Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Nikdo samozřejmě nemůže s jistotou tvrdit, zda v domácnosti Rettigových platilo, že „Muž je sice hlavou rodiny, ale žena je krkem, který s ní otáčí“. Každopádně zatímco Magdalenino „Vraž do toho deset vajec a na špetku nože soli“ dodnes znají hospodyňky celých Čech, její manžel veřejnosti příliš známý není.

Narodil se 21. července 1774 na kvasinském zámku. Otec, Němec, ovšem nemovitost nevlastnil - byl zaměstnán jako vrchnostenský právník. Díky vlivu české maminky se mladý Jan Alois považoval za Čecha. Po maturitě studoval v Praze filozofii a později práva. Zde velmi prohloubil své národní cítění. Pracoval v advokátních kancelářích jako praktikant. Roku 1807 si vzal za ženu Magdalenu Artmannovou. Právě on z ní udělal přesvědčenou vlastenku, povzbuzoval ji i k literární činnosti. Protože Jan Alois Rettig zastával funkci radního v různých městech, putovali od Tábora přes Přelouč, Ústí nad Orlicí po Rychnov nad Kněžnou. Posledních jedenáct let prožili pak v Litomyšli.

Na všech místech obětavě budovali povědomí veřejnosti o slavné české minulosti a dělali vše pro lepší budoucnost národa. Pomáhali při vzniku Národního muzea, v Ústí nad Orlicí založili českou knihovnu. Pan Rettig se místo Alois začal podepisovat Sudiprav, jeho Magdalena přijala jméno Dobroslava. Dnes to možná zní směšně, ale v jeho době bylo k takovému činu zapotřebí notné dávky odvahy. Jan Sudiprav psal pochopitelně jen česky. Překládal (latina, řečtina), přispíval do časopisů, považovali ho za zručného kreslíře. Dokonce i ilustroval díla své ženy. Je autorem divadelních her, jejichž původní název si schválně můžete zkusit přeložit: Kauzelná Pjssťala, neb Na odslauženau w Klewetnjku půwodnj směssnohra we dwau gednánjch (Kouzelná píšťalka aneb Na odslouženou v Klevetníku) nebo Nesskodj Přátel zkausseti půwodnj činohra we dwau jednáních (Neškodí přátel zkoušeti). Jeho nejslavnější báseň naleznete v Čelakovského výboru Slovanských písní - Stojí jabloň v širém poli jste se možná také učili ve škole. Značné slávy dosáhla dcera manželů Rettigových Jindřiška Milina. Byla významnou zpěvačkou, členkou Královské bavorské dvorní opery v Mnichově.

Jan Sudiprav Rettig skončil svou pozemskou pouť 26. července 1844 v Litomyšli. Jeho věrná Magdalena ho přežila jen něco málo o rok.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ