Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Řekl bych, že bohatýr dnešního povídání je širší veřejnosti takřka neznám, přesto o jeho tvorbu je na stránkách antikvariátů překvapivý zájem. Zmínku o něm naleznete na webu rodného města, podle něhož zvolil další příjmení. (Zajímavé je, že stejný pseudonym si vybral o sedm let starší literát a skladatel Antonín Pfleger-Kopidlanský.)
 
František Jan se narodil kousek na jihozápad od Jičína 29. listopadu 1829. Vyššího vzdělání se mu dostalo na mladoboleslavském gymnáziu v letech 1844 - 1849. Již tehdy se zajímal aktivně o krásné písemnictví. Psal básně a kratší prózy. Pokusil se i o rozsáhlejší historický příběh, který ovšem zveřejněn nebyl. Následující čtyři roky se živil jako vychovatel na českých vesnicích. Od L. P. 1853 dohlížel na moravská hospodářství hraběte Des Fourse.    
 
Za nějaký čas (1860) přišel do Prahy. Jeho články mohli zájemci nalézt v Národním hospodáři, Matici rolnické, Květech nebo v České včele. Literárně se etabloval knížkami Dívčina msta: Obrázek z Moravy, V domě a na náměstí, Sbírka povídek a arabesek, dvojdílným popisem populárních zločinů a soudních procesů Ze žalářů, titulem Hraběcí rodina aneb Děti povržené ženy. Pracoval jako korektor Národních listů, r. 1867 dokonce zastával funkci odpovědného redaktora. A dostal se do maléru. Novinář J. L. Turnovský popsal pod titulem Osobní bezpečnost incident v restauraci Libušinka, po němž byl údajně šikanován státní úřední mašinérií. U soudu pro pobuřování dostal Turnovský 6 týdnů, Göbl-Kopidlanský coby odpovědný redaktor odešel lehčí o 100 zlatých + propadnutou kauci 150 zlatých.  
 
Pracoval též v Časopise Matice rolnické (1871 tajemník organizace), Domácím příteli, podílel se nejrůznějších vlasteneckých kalendářích. Ve vlastní tvorbě preferoval druhdy tak populární "příběhy s tajemstvím" a kriminální případy. Soudě podle jediné dostupné ukázky, jde o klasické vězeňské historky, jak chudák mukl do ještě větší nouze - samozřejmě nespravedlivě - přišel.
 
František Jan Göbl-Kopidlanský odešel z tohoto světa na pražském Žižkově 21. 2. 1899. Čestné občanství udělilo Kopidlno například Zdeňku Svěrákovi. Čehož zatím FJGK nedosáhl. Ale mezi osobnostmi města je uváděn naprosto zaslouženě.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ