Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Proslulý Krvavý román věnoval Josef Váchal Anně Mackové, nepřítelkyni špatné četby. Dokonce tam svoji družku zpodobnil v postavě s mazlivým příjmením Kocourková. Kdo byla žena, která s ním spojila na padesát let svůj život?
 
Malířka, grafička a tvůrkyně ex libris pocházela ze Studeňan u Jičína, ze statkářské rodiny. Narodila se 13. dubna 1887. Anna Macková se - jako žena na onu dobu opovážlivě - rozhodla prosadit ve výtvarném umění. Od roku 1909 navštěvovala pražskou soukromou školu Karla Reisnera. Nejdříve upřednostňovala portréty, zátiší a krajiny. Grafiku ji privátně učil František Horký. Už její první (ještě černobílé) dřevoryty a ex libris, vytvořené cca 1915, dosáhly solidních ohlasů u laiků i kritiky. Pro její zvířata či květiny byly příznačné ornamenty a lidové motivy. Cykly Domažlice,Z Českého rájeaNáchodsko následovaly knížky KoledaaKozlíček, k nimž napsala i texty. Angažovala se ve výtvarných spolcích. V Kruhu výtvarných umělkyň byla od roku 1920. Dělala tam zapisovatelku a přispívala dílky na skoro každou prezentaci. Ex libris Anny Mackové tak obdivovali návštěvníci v Athénách, Paříži, New Yorku, Los Angeles. 
 
Josefa Váchala potkává v roce 1918. Jiskra přeskočila. Anna je žákyní, které poodhaluje tajemství svých barevných dřevorytů. Stává se námětem Váchalových erotických ex libris. Až po smrti Váchalovy první ženy (1922) se poměr, nikdy úředně nestvrzený, stává veřejným. Soužití s vrtošivým géniem však nebylo snadné. Větší část výloh, péči o domácnost nepočítaje, ležela na bedrech Mackové. Proto si kromě společných výletů dopřávala občas prázdniny i sama. V květnu 1923 se oba vydali na tříměsíční pobyt do Jugoslávie. Cyklus Anny Mackové Prázdninové putování má velký úspěch, stejně jako její další projekty Korčula nebo Zvířátka. První samostatnou výstavu jí r. 1930 uspořádalo Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové. Emblém kočky s paletou, štětci a rýtky, který si vymyslela, znamená dodnes kvalitu, laskavost a poetiku.
 
Ve válečném roce 1940 umělci definitivně odcházejí na rodnou usedlost Mackových do Studeňan. Pobyt mimo Prahu nese zvlášť těžce Váchal. To však je jen předehra. Poúnorový komunistický režim postupně znárodňuje zděděný majetek. Rozbíjí žlaby ze stájí, kácí stromy, zmizí pitná voda. I šedesátá léta přežívá dvojice ve velkém nedostatku, zejména finančním. Radost z ojedinělých výstav ho nemůže kompenzovat. Anna Macková umírá v novopacké nemocnici 4. května 1969. O šest dní později už není mezi živými ani Josef Váchal. Jejich hrob naleznete v Radimi.
         
              
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ