Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Synek dobrušského obchodníka (*11. 4. 1769) s pro nás poněkud komicky znějícím jménem (proč jej asi Alois Jirásek ve svém románu přejmenoval na Věka?) absolvoval piaristické gymnázium v Praze.  Zde navázal přátelství s národními buditeli Krameriem, Pelclem a dalšími. Po návratu do rodného města převzal otcův kupecký „kvelb“. Dychtivým čtenářům půjčoval české noviny a knihy, bohužel marně se snažil uvést na scéně české divadlo. Požárem roku 1806 utrpěl velikou škodu, přesto dál obětavě pracoval „na národa roli dědičné“. Překládal, psal satirické básně (Veliký pátek), které na malém městě vzbudily svou adresností a nadčasovostí značnou nelibost. Což dnes platí méně jeho „Čím větší vůl, tím více titulů“? Pro články do časopisu Květy si zvolil optimistický pseudonym Dobrota Smíchorád. Byl také vzdělaným, byť v současnosti už zapomenutým skladatelem. Poslední léta trávil v Letohradu, kde také 4. září 1847 zemřel. Na sklonku života napsal ještě své paměti (kupodivu německy), které volně zpracoval Alois Jirásek pod názvem F. L Věk.  Stejnojmenný seriál (1971) s plejádou nejlepších českých herců patří mezi největší úspěchy televizní tvorby vůbec.  
Na závěr uveďme několik trefných postřehů skromného vlastence.

• Zrcadlem života jest příklad dobrý.
• Daruje-li co komu lakomec, měj to jako za lep na ptáky.
• Sotva bude člověka na světě, aby vždy tak přímě kráčel, že by se nikdy šourně nezatočil.
• K příteli věrnému žádného není přirovnání.
• Kdo lží nabijí, stříli naprázdno.
• Mluv se slepým o barvě, však ztěžka se domluvíte.
• Byť bys, člověče, všecko, co dobrého a vzácného ve světě máš, ztratil: hlediž jen, abys neztratil sebe samého.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ