Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Pýchou Doubravic u Trutnova je profesor Zbyněk Žába. "Dandy, který se upsal pyramidám" se narodil 19. července 1917. Tatínek spravoval místní školu, maminka byla dcerou obchodníka. Zbyněk projevoval od mládí neobyčejné jazykové vlohy, které podporoval na hradeckém gymnáziu jeho učitel Miloš Lukáš. Nastoupil na Karlovu univerzitu na klasickou filologii, ale Němci roku 1939 české vysoké školy zavřeli. Po válce se Zbyněk Žába pod vlivem přednášek Jaroslava Černého nadchl pro orientalistiku, konkrétně egyptologii. Vysokoškolská studia završil roku 1949.
Na Filozofické fakultě spolupracoval s dalším odborníkem na tuto oblast Františkem Lexou. Získal titul docenta a v polovině 50. let odjel do Káhiry, kde na Vysoké škole jazyků zpřístupňoval zájemcům taje češtiny. Po návratu patřil k iniciátorům vzniku Československého egyptologického ústavu UK v Praze (1958). Podařilo se zřídit i jeho káhirskou pobočku. 1959 byl Zbyněk Žába jmenován profesorem, napřesrok ředitelem ústavu, který spoluzakládal. Hlavně díky jeho iniciativě naši archeologové dostali unikátní možnost: dvanáct měsíců zkoumat pyramidové pole v Abúsíru u Káhiry. Šanci českoslovenští vědci dokonale využili. Výzkumy hrobky vezíra Ptahšepsese získaly obdiv zahraničních kolegů.
V letech 1961 - 1965 na žádost UNESCO výpravy pod vedením prof. Žáby zkoumaly památky starověké Núbie ohrožené stavbou Asuánské přehrady (viz kniha The Rock Inscriptions of Lower Nubia). Nešlo o žádný výlet. Náročná fyzická práce, patnáctikilometrové túry žhavou pouští a všudypřítomní moskyti prověřovali vědecké nadšení a kondici neustále. Přidala se i závist politických kádrů. Nestraník Žába "chodil vždy elegantně oblečený, v šatech šitých na míru v Káhiře, kde si pořizoval i doplňky jako kravaty a boty, kouřil pouze americké cigarety a na jeho pracovním stole nikdy nechyběla tabulka dobré čokolády z Tuzexu a dóza nescafé," vzpomíná kolega Miroslav Verner. Naštěstí ho kulturtrégři museli většinou nechat na pokoji. Prof. Žába, člen mnoha zahraničních institucí, byl mezinárodně uznávaný odborník, na slovo vzatý znalec starověkých Egypťanů, jejich způsobu života či astronomických znalostí. Laické veřejnosti zpřístupnil v překladech Ptahhotepova naučení či Zpěvů Nilu. Je autorem populárně vědecké knihy Tesáno do kamene, psáno na papyrus.
Předčasná smrt ho zastihla 15. srpna 1971