Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Inovátor, jehož nápady vynesly státu miliony v devízách, byl za totality odměněn zvláštně. Sebrali mu továrnu, zavřeli ho, buzerovali, za úžasné vynálezy dostal jedinou korunu. Vladimír Svatý pocházel z pěti dětí (nar. 19. září 1919 v Roztokách u Jilemnice). Rodiče vlastnili malou tkalcovnu. Bystrého chlapce odmalička zajímala. Po maturitě na novopackém gymnáziu vedla jeho cesta právě tam. Přemýšlel o zlepšení konstrukce strojů. O vzduchovém tryskovém stavu uvažoval prý už v sedmnácti. Po smrti otce se stal šéfem podniku. Prototyp tryskového stavu dokončil roku 1947 a zažádal o patent.   

Jenže už za pár měsíců komunisté rodinnou továrnu znárodnili.  Svatého vynález byl sice zapsán pod jeho jménem, musel se však vzdát odměny. Strojírny v Gottwaldově ho získaly za jedinou korunu! Zato Vladimíra Svatého vyslýchali, dokonce prožil několik týdnů ve vězení. Zatímco jeho převratný objev slavil úspěchy po celém světě, vymyslel hydraulický tkací stroj. Po několika letech nastoupil do nově zřízeného Výzkumného ústavu textilní technologie v Liberci, kde zakotvil definitivně. Jeho vynálezy nesmírně zvýšily produktivitu práce v textilním průmyslu. Prodej licencí se uskutečnil do mnoha zemí. Jen Sovětský svaz odebral tryskových stavů na 50 000, mimochodem za velmi nízkou cenu. Vladimír Svatý dostal sice roku 1953 státní cenu, přesto věren svému příjmení musel prokázat neskutečnou trpělivost. Stálé podezřívání, nedůvěra, házení klacků pod nohy. Jeho sestra vzpomínala na předvádění tryskového stavu pro prezidenta Zápotockého. Autora nepozvali. Protože však ani tři "odborníci" neuměli stroj zprovoznit, řešil trapas narychlo přivezený pan Svatý.

O odměny se nesoudil, asi tušil, že by to nemělo smysl.  Svůj důvtip věnoval raději vylepšování přístrojů či vymýšlení nových. Konfuzor, odvíječ, skřipcový stav pro zpracování hedvábí. Psal odborné články, knihy mu vycházely i v zahraničí. Přihlášek vynálezů podal celkem 139. Protože vynikal v tenisu, byl mezi nimi i nápad na nový styl vyplétání tenisových raket. V osobním životě miloval divadlo, poezii a hudbu. Po nedůstojných tahanicích ze strany moci v roce 1968 konečně získal titul CSc. Zemřel 2. února 1986. Liberecká Technická univerzita na jeho počest uděluje Čestnou plaketu Vladimíra Svatého, i jedna z poslucháren je pojmenována po něm.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A  VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ