Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Možná reakci na temné časy druhé světové války vděčíme za vznik Skupiny 42. Sešel se v ní výkvět progresivních umělců. Mezi básníky (mj. Blatný, Kainar, Kolář), malíři (Gross, Hudeček, Lhoták) a teoretiky (Chalupecký, Kotalík) nalezneme jediného fotografa. Jeho jméno je Miroslav Hák.
 
Pocházel z Nové Paky, narodil se  9. 5. 1911. Do tajů řemesla ho zasvětil otec, místní fotograf. Vlastnímu pozorování vděčil za smysl pro překvapivé a přitom výstižné uspořádání snímků. Další zkušenosti vstřebával v letech 1925 - 31 v Praze (Langhans) a Bratislavě (Horn). Obdivoval avantgardu - existencialismus, futurismus a hlavně surrealismus. Přispíval do soutěží, parádní úspěch získal už v pětadvaceti. Na pražské mezinárodní výstavě v Mánesu se jeho snímky ocitly ve společnosti veličin Mana Raye, Moholy-Nagye, Heartfielda a dalších. Napřesrok ho jako dvorního fotografa angažoval E. F. Burian do D 34. Za okupace byl zaměstnán ve filmových ateliérech a ve Věstníku fotografů. Jeho práce se objevily např. ve sborníku Moderní česká fotografie. Ostrůvek svobody našli kumštýři v nově založeném sdružení Skupina 42. Šlo o hru na ostří nože, neboť Němci moderní umění zrovna nemilovali. Přesto si rodáci Hák, Zívr a Gross troufli pozvat kolegy a uspořádat v Pace na jaře 1943 výstavu, záhy ovšem zakázanou. Jednoznačným úspěchem však skončila přehlídka v pražském Topičově salonu.
 
Nástup komunismu vystavil Skupině 42 definitivní stopku. Hák se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes, později skupiny Bilance. Ovládal komerční fotografii i reportážní momentky, mimořádně zvládal černobílou stupnici. Fotografoval v Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV, vytvořil mnoho portrétů populárních herců pro časopis Kino. V těžkých dobách preferoval snímky zátiší, akty, přírody. S láskou portrétoval naše hlavní město (Periférie 1945-1947, Fotografie z let 1940-1958). Ještě roku 2015 jeho fotografii zařadili mezi 12 nejkrásnějších snímků květnové Prahy. Od r. 1969 patřil mezi členy prestižní Exellence Nationale Cabinet Estampes 50. Přesto byl na sebe tvrdý: "Moje věci se mi nelíbí. Jsou to samé pokusy." Výstav měl přes osm desítek, doma i v zahraničí. Miroslav Hák zemřel 29. 6. 1978 v Praze. V září 1998 byl jmenován čestným občanem Nové Paky. Přesto máme vůči němu stále dluh.
 

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ