Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Pepíček Bek! Oči dříve narozených dam se zastřou, rty potáhne zasněný úsměv, srdce začne prudčeji bít. To býval nějaký idol! Známý chlapák přišel na svět s dvouměsíčním předstihem (*21. 12. 1918 v Hradci Králové). Život mu zachránilo nahřívání v troubě kamen. Tatínkova rodina byla zámožná. Protože si však vzal obyčejnou kuchařku, prebendy Bekovi nikdy neměli. Benjamínek Pepík byl z famílie nejmladší. Radost ze silného hlasu mu do devíti kalila špatná výslovnost písmena Ř. Rád a dobře recitoval. Po základní škole ho čekala Obchodní akademie. Pět let pak pracoval v královéhradecké městské spořitelně. Dotáhl to až na hlavního pokladníka. Nudu v úřadu si zpestřoval hraním s ochotníky. Což mu pomohlo (1942)  před totálním nasazením, neboť se stal členem Českého divadla v Olomouci. Zpočátku se uplatňoval hlavně v operetách, v angažmá setrval až do čtyřiapadesátého roku. Do Prahy odcházel už jako renomovaný herec. A také jako ženáč. S manželkou, tanečnicí Evou, uzavřel sňatek r. 1947.
 
Jeho zásnuby s celuloidem proběhly ještě za němé éry. Jako desetiletý klučík statoval v zapomenutém titulu Jménem Jeho Veličenstva. První významnější úlohu dostal v oceňované Siréně režiséra Steklého. Široký úsměv, bodré chování a bělostný chrup uplatňoval zprvu v politických agitkách Případ Z-8, Žízeň, Slepice a kostelník, Akce B atd. Se svou vizáží snad ani padouchy hrát nemohl. Srdce kovaných soudruhů potěšil ztvárněním uvědomělého komunisty Toníka v adaptaci Olbrachtovy Anny proletářky. Lepší úlohy mu v padesátých letech nabídly snímky Hudba z Marsu, dodnes oblíbené Hrátky s čertem či Florenc 13:30. S Karlem Högerem se stali protagonisty úspěšné detektivní trilogie 105% alibi, Kde alibi nestačí, Alibi na vodě. Zahrál si i ve Schormově trezorovém politickém podobenství Den sedmý - osmá noc, které mělo premiéru až po listopadu 1989.
 
Populární hradecký rodák často vystupoval v rozhlase a účinkoval v estrádách. Šestatřicet let strávil v činoherním angažmá Městských divadel pražských. Vytvořil mnoho zajímavých rolí (Obrácení Ferdyše Pištory, Ideální manžel, Já, k čertu, žiju rád! - přepis Kazanzakisova románu Řek Zorba). Bekovou doménou se ale stala televize. Z více než dvou stovek pořadů s jeho účastí jmenujme Televarieté, Babiččinu krabičku, Tak se hraje u nás nebo seriály Klapzubova jedenáctka, Hříšní lidé města pražského, Dobrodružství kriminalistiky. S Irenou Kačírkovou natočil první český TV hudební klip Dáme si do bytu. Velký sportovec a fanda pražské Sparty svůj životní příběh veřejnosti poodhalil v knížkách Toulavý den a Každý den radost. Získal mj. titul Zasloužilý umělec a Cenu Senior Prix.
 
Zemřel 5. 5. 1995 v Praze. K věčnému odpočinku byl uložen na hradeckém pouchovském hřbitově.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ