Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
VOJTĚCH SUCHARDA

Nikde se to nepíše, ale vsadil bych se, že plastika Milenci (1905) byla aspoň z poloviny inspirována spolužačkou z Umělecko-průmyslové školy Annou Brichovou. Každopádně z ní o tři léta později učinil paní Suchardovou. To už bydleli v bubenečské vile, kterou jim (a sestře Anně) odprodal bratr Stanislav. Z manželství vzešly dcery Anna a Olga. Vojtěch Sucharda si rozuměl hlavně s architektem Kamilem Hilbertem. Díky němu získal prestižní zakázku při dostavbě chrámu sv. Víta, která se protáhla až do r. 1934. Jeho práce v nové části (250 sloupových hlavic s rostlinnými, zvířecími a figurálními motivy, dekorativní výplně, chrliče, plastiky pelikána a holoubka, dva reliéfy v průčelí) jsou pro vzhled dómu zásadní. I skulptury stojících rytířů na paláci Koruna v Praze jsou od něj. Stopy zanechal také ve Štěchovicích, Nymburce, Prostějově a v Mělníku. Hradec Králové pak vděčí bratřím Suchardovým za sochy Historie a Průmysl na průčelí Muzea východních Čech.
Jenže válka slibný rozjezd zastavila. Vojtěch se dokonce dostal do ruského zajetí. Byť i zde tvořil, až po návratu se v uměleckém světě znovu etabloval. S manželkou založili (1920) první loutkovou scénu, určenou výhradně dětem. Jmenovala se původně V říši loutek - od roku 1928 Říše loutek. Nakonec zakotvila v Městské knihovně, kde ji naleznete dodnes. Díky manželům Suchardovým scéna brzy získala evropský věhlas. Principál vytvářel loutky nejen klasické dřevěné, ale i značně nekonvenční (ze soustružených dílů, plošné, stínové). Jeho draci, čerti, Kašpárci nebo Měsíčňané byly originalita sama. Na sochařství však nezapomínal, viz pomníky padlým v Dubicku či v Třeštině u Mohelnice nebo kopie kašny v Loretě.
Nejvíce energie však věnoval rekonstrukci Staroměstského orloje. Podílel se na ní celkem třikrát v průběhu let 1912 - 1948. Svou originální vizi, totiž vytvořit protějšek k Mánesovu orloji s odkazy na městský život, neprosadil. Roztrpčený Sucharda ukryl do jedné ze soch dopis, objevený při nedávné rekonstrukci. Říši loutek vedl až do konce roku 1956, kdy ze zdravotních důvodů musel odejít.
Skromný, pokorný a poctivý umělec zemřel 31. října 1968 v Praze.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci

OTAKAR ŠPANIEL
V Jaroměři se 13. 6. 1881 narodil Otakar Španiel. Nezvolil vojenskou kariéru jako jeho bratr, generál Oldřich Španiel. Vynikl v naprosto odlišných oborech: sochař, řezbář, medailér.

JIŘÍ ŠEBÁNEK
„Otec“ Největšího Čecha o sobě tvrdil: „Bohužel já jsem zádumčivý, pochmurný, já tady v tom světě nevidím důvod k úsměvu.“

ZBYNĚK HEJDA
Poezie není pro každého. Někomu se líbí nezávazné rýmovačky, jinému prázdné agitky, romantici vyhledávají lyriku přírodní nebo milostnou. Ti nejnáročnější pak objevují holanovskou „jeskyni slov“.
Tiskové zprávy

Do kin míří Dívka s jehlicí, film s dvěma cenami Evropské filmové akademie aktuálně nominovaný na Oscara
Dánsko-polsko-švédský film Dívka s jehlicí švédského režiséra Magnuse von Horna míří do českých kin ještě před březnovým vyhlášením Oscarů, kde je vedle Emilie Perez nebo I’m Still Here nominovaný v kategorii nejlepší zahraniční film.

Čertova babička, loutková inscenace pro děti od tří let
druhou premiérou sezóny bude incenace ČERTOVA BABIČKA s podtitulem „Loutková hádanka pro tři hlasy a kontrabas". Inscenace je určena nejmenším divákům od tří let.
V přiložené tiskové zprávě najdete potřebné inoformace i odkaz na fotografie.
Budeme velmi potěšeni, pokud budete o nové inscenaci Draku informovat své čtenáře, diváky a posluchače.

Nové výstavy v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Výstava Opomenutí mistři poukazuje na zapomenuté autory
Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) otevře ve čtvrtek 20. února v 18:00 tři nové výstavy. Hlavní výstava Opomenutí mistři prezentuje deset malířských osobností, které jsou dějinami umění dlouhodobě opomíjené. K vidění bude také tvorba Luďka Rathouského v dialogu se Zbyňkem Sekalem a samostatná výstava Aleny Kotzmannové.