Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Na profesora dobrodružný život prožil Pavel Fraenkl. Narodil se 20. května 1904 v Hradci Králové Bertě a Ottovi Fraenklovým. Jeho bratrancem byl pozdější významný exilový spisovatel Egon Hostovský. I Pavel miloval knihy. Na hradeckém gymnáziu maturoval roku 1923. Pak se přihlásil na Filozofickou fakultu UK v Praze.  Zajímala ho slovanské filologie a dějiny moderních literatur. Dílo, za které dostal doktorát (1927), neslo název Práce boje a volnost kritického projevu a nové pojetí světovosti v letech devadesátých.
 
První zaměstnání získal v Brně. V Zemské a univerzitní knihovně pracoval jako knihovník dvanáct let. Široká veřejnost mohla číst jeho literární a divadelní kritiky v časopisech Národní osvobození, Host, Rozpravy Aventina, Čin, Lidové noviny, Listy pro umění a kritiku aj.  Vydal několik monografií, všeobecných (K vývoji novodobé české literární kritiky) i věnovaných jednotlivým spisovatelům (K problematice sebecitu v díle E. Hostovského). Nejvíce ho zajímala 90. léta 19. století, konkrétně básník Otokar Březina (Otokar Březina, Mládí a přerod, Mácha a Březina) a T. G. Masaryk (Masaryk a literatura, Masaryk a moderní literatura). Pozoruhodný byl styl jeho prací - "literárně kritický přístup založený na psychologizující interpretaci vyjádřené subjektivně laděným esejickým tónem".
 
Před blížící se válkou emigroval jako Žid za bezpečím do Norska. Krutě se však přepočítal. Když přišli nacisté, internovali ho v několika českých a polských koncentračních táborech. Přesto se do Osla roku 1945 docela prozřetelně vrátil. Na univerzitě nalezl klid ke své práci. Přednášel slovanskou i světovou literaturu, vedl Institut divadelní vědy, věnoval se skandinávskému písemnictví. "Jeho Norové" mu rozuměli.  Jmenovali ho docentem, později profesorem. Pavel Fraenkl zemřel v Oslu, ve své zemi zaslíbené 5. 11. 1985.   
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ