Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

V málokterém umělci dříme srdce vojáka. U dnešního protagonisty šlo spíš o pocit zodpovědnosti, kterou měl při každé práci, o čemž více v dalším textu. Bohumil Kubišta se narodil 21. srpna 1884 ve Vlčkovicích (nyní okres HK) jako nemanželské dítě. Jeho talent pro matematiku, deskriptivu a hlavně kreslení rozeznali kantoři v obecné škole. Reálné gymnázium v Hradci Králové navštěvoval v letech 1896 - 1903. Samotářský mladík se poté rozhodl pro pražskou Uměleckoprůmyslovou školu.
 
Ovšem následujícího roku přešel do ateliéru Vlaho Bukovace na Akademii výtvarných umění. Po sporech s pedagogy a kolegy - v jednom případě došlo i na pěsti! - narukoval ke kanonýrům. Také v chorvatské Pule maloval. Jeho idolem však už nebyl jen van Gogh, zlákal ho expresionismus (práce jako Autoportrét v haveloku, Hráči, Cestující třetí třídy). Po pražské přehlídce Edvarda Muncha r. 1905 objevil do té doby netušené směry. Pobýval ve Florencii a Paříži, hlavním městě umění tehdejšího světa. Stal se členem a neoficiálním mluvčím avantgardního malířského spolku Osma, zúčastnil se jeho výstav (Trojportrét). Studoval, analyzoval a hlavně pracoval. Při dalším pařížském pobytu (1910) poznal rodící se kubismus, což se odrazilo v dílech jako Kuřák, Zátiší s nálevkou, Jaro. Inspirací pro Kubištu bylo rovněž působení ve skupině Sursum, ovlivněné okultismem, parapsychologiia spiritismem. Vytvořil několik prací s aktualizovanými náboženskými motivy: Svatý Šebestián, Křížová cesta, Hypnotizér, Vzkříšení Lazara. Dospěl až k originálnímu pojetí futurismu a fauvismu (Vodopád v Alpách, Pobřežní děla v boji s loďstvem). Německá skupina Die Brücke si jeho děl cenila víc než např. prací Fillových či Nowakových. Jenže jen z uznání kolegů a kritiky se žít nedá. Kubišta doslova živořil. Jediným východiskem bylo nastoupit dráhu důstojníka z povolání. Vrátil se k dělostřelectvu v Pule. Na jeho rozkaz byla za světové války potopena francouzská ponorka Curie. Vysloužil si sice vysoký rakouský řád, ale i nepochopení pražských přátel. Ihned po vyhlášení republiky nabídl své služby novému státu. Bohužel za necelý měsíc, 27. listopadu 1918, zemřel v Praze na španělskou chřipku.
 
Hrob Bohumila Kubišty, dílo sochaře Františka Bílka, naleznete na hřbitově v Kuklenách. Velmi cennou sbírku opatruje Galerie moderního umění HK. A pokud si chcete aspoň částečně vychutnat tvorbu umělce, který předběhl svou dobu - a nechcete platit mnohamilionové částky -, je dostupná monografie Bohumil Kubišta – Zářivý krystal.
  
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ