Kalendárium
Doporučujeme
Na základě mimořádných opatření vlády prosíme naše čtenáře, aby si konání akcí ověřili na webových stránkách pořadatelů.
IRMA GEISSLOVÁ

Pocházela z rodiny železničního úředníka, proto se rodina často stěhovala. Irma se narodila v Budapešti 6. 7. 1855. Děti do školy nechodily. Otec, veliký vlastenec, je učil doma. Od čtrnácti let, když zemřela matka, se musela dívka starat o domácnost. První literární pokusy jí otiskl na přímluvu Jana Nerudy časopis Lumír již roku 1874. Přispívala do dalších periodik (Paleček, Světozor, Květy, Zlatá Praha, Česká včela). Zlom nastal o pět let později. Za vlastní peníze vydala temnou, pesimistickou až dekadentní sbírku Immortely. Společnost na ni zjevně nebyla připravena, kritiky vyzněly negativně. (Podivně se zachoval zmiňovaný Jan Neruda. Nejprve v recenzi knížku pochválil, aby ji vzápětí pohaněl.) Pro citlivou a společensky nejistou autorku šlo o osudovou ránu. Svou intimní poezii psala již jen „do šuplíku“. Další básnické sbírky (Divoké koření, Luční kvítí, Z Podkrkonoší, Lípové květy) nedosáhly zdaleka kvalit prvotiny.Veřejně publikovala povídky z jí dobře známého železničářského prostředí, vlastenecké básně pro nejmenší čtenáře a několik dramat (Valdštýn v Jičíně).
Ano, Jičín se stal městem jejího srdce. Přistěhovala se tam roku 1884 a zůstala až do smrti. Angažovala se v místních kulturních spolcích, spolupracovala s novinami Krakonoš. Osobní život měla smutný, možná z toho tolik beznaděje v jejích verších. Prožila pár platonických lásek, nikdy se nevdala. Kvůli velkým problémům finančním žila s rodinou své sestry. Velmi si rozuměla s mnohem proslulejší spisovatelkou Sofií Podlipskou. Jejich dlouholetá korespondence, byť sešněrovaná společenskými pravidly, je cenným nahlédnutím do českého vlasteneckého (i ženského) prostředí.
Po smrti (zemřela 27. 5. 1914) se na Irmu Geisslovou v průběhu let zapomnělo. Díky úsilí básníka Ivana Slavíka vydalo hradecké nakladatelství Kruh výbor z její tvorby. Pod názvem Zraněný pták se objevil roku 1978. Dílo „prokleté“ spisovatelky však stále není známo úplně. Většina jejích prací dosud zůstává v rukopisech ve tmě archivů.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci

FRANTIŠEK LUKEŠ
Při vyřizování důchodu jsem si s hrůzou uvědomil, že lidský život lze smrsknout na list formátu A4. Nebo do dvacetiminutového vyprávění, jak dokázal zdařilý dokument Václava Šípa staršího.

IVAN KLICPERA
Slavné příjmení nepřináší jen výhody. Vyniknout ve stejném oboru jako rodič(e) bývá obvykle nad síly potomků.

JOSEF LADISLAV TURNOVSKÝ
Mnozí obrozenci pokládali na oltář vlasti kruté oběti. Tu asi nejkurióznější - své staromládenectví - věnoval Čechám Josef Ladislav Turnovský. Kdysi hrdina, dnes figurka našich dějin pochází ze Sobotky
Tiskové zprávy

Výtěžek Tříkrálové sbírky překročil 10 miliónů korun, online koleda běží dál. Děkujeme!
Letos do Tříkrálové sbírky zasáhla pandemie a koledníci poprvé nemohli vyjít do ulic. Přesto dárci projevili velkou štědrost a solidaritu. Přes 7,6 mil. Kč přispěli do pokladniček na úřadech, v kostelech a obchodech a dalších více než 2,4 mil. Kč do online kasičky, do které lze přispívat až do 30. dubna na www.trikralovasbirka.cz.

VÝDEJNÍ OKÉNKO od 17. 2. 2021
Studijní a vědecká knihovna dle platných vládních opatření uvede od středy 17. února 2021 opět do provozu výdej předem objednaných knih přes výdejní okénko u pultu v 1. NP. K výdejnímu okénku doporučujeme přistupovat s nasazeným respirátorem FFP2.

Knihovna otevírá výdejní okénka od 15. 2. 2021 - obchodní sdělení Knihovny města Hradce Králové
Od pondělí 15. 2. 2021 je knihovna v provozu přes výdejní okénka pro Vaše předem připravené objednávky a rezervace dokumentů, jak jí to umožňuje aktuální vládní rozhodnutí.