Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Také Hradec Králové má svůj Slavín. Hřbitov Na Zámečku je ovšem místem posledního odpočinku společnosti poněkud nesourodé. Hradeckého purkmistra (Karel Collino), náměstka purkmistra (Ladislav Jan Pospíšil), tety Půhonné, vypravěčky pověstí, Václava Halounka, hrobaře, Josefa Nováka, rolníka z Vysoké, "sedláka, sudiče a furianta". Koutek zde mají nešťastní sebevrazi. Pod náhrobním kamenem sní věčný sen též Bohumila Klimšová, žena mnoha dovedností. "Nuže seznammež se se životem této tiché a skromné pracovnice, seznammež se i s jejími pěknými spisy," jak napsal roku 1890 Stanislav Řehák.
Bohumila Klimšová se narodila v Poličce 7. prosince 1851 do rodiny poměrně zámožné. Otec byl váženým členem městské rady. Bohumila od mládí lnula k přírodě. Díky mamince získala velkou dovednost v ručních pracích. Vyslechla přitom mnoho pohádek a příběhů ze života, což se jí v budoucnu hodilo. Obecnou školu zvládla hravě. Věnovala se kreslení, měla ráda český (tenkrát nepovinný) jazyk. Přibrala si navíc módní francouzštinu. V Jihlavě se soukromě zdokonalovala "v ženských pracích ručních". Pobývala rovněž v Českých Budějovicích a Mariboru. Zkoušky pro obecné a měšťanské školy složila r. 1874, napřesrok už v Praze sama učila. 
Na popud švagra, spisovatele Františka Zákrejse, začala překládat. Přetlumočila z němčiny veselohru Malíři, troufla si i na Hugovy Bídníky. První vlastní básničku V domově jí otiskli r. 1878. Přispívala do Osvěty, Koledy, Světozoru, Ženských listů a dalších periodik. Knihy následovaly brzy poté. Zajímala se zvláště o národopis (O našich národních krojích, Dítě v národním životě našem) a vychovatelství (učebnice vyšívání, byla redaktorkou Školy ženských prací ručních.) Povídky pro dívky napsala s Eliškou Krásnohorskou a Žofií Podlipnou. Současníci Bohumily Klimšové si nejvíce cenili jejích pohádek a báchorek pro děti. Tituly Z jara do léta, Paleček a Madlenka, V říši kouzel nebo Sedm havránků jsou ovšem už zcela zapomenuté, stejně jako Turnovské povídky, určené dospělým čtenářům.   
Do roku 1912 žila Bohumila Klimšová na Klárově v Praze. Ještě se vrátila do rodné Poličky. Založila tam Ženský spolek  a snažila se dál vzdělávat mladé dívky. Zemřela 15. 3. 1917 na Novém Hradci Králové.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ