Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Ve středu 15. září 2021 provede Filharmonie Hradec Králové při příležitosti 1100. výročí smrti sv. Ludmily Dvořákovo stejnojmenné oratorium. Sólisty, spojené sbory a orchestr bude řídit Jiří Petrdlík, šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Dirigentovi, který se věnuje i méně uváděným titulům nebo melodramu, jsme položili několik otázek.

 Jak jde dohromady hektický divadelní provoz s Vaší muzikologickou erudicí? Předpokládáme správně, že si badatelský přístup k repertoáru můžete dopřát až o divadelních prázdninách? A naopak: pomáhá Vám kvantum hudby, které v opeře prochází Vašima rukama, rychleji detekovat díla zasluhující provedení. Patří k nim Dvořákova Sv. Ludmila?     Díky své dirigentské činnosti jsem spíše prakticky zaměřený hudebník, který muzikologii vnímá nejčastěji jako nástroj k lepšímu proniknutí studovaného díla. Samozřejmě se účastním i různých sympózií a konferencí, pokud mi to čas dovolí. Na otázku, zda Dvořákova Sv. Ludmila je dílo zasluhující provedení, odpovídám bez váhání, že jednoznačně.

 Tlak, pod kterým Dvořák psal své impozantní oratorium zanechal vážné stopy na jeho fyzickém i duševním zdraví. Jak sám přiznal, kolikrát se mu zdálo, že se zblázní. Jak vyčerpávající je toto dílo řídit? Kolik detailů musíte ohlídat, aby vyrostl celek? Škrty, které se dělávají, berou ohled na účinkující nebo na posluchače?  Dvořákova Sv. Ludmila patří k jeho vůbec nejrozsáhlejším dílům, a tak z podstaty to není skladba, ke které jakýkoliv interpret (nejen dirigent) může přistoupit povrchně. Při studiu jsem speciální čas věnoval přípravě sborů, kde do detailu řeším např. nádechy, výslovnost, vyváženost hlasů atd. Již před několika měsíci jsem zahájil přípravu se sólisty, kde sleduji podobné aspekty a koncem srpna jsem zahájil orchestrální zkoušky. A pak následuje fáze, kdy je třeba nejprve dát dohromady vokální složku s klavírem, poté s orchestrem a nakonec ji na generálkách přenést do prostředí koncertního sálu. Otázka škrtů je nesmírně zajímavá, neboť sám Dvořák doporučuje zejména v druhém díle rozsáhlé škrty. Z těch také vychází koncepce našeho provedení, kterou kombinuji s tradičními škrty, jak je známe např. z legendární nahrávky V. Smetáčka či z památného provedení J. Bělohlávka na Pražském jaru 2004.
 
 Kněžnu Ludmilu, která hledá v první části oratoria odpovědi na metafyzické otázky, osloví Ivanovo prohlášení „jedna je pravda, jíž spějem výš, jedno je světlo, tím je kříž“. Podle Vrchlického básnické licence Ludmila reaguje slovy „světla otevři mi toky, chci do nebes!“ Vrchlický míří vysoko, co Dvořákova hudba? Jsem rád, že naprosto správně podtrhujete kvalitu Vrchlického textu. Ostatně i jiná jeho libreta jsou mistrovskými literárními díly - jeden příklad za všechny je Fibichova trilogie Hippodamie. A Dvořák se se svojí hudbou umělecky zcela vyrovnává - vedením vokálních partů, instrumentací, výraznou tematickou prací aj. Svatá Ludmila je tak velmi dobře vyvážené dílo po hudební i textové stránce.

 Ve druhé části oratoria je Bořivoj zasažen sličností Ludmily. V původní verzi libreta vložil Vrchlický Bořivoji do úst vyznání „v ráj lásky její chci být uveden“, po Dvořákově intervenci zní text „chci věřit, chci být k světlu uveden.“ Přesvědčuje Dvořákova hudba o upřímnosti Bořivojova obrácení? Platí zde Goethova myšlenka, že věčné ženství nás zkrátka táhne vzhůru? Nejsem si jist, zda Goetha měl Dvořák při své kompozici na mysli. Spíš si myslím, že byl typem spontánního skladatele, který takto filozoficky ke svým partiturám nepřistupoval. Tím naprosto neříkám, že nemají svoji hloubku a závažnost. Podívejme se např. na jeho Stabat Mater či Rekviem.

 Závěrečná část oratoria zobrazuje konverzi celého národa. Divem lásky bude spasen lid. Vrchlický začleňuje do scény svatby a křtu Ludmily a Bořivoje nejstarší českou duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Prosí o ochranu Čechů, dokud budou ctít Boha „otců písní“. Dvořák starobylou hudební památku geniálně aktualizuje. Souhlasil byste s názorem, že Dvořákova víra ve významnost a rovnocennost české kultury roste ze sdílení západních křesťanských hodnot? Že Sv. Ludmila je dílo národní, ale ještě více náboženské? Myslím, že Sv. Ludmila je dílo jak náboženské, tak národní. Vychází jistě z Dvořákovy hluboké víry (sám toto oratorium původně koncipoval jako "duchovní operu"), ale zároveň je zde Ludmila ztvárněna jako určitý národní symbol, což je v kontextu kulturního vývoje v Čechách v 2.pol. 19. století logické a příznačné.