Kalendárium akcí
Doporučujeme kulturní akce
JOSEF KAREL ŠLEJHAR

„Soudím, že spisovatel nezná duše jiných, nýbrž jen svou."
„Byla vždy temnost ve mně, neštěstí a hrůza.“
Zapomenutý literát světové extratřídy. Ekvivalent Kosinského Nabarveného ptáčete. Jenže Josef Karel Šlejhar přišel se svými možná ještě hůře stravitelnými příběhy o dobrého půlstoletí dřív. Jeho osud je úžasný materiál pro psychology, snad i psychiatry. (Mimochodem, Šlejharův bratr několikrát dlel v ústavu pro choromyslné.) Začal... nevíme přesně kdy. Nejseriózněji vypadá datum 17. 10. 1864 ve Staré Pace.
První ze čtyř potomků celkem zámožné rodiny často churavěl. Kvůli napjatým vztahům mezi rodiči hoch prožíval šťastné chvíle jen u babičky. Novopackou měšťanku i pardubickou reálku zvládl bez problémů. Po třech letech studií chemie v Praze, kde znamenitě prospíval, se opět ozvala nemoc. Vzdělávání musel zanechat. Působil v bance Slavia, v rodinném textilním obchodě, jako chemik v cukrovaru v Kopidlně a rafinerii v Pečkách, jako správce keramické továrny. Předem domluvený sňatek s Johannou Nepomuckou (1892) poznamenala smrt několika dětí, ale zejména spory obou manželů. Nepomohl krátký návrat z Prahy do rodného hnízda k rodičům. Hospodaření na zděděném statku v Dolní Kalné skončilo finančním krachem. Rozvod trval několik let. Od r. 1901 až do smrti učil na obchodních školách v Hradci Králové, Kolíně a v Praze. Spořivý a obvykle nepřístupný pedagog se dle svědectví zastával chudých a fyzicky slabých studentů. Za ženu pojal svoji hospodyní - velmi nekonformně, neboť bez požehnání úřadů. "Zlý samotář" Šlejhar hledal často podněty v zapadlých pražských putykách mezi alkoholiky, postiženými či nezaměstnanými. Zemřel 3. září 1914 v Praze, odpočívá na Vinohradském hřbitově.
Josef Karel Šlejhar vstoupil do českého písemnictví v polovině osmdesátých let. Inspirován Dostojevským, Tolstým, Kiplingem nebo Vrchlickým přišel s neskutečně krutými příběhy s vlivem lidového podkrkonošského náboženství. Morbidní, leč uhrančivý autor od počátku tvrdě válčil s cenzurou. Povídky mu tiskly významné časopisy Lumír, Světozor, Rozhledy, Ruch, Národní listy. Velký zájem vzbudila r. 1889 novela Kuře melancholik (zfilmována 1999), líčící osud týraného nemocného chlapce a zmrzačeného kuřete. Části kritiky se ale zmocňovala panika. Bohumil Svozil psal o „zděšené zprávě o povaze života“. Přidal se i J. S. Machar: „To je Šlejhar, mučitel všech, kteří knihy jeho berou do ruky. Inkvisitor duší, kat nervů. Není hroznějšího spisovatele v celé naší literatuře.“
Šlejhar nepovolil. Kladné recenze za soubory povídek Dojmy z přírody a společnosti a Co život opomíjí či finanční prémie za knížky V zášeří krbu a román Temno nic nezměnily na faktu, že okruh čtenářů se rapidně zmenšoval. Neprorazil ani jako divadelní dramatik. Ač byl autor plodný (mj. Povídky z výčepu, Z krajského města, Peklo, Lípa, Vraždění, Cvrček mého krbu), během času se na něj víceméně zapomnělo. Nová vydání jeho děl oceňují zejména fajnšmekři. Proklestíte-li se poněkud archaickým jazykem, dostane se vám zážitku "jako když kus masa pleskne o zem". Mistrné popisy přírody se snoubí s obrazy stupňovaného ukrutenství. Oběťmi bývají ti nejslabší - děti, staří, nemocní. Křesťanská naděje jen poblikává, vykoupením je smrt. Syrové, bezútěšné příběhy, proti nimž jsou naše soukromá trable zanedbatelná.
Nechte se zlákat. Spisovatelů Šlejharovy úrovně moc nemáme... Neboť později konstatoval i zmiňovaný Machar: „Jeden z největších prozaiků naší literatury jest u nás vůbec neznámým cizincem. A bude patrně ještě dlouho, poněvadž jeho čas není – až přijde ta lepší budoucnost, bude Šlejharovo dílo jedním z těch, jimiž se budeme chlubit před Evropou.“
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci

JOSEF LADISLAV TURNOVSKÝ
Mnozí obrozenci pokládali na oltář vlasti kruté oběti. Tu asi nejkurióznější - své staromládenectví - věnoval Čechám Josef Ladislav Turnovský. Kdysi hrdina, dnes figurka našich dějin pochází ze Sobotky

JIŘÍ STANISLAV GUTH-JARKOVSKÝ
Nejslušnější ze všech slušných občanů Heřmanova Městce spatřil světlo světa 23. ledna 1861. Jmenoval se tehdy jen Jiří Guth.

KAREL KAZBUNDA
Karel Kazbunda, vynikající, leč dlouhá léta umlčovaný historik, se narodil v Jičíně 24. ledna 1888.
Tiskové zprávy

Červený Kostelec ožije 26. ročníkem divadelního festivalu
Již 26. ročník festivalu činoherního a hudebního divadla proběhne v Červeném Kostelci 16.-19.února. Krajská postupová přehlídka přivítá jedenáct amatérských souborů, které uvedou to nejlepší z jejich loňské produkce. V programu si své najdou diváci klasických kusů z pera Gogola, Moliéra i Čapka, ale také ti, kterým není cizí současná dramatika nebo autorské divadlo. O tom, kdo zvítězí a postoupí do celorepublikové přehlídky, rozhodne odborná porota, ve které zasednou profesionálové z DAMU a JAMU i další divadelní odborníci.

O pololetních prázdninách vyrazte na Čtyřlístek
Oblíbené rodinné představení Čtyřlístek se v Klicperově divadle dočká v sobotu 4. února od 17:30 mimořádného uvedení. U příležitosti pololetních prázdnin přidalo divadlo na hrací plán další reprízu. Po jejím skončení bude navíc následovat autogramiáda herců.

Klicperovo divadlo uvede naposledy Ženitbu
Klicperovo divadlo čekají v únoru dvě derniéry. První z nich se uskuteční ve čtvrtek 2. února, kdy divadlo naposledy odehraje slavnou komedii o touze prolomit samotu - Ženitbu.