Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Na exMezinárodní den žen (tedy 8. 3.) slavila hudební skladatelka paní Ivana Loudová narozeniny. V povolání téměř výhradně mužském dosáhla pozoruhodných úspěchů. Pyšnit se jí může Chlumec nad Cidlinou, kde se roku 1941 narodila. V rodině její nadání podporovali. Taje klavíru jí odhalovala maminka, ale jistě i tu překvapilo, že dcera napsala první opusy už ve třinácti! Takže po maturitě na gymnáziu byla Ivanina volba jasná. Směr Praha!

Měla štěstí na pedagogy.  Na konzervatoři ji vzdělával Miloslav Kabeláč, na HAMU Emil Hlobil. Díky stipendiu v Paříži poznala zblízka práci světových modernistů Oliviera Messiaena a André Joliveta. Od roku 1972 se plně realizovala jako skladatelka. Byla to odvážná, ale správná volba. Volbou tématů stála na opačném pólu než "oficiální" vážná produkce. Náročné, leč posluchačsky přístupné kompozice "nové hudby" jí přinesly mnoho cen doma i v cizině (Praha, Mannheim, Arezzo, Verona, Pittsburgh aj.). Překvapovala neotřelými kombinacemi nástrojů (Magic concerto pro xylofon, marimbu, vibrafon a symfonický dechový orchestr, Dvojkoncert pro housle, bicí a smyčce). Nebála se ani skladeb pro sóla či dua (Agamemnón, suita pro bicí nástroje, Sólo pro krále Davida pro trubku, Aulos pro basklarinet). Tvořila symfonie, orchestrální skladby (Rhapsody in Black), komorní a vokální hudbu (Gnómai, Hukvaldská suita, Kurošio). Významná je její tvorba pro děti (Malý princ, Malá vánoční kantáta).        

Ivana Loudová od roku 1992 předávala zkušenosti nadějím na HAMU též jako profesorka skladby. Bývala vítaným hostem na seminářích a v soutěžních porotách, vede zahraniční kurzy. Vyšla jí kniha Moderní notace a její interpretace. Často své práce premiérovala v zahraničí (Itálie, Omán, Rakousko). Skladby Ivany Loudové vycházely tiskem, na zvukových nosičích a znějí i dnes z hudebních síní. Nejslavnější následovnice Vítězslavy Kaprálové, nositelka Heidelberské umělecké ceny, zemřela 25. července 2017 v Praze.