Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Českých tvůrců v ikonické knize 1 000 + 1 filmů,  které musíte vidět, než umřete, najdete pár. Vedle Formana, Menzela či Chytilové zde objevíte snímek Divoká planeta (1973).  Jako režiséra uvádí encyklopedie Francouze René Lalouxe. Jde však o půlku pravdy. Zamlčeným spoluautorem je Josef Kábrt. Narodil se v Lomnici nad Popelkou 14. října 1920. Tatínek byl školník. Josefa odmala bavilo kreslit. Ještě před válkou se dostal na pražskou Státní odbornou školu keramickou, odtud přestoupil na školu uměleckoprůmyslovou. Absolvoval v roce 1941. Totálnímu nasazení se vyhnul odchodem do ateliérů ve Zlíně. Základy animační techniky získal při práci na německém dětském seriálu Fritz und Fratz.
Po osvobození se podílel s Jiřím Trnkou na založení Studia animovaného filmu, z něhož později vznikla světoznámá značka Bratři v triku. Kábrt od roku 1948 pracoval samostatně. S úspěchem režíroval (Tragédie vodníkova, Slavík a růže, Příběhy Odysseovy, Svatební košile). Uplatnil se jako výtvarník nebo animátor (Zasadil dědek řepu, Pérák a SS, Tucet mých tatínků, Ostrov pro 6 000 budíků). Kolegy mu byly hvězdy naší animované kinematografie Jiří Trnka, Eduard Hofman, Zdeněk Miler, Jiří Brdečka nebo Petr Sís. Jeho jméno si dobře zapamatovali ve Francii - podílel se na populárním Effelově snímku Stvoření světa. Výše zmiňovanou Divokou planetu údajně inspirovala ruská invaze do Československa 1968. "Undergroundový" film získal Zvláštní cenu na nejprestižnějším světovém festivalu v Cannes. Doma je ale jistě nejpopulárnější večerníčkovská řada O klukovi z plakátu. Malí diváci na Slovensku zase milují seriál O Petrovi.
Když odešel do důchodu, věnoval se Josef Kábrt malířské a grafické tvorbě. Inspirací mu bylo umění secese, symbolismus, surrealismus. Pracoval zejména s technikou leptu a litografie. V námětech se objevují literární i biblické motivy. Uspěl se svými ex libris, novoročenkami či grafickými listy. Ilustroval několik knih, kreslil dokonce komiksy pro časopis Ahoj na sobotu. Přesto jeho pozoruhodné malířské dílo stále čeká na objevení širší veřejností.
Josef Kábrt zemřel v Hradci Králové 7. února 1989.   
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ