Kalendárium akcí
Doporučujeme kulturní akce
ADOLF ČERNÝ

Ve volném čase pilně navštěvoval milovanou Lužici. Největší koncentrace původních obyvatel zůstala v okolí města Budyšín (Bautzen). Černý pronikal do tajů jazyka, poznával dějiny, sbližoval se s tamní inteligencí, angažoval se proti germanizaci. Výsledky bádání v oblasti folklóru předložil české veřejnosti v Dodatcích k textům lidových písní. Přispíval do Slovanského sborníku, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů. Roku 1898 založil časopis Slovanský přehled. Šéfredaktorem byl s přestávkami více než dvě desetiletí. Cestoval i do dalších oblastí obývaných Slovany. Jejich komunitu objevil dokonce poblíže italského Udine. Na pražské univerzitě od r. 1901 zájemcům zprostředkovával výuku polštiny, lužické srbštiny a později také srbochorvatštiny. Je autorem mnoha literárních překladů ze slovanských jazyků do češtiny a naopak. Často je vydával vlastním nákladem. Důležitou roli sehrály zejména práce Lužice a Lužičtí Srbové a Slovanstvo za světové války. Spoluzaložil spolek českých přátel Lužice, prorocky ovšem odmítaje všeslovanské utopie.
"Druhý", básnický život vedl jako Jan Rokyta. Jméno si vybral na počest kněze, který žil v Litomyšli v 16. století. Zejména zpočátku se věnoval osobní, spirituální, případně přírodní lyrice (Když se připozdívá, Světla a bludičky, Za Kristem, Pouta a peruti). V Černého - vlastně Rokytově - bibliografii nalezneme též odvážné Balkánské zpěvy, román ve verších Prokop Rybář či vlastenecký Zpěvník pozdního husity. Zrod samostatné republiky přivítal sbírkou Písně osvobozeného otroka. Jednotlivá čísla knížky (Den radosti, Masarykovi Osvoboditeli, Štefánik) často zněla i při oficiálních akcích. Jako znalec slovanské problematiky se účastnil mírové konference v Paříži. Své schopnosti uplatňoval na Ministerstvu zahraničních věcí a čs. velvyslanectví v Polsku.
Roku 1927 odešel do důchodu. Přesto dál pilně psal: Prezident Osvoboditel, Věrní a odhodlaní, Nové písně osvobozeného otroka. Už v Národním albu, vydaném roku 1899, byl vybrán mezi 1 000 nejvýznamnějších Čechů 19. století. Člen České akademie věd a umění, Slovanského ústavu, doktor honoris causa univerzit v Praze, Krakově, Bělehradu či Sofii skončil pozemskou pouť 27. prosince 1952 v Praze. Čestného občana Hradce Králové připomíná pamětní deska na Kavčím plácku čp. 1.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci

JOSEF LADISLAV TURNOVSKÝ
Mnozí obrozenci pokládali na oltář vlasti kruté oběti. Tu asi nejkurióznější - své staromládenectví - věnoval Čechám Josef Ladislav Turnovský. Kdysi hrdina, dnes figurka našich dějin pochází ze Sobotky

JIŘÍ STANISLAV GUTH-JARKOVSKÝ
Nejslušnější ze všech slušných občanů Heřmanova Městce spatřil světlo světa 23. ledna 1861. Jmenoval se tehdy jen Jiří Guth.

KAREL KAZBUNDA
Karel Kazbunda, vynikající, leč dlouhá léta umlčovaný historik, se narodil v Jičíně 24. ledna 1888.
Tiskové zprávy

Červený Kostelec ožije 26. ročníkem divadelního festivalu
Již 26. ročník festivalu činoherního a hudebního divadla proběhne v Červeném Kostelci 16.-19.února. Krajská postupová přehlídka přivítá jedenáct amatérských souborů, které uvedou to nejlepší z jejich loňské produkce. V programu si své najdou diváci klasických kusů z pera Gogola, Moliéra i Čapka, ale také ti, kterým není cizí současná dramatika nebo autorské divadlo. O tom, kdo zvítězí a postoupí do celorepublikové přehlídky, rozhodne odborná porota, ve které zasednou profesionálové z DAMU a JAMU i další divadelní odborníci.

O pololetních prázdninách vyrazte na Čtyřlístek
Oblíbené rodinné představení Čtyřlístek se v Klicperově divadle dočká v sobotu 4. února od 17:30 mimořádného uvedení. U příležitosti pololetních prázdnin přidalo divadlo na hrací plán další reprízu. Po jejím skončení bude navíc následovat autogramiáda herců.

Klicperovo divadlo uvede naposledy Ženitbu
Klicperovo divadlo čekají v únoru dvě derniéry. První z nich se uskuteční ve čtvrtek 2. února, kdy divadlo naposledy odehraje slavnou komedii o touze prolomit samotu - Ženitbu.