Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

"Jsem Kazisvět VI., z Boží vůle král." Podivný pozdrav, řinčí brnění a panovníkovi spadne přilba na tvář. Jako kluci jsme se v kině smáli, ale trošku nuceně. Monarcha vzbuzoval respekt. Hrál ho Martin Růžek. Místem jeho narození je Červený Kostelec (23. 9. 1918). Původně se jmenoval Erhard Martin. Jedináčkův tatínek úspěšně vyráběl a prodával látky. Kultura chlapce zajímala od mládí. Po otcově smrti se s matkou přestěhoval do Hradce Králové (1930). Navštěvoval gymnázium, uvedl se v dětském oddělení zdejšího souboru. Za čtyři roky přesídlili do Prahy. Zkoušky na vysněnou konzervatoř neudělal. Po maturitě na reálce nastoupil na ČVUT, obor lesní inženýrství. Protože nacisté zavřeli vysoké školy, živil se jako číšník, prodavač atd. O to víc času měl na ochotnické divadlo (Čin, D Tvář, Rokoko, Živé jeviště, Rozmarné divadlo). Ve čtyřiačtyřicátém poprvé vystupoval pod jménem Martin Růžek. Martin zvolil podle otcova příjmení, Růžek na počest strýce důstojníka, popraveného fašisty. Oficiálně se takto podepisoval od roku 1962.   
Po válce prošel divadly v Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích a Brně. Málo známé je, že kromě hraní rovněž psal dětské hry a režíroval. Přes angažmá v tehdejším pražském Ústředním divadle čs. armády zakotvil roku 1963 v Národním divadle. Možnost spolupracovat s nejslavnějšími bardy naší první scény byla velkou školou. Rozvíjel své výrazové prostředky, gesta, mluvu, nevtíravě zdůrazňoval vnitřní život postav ve světovém i domácím repertoáru (mj. Shakespeare, Gogol, Ibsen, Šrámek, Nezval). Už dřív se objevil na stříbrném plátně. Rolí nakonec vytvořil přes 150. Jedna z prvních, páter Koniáš ve Steklého Temnu, ho nadlouho předurčila do úloh zlosynů. Sám s nadsázkou říkal, že "byl bídák českého filmu č. 1". Svědčí o tom snímky Anna proletářka, Tanková brigáda, Občan Brych, Tobě hrana zvonit nebude a mnohé další. Divák - fajnšmekr více ocení složitou postavu alkoholika Pešty v Kadárově a Klosově dramatu Tam na konečné. ("Vy to máte dobrý. Všichni. Jako ve škatulce. Tady je dobro, tady je zlo, uprostřed je čára. Ale já po tý čáře chodím, rozumíš?") Osobně mám Martina Růžka nejraději v nenápadné roli vypravěče v Jasného epopeji Všichni dobří rodáci. Těch pár vět, které moudře a s hořkostí říká, mi spolehlivě vžene slzy do očí.
"Pan herec" Růžek byl vždy vítaným účinkujícím v televizi a jejích seriálech (Doktor z vejminku), v dabingu, rozhlase, na gramofonových deskách. Fandil pražské Slavii, osmnáct let vykonával funkci předsedy Odboru přátel SK Slavia. Dostal mnohá ocenění, naposledy získal cenu Senior Prix Nadace Život umělce. Těžká nemoc mu uměleckou činnost postupně znemožnila. Zemřel 18. 12. 1995 v Praze. O pár měsíců později byla uložena v Červeném Kostelci jeho urna.
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ