jako kabaretiér, v bohužel nedochovaném středometrážním hraném snímku společnosti Illusion Život šel kolem (1913). Prvním dochovaným záznamem jeho hereckého projevu tudíž zůstává postava policejního náčelníka v Antonově veselohře ovlivněné americkou groteskou Únos bankéře Fuxe (1923). V němé éře si pak do třetice zahrál jednu ze tří hlavních mužských postav lázeňských seladonů v klasické div. komedii Josefa Štolby Mořská panna (1926), kterou natočil Josef Medeotti-Boháč. Po těchto spíše náhodných a pro jeho umění ne právě nejdůstojnějších postavách vstoupil do zvukového období dvěma mimořádně náročnými rolemi, i když ve filmech nestejné umělecké úrovně. V sentimentálním životopisném příběhu spisovatele Jaroslava Haška Poslední bohém (1931) S. Innemanna, natočeném podle literárního námětu E. A. Longena, vytvořil titulní postavu, jejíž sentimentální ladění mu příliš nevyhovovalo. Půl roku po premiéře tohoto filmu se objevil na plátně v titulní roli Fričovy adaptace Haškova Dobrého vojáka Švejka (1931). Přestože Rašilovova situace byla značně obtížná, neboť pražské obecenstvo bylo zvyklé na Švejka v podání K. Nolla (který zemřel), své úlohy se zhostil se ctí. Pole film. komiky však bylo v té době bohatě obsazeno a Rašilova nic nelákalo, aby se pokoušel na plátně konkurovat svým někdejším kabaretním a div. přátelům. A tak teprve po několikaleté přestávce následovaly menší role bankovního sluhy a zahradníka Syrovátky v Krňanského melodramatu Bezdětná (1935), advokáta Macha v komedii M. Friče Mravnost nade vše (1937), uchechtaného magistrátního rady Spytihněva Hupnera v Krňanského zfilmování Herrmannova románu Otec Kondelík a ženich Vejvara (1937) a penzisty v Haasově příběhu Co se šeptá (1938). Hřejivě lidskou figurku taxikáře Mráčka, nepříliš pečlivého otce rozpustilé dcerušky Anduly (V. Ferbasová), zobrazil v Cikánově komedii podle nenáročného románku O. Scheinpflugové Andula vyhrála (1938). Herrmannovský film režiséra M. J. Krňanského Pod jednou střechou (1938) oživil plasticky vytvořenou postavou bohémského sochaře Apolonia Méršvajndla, jíž se profesí i humorně sentimentálním vyzněním podobal sochařský pomocník Králíček v Holmanově společenském dramatu Modrý závoj (1941). Sám pro sebe si napsal značně sentimentálně traktovanou postavu vycpávače zvěře Václava Barvínka, který doufá v lásku mladé květinářky Julinky (V. Matulová) a domnívá se, že zdědil milion korun. Jeho částečně autobiografický námět, zachycující ovzduší staré Prahy a proteplený lidovým humorem, zfilmoval pod názvem Přijdu hned (1942) režisér Otakar Vávra. Vávra ho pak obsadil i do dvou svých prvních filmů uvedených po osvobození, do historických obrazů podle spisovatele Zikmunda Wintra Rozina sebranec (1945) a Nezbedný bakalář (1946). V prvním hrál obtloustlého požitkářského frátera Bartola, ve druhém bohatého a lakomého rakovnického pekaře a konšela Hrušku. Historické kostýmy později nosil ještě několikrát, zejména v historických a životopisných filmech režiséra Václava Kršky Revoluční rok 1848 (1949), Mikoláš Aleš (1951), posel úsvitu (1950) a Mladá léta (1952). Mnohem závažnější však byly jeho postavy ve filmech ze současnosti, reprezentované úlohou lidsky důvěřivého vrchního respicienta pohraniční stráže Antonína Brože, brutálně zavražděného ordnery ve filmu Jiřího Weisse Uloupená hranice (1947). Divácky nejvděčnější se ale ukázaly přece jen postavy připomínající svým duchem jeho role předválečné a protektorátní, typy měšťáků a konzervativních tatíků. Dokládá to zejména titulní hrdina budovatelské komedie Rodinné trampoty oficiála Tříšky (1949) režiséra J. Macha. Ztělesnil v ní penzionovaného oficiála bytového úřadu Odona Tříšku, despotického otce početné rodiny, kterého duch nové doby, plný dobrovolných zemědělských brigád, během letního pobytu v pohraničí změní natolik, že se začne chovat lidsky a patřičně uvědoměle. Ze stejného rodu pocházela i v podstatě vedlejší postava hostinského Šimona Tatrmuže, poklidného dobráka, jehož největším potěšením bylo rybaření a hra na harmonium, kterého zrádně opustila jeho manželka Božena (J. Šejbalová), v Grussově adaptaci románu Karla Poláčka Hostinec „U kamenného stolu“ (1948). S těmito chlapíky má mnoho shodných rysů, i když ve zcela odlišném pojetí, velká postava hloupého, lakotného a po zásluze vytrestaného kupce Koliáše v Radokově téměř muzikálové verzi klasické div. hry V. V. Klicpery Divotvorný klobouk (1952). Zcela odlišného ražení byl vydřidušský kavárník Stýblo v Hubáčkově adaptaci sociálního románu Gézy Včeličky Kavárna na hlavní třídě (1953). O šíři a hloubce Rašilovova hereckého výrazu, zejména pak o jeho smyslu pro bizarnost postav a jejich osudů, nad jiné svědčí v pravdě nezapomenutelná postava Žida Mošelese v Radokově obludné vizi židovského utrpení za nacistické okupace Daleká cesta (1949), v níž s J. Plachým v roli starého Žida Abrahamoviče vytvořil dvojici, která mrazivě fascinujícím způsobem dokázala na velmi malém prostoru obnažit obludnost a zvrácenost nacismu. Kromě 34 film. a podstatně více div. rolí zanechal po sobě Rašilov také desítky historek a anekdotických příběhů, jež vypovídají mnohé o jeho nekonvenční povaze a svérázném humoru. V letech 1927–31 bydlel v hausbótu, kotvícím v podolském přístavu, než se přestěhoval do vily na Zbraslavi, kde shromáždil velkou sbírku kuriózních starožitností. Hercovy životní osudy a tvůrčí cestu přibližují středometrážní střihový dokument Saša Rašilov (1958), který natočil Bohumil Brejcha, a knižní monografie Antonína Dvořáka Saša Rašilov (1965), Achille Gregora Zbraslavský Rabelais (1974) a Ladislava Chmela Saša Rašilov & Saša Rašilov (2006). Laureát Národní ceny (1950) a Státní ceny (1951) a držitel titulu Zasloužilý umělec (1953).

S LASKAVÝM SVOLENÍM PANA MILOŠE FIKEJZE
http://www.libri.cz/databaze/film/heslo/3964

Všichni dobří rodáci

RUDOLF ANTONÍN DVORSKÝ

RUDOLF ANTONÍN DVORSKÝ

Narodil se ve Dvoře Králové 24. března 1899 jako Rudolf Antonín. (Příjmení Dvorský - podle rodného města - úředně stvrdil až roku 1925.)

MARIE SEDLÁČKOVÁ - SERBOUSKOVÁ

MARIE SEDLÁČKOVÁ - SERBOUSKOVÁ

Dnešním výročím potěšíme či možná inspirujeme k víkendovému výletu zejména něžné pohlaví.

OTAKAR ČÍLA

OTAKAR ČÍLA

Dva bratři = dva hrdinové všech tří (sic!) odbojů. Mimořádné

Knižní tipy

SVĚT CESTOVNÍ ATLAS  - OBJEVIT A POZNÁVAT SVĚT - Marco Polo 2019

SVĚT CESTOVNÍ ATLAS - OBJEVIT A POZNÁVAT SVĚT
Marco Polo 2019

Detailní kartografické zobrazení Cestovního atlasu světa poskytuje obsáhlé geografické informace a spolehlivě zavede cestovatele do všech koutů Země.

DON MIGUEL RUIZ ML. - Mistrem sám sobě

DON MIGUEL RUIZ ML.
Mistrem sám sobě

Dávní Toltékové věřili, že život, jak ho vnímáme, je sen.

VLADIMÍRA KLIMECKÁ - Druhý život Marýny G.

VLADIMÍRA KLIMECKÁ
Druhý život Marýny G.

Svět žen je vždy jiný než svět mužů.
Kronika velké valašské rodiny, v níž projdeme celé 20. století, je psána výhradně z perspektivy žen.

Hudební tipy

Ch.A.S.A. - 1975 Live

Ch.A.S.A.
1975 Live


1975 Live

Fusion music neboli v Československu známý termín jazz rock v jihomoravské metropoli kupodivu nenašel tak úrodnou půdu jako v Praze.

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 1201 – 1218 (mp3)

TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ
1201 – 1218 (mp3)


1201 – 1218 (mp3)

Závěrečné díly oblíbeného seriálu pořadů Českého rozhlasu od roku 1995 v režii Jaromíra Ostrého.

Hradecko

Listování: Lukáš Hejlík - Fotbalové deníky

Tato road movie není ale zdaleka jen o fotbale, a už vůbec ne jen pro muže.

Herkules - přednáška

Přednáška Hrdina Herkules vynikal nejen svými mimořádnými schopnostmi, ale i životem plným zdánlivě neřešitelných situací. Tak jako každý z nás denně bojuje se svými nedostatky, tak se i Herkules snažil napravit své chyby s použitím odvahy, vytrvalosti a důvtipu aplikovanými ve dvanácti pracích spojených symbolicky s dvanácti znameními zvěrokruhu.

Koncert GYBON a Vokální Harmonie

Jarní koncert otevírá jubilejní 60. koncertní sezónu Vokální harmonie a 21. sezónu sboru Gybon. V programu zazní zajímavé úpravy lidových písní, stará hudba i soudobá tvorba skladatelů. Vstup volný.

Tiskové zprávy

ZMĚNA: Klicperovo divadlo uvede v této sezoně českou premiéru Finského koně

ZMĚNA: Klicperovo divadlo uvede v této sezoně českou premiéru Finského koně

Vážení diváci,
v závěru této divadelní sezony dojde z provozních důvodů ke změně titulů posledních premiér. V sobotu 18. května 2019 bude mít na hlavní scéně premiéru inscenace MALÝ ŘÍJEN v režii Šimona Cabana a v sobotu 1. června pak uvedeme v režii Petra Štindla inscenaci FINSKÝ KŮŇ. Tuto vtipnou a místy trochu drsnou hru současné finské autorky Sirkku Peltoly uvedeme v české premiéře! Na původně avizované Tři kamarády v režii Petra Štindla se můžete těšit v příští sezoně.

FESTIVAL NA JEDNOM BŘEHU / 24. - 25. KVĚTNA 2019

FESTIVAL NA JEDNOM BŘEHU / 24. - 25. KVĚTNA 2019

LETNÍ KINO ŠIRÁK HRADEC KRÁLOVÉ
motto: "DOKÁŽE BASOVÁ KYTARA FENDER USMÍŘIT NÁRODY?"

Chuť Itálie a Středomoří provoní hradecký Aldis

Chuť Itálie a Středomoří provoní hradecký Aldis

Příští čtvrtek 28. března nemusíte jezdit na italský oběd až do Itálie. Stačí se přijít podívat do Kongresového centra Aldis Hradec Králové. Akce Chuť Itálie a Středomoří se koná společně s 24. ročníkem soutěže GASTRO HRADEC VITANA CUP a 14. ročníkem mistrovství republiky kuchařů a cukrářů.

Kalendárium

 <  BŘEZEN 2019  > 
POÚT STČT SOBNE
        01 02 03
04 05 06 07 08 09 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
             

Připravované akce

Kulturní akce - Festival Na jednom břehu
Kulturní akce - Svátek vína Silénos
Kulturní akce - SVĚTOVÉ MUZIKÁLY
Kulturní akce - Bufo Alvarius - The Underground Secret
Kulturní akce - MARPO & TROUBLEGANG
Kulturní akce - THE LOSER(S)
Kulturní akce - RADŮZA s kapelou
Kulturní akce - MADAMME DE PARIS
Kulturní akce - Chuť Itálie
Kulturní akce - Hradecké nábřeží gurmánů s ČPP
Kulturní akce - Helicopter Show 2019
Kulturní akce - K A M I L   L H O T Á K  -  kresby, grafika
Kulturní akce - DIVADLO DRAK LABYRINT

Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce v Hradci KrálovéHradecká a kulturní společnost s.r.o.

Elektronická podoba Kulturního měsíčníku města Hradce Králové GÉČKO je vydávána ve spolupráci s Hradeckou kulturní a vzdělávací společností.
Změna programů vyhrazena - Za obsah inzerátů odpovídá zadavatel
Použití jakýchkoliv údajů či obrazového doprovodu z těchto stránek možné výhradně se svolením redakce

Partneři

TOPlist TOPlist