Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Jiří Čerych, který se narodil 31. ledna 1928 v Trutnově, měl osud úzce svázaný se svým starším bratrem Ladislavem. Před pravnukem úspěšného podnikatele v cukrovarnictví a v textilním průmyslu se zdánlivě otevírala skvělá budoucnost. Dětství strávil s rodinou v nádherné českoskalické vile, navržené slavným architektem Otakarem Novotným. Dědeček - aristokrat Cyril Bartoň z Dobenína - dokonce věnoval vnukům zámek Nové Hrady (1936). Protože ještě nebyli plnoletí, starali se o něj rodiče.     
 
Nebe bez mráčků zmizelo s příchodem fašistů. Když těžké protektorátní roky pominuly, v republice už nic nebylo jako dřív. Textilky byly Čerychovým znárodněny hned po válce. O zbytek jmění přišli po komunistickém puči. Jiří měl štěstí v neštěstí. Úspěšně absolvoval náchodské gymnázium a ještě stihl legálně odjet kvůli zdravotním potížím do Švýcarska. Na návrat ale nebylo pomyšlení. V alpské zemi proto vystudoval ekonomii. Poté se zapojil do otcových aktivit v jeho marocké továrně. Později byl zaměstnán v dalších afrických zemích jako úředník ministerstva financí nebo ekonom u marockých, francouzských a německých firem (Siemens). 
 
Na rozdíl od bratra Ladislava, který prožil většinu exilu ve Francii, zamířil Jiří za oceán. Přes dvacet let  až do odchodu do důchodu v roce 1992 zastával prestižní post ve Světové bance ve Washingtonu. Po listopadu 1989 získali sourozenci Čerychovi ukradený majetek zpět. Zdevastovanou rodinnou vilu za vlastní peníze opravili a převedli ji na Nadaci rozvoje občanské společnosti. Budova je v současnosti využívána ke vzdělávání a dalším bohulibým účelům. Půvabné místo se dostalo do nejužšího výběru soutěže o Svatební místo roku 2013. Exprezident Václav Havel zde natočil své filmové Odcházení.   
 
Na zasloužený odpočinek se Jiří Čerych přece jen vrátil do Evropy. Učarovala mu jižní Francie. Zde také, necelý rok před svým bratrem, zemřel. Stalo se tak v Cahors 4. 10. 2011.
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ