Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

V našem městě dodnes nenajdete krásnější taneční sál. Kam se hrabe Adalbertinum, Střelnice, o Aldisu nemluvě. Ještě v 70. letech tam probíhaly oblíbené "taneční čaje", do nichž se pokoušeli muzikanti propašovat aktuální západní hity. Řeč je o Palmové zahradě hotelu Grand. Jaroslav Urban, jeho nejslavnější majitel, ovšem rozhodně nepřišel k hotovému. Byl to člověk pro Hradec důležitý - a zároveň tajemný, neboť relevantních informací lze získat pomálu.

Narodil se jako Jaroslav Josef do početné rodiny 29. prosince 1874 (údaje SVK HK uvádějí 31. prosince 1874) v Domoušicích v lounském okrese. Možná právě rodná obec, situovaná do vyhlášené chmelařské oblasti, v něm vzbudila touhu zasvětit život pohostinství. Každopádně do Karlových Varů, kde získal výuční list v oboru číšník, to zas nebylo tak daleko. Královéhradecký hotel Grand, zbudovaný v letech 1896 - 1897, prošel před jeho příchodem mnoha peripetiemi. Původní majitel, židovský obchodník Josef Fränkl, už krátce po otevření musel čelil zlobě antisemitských bojůvek (pochopitelně maskovaných) a raději se novostavby zbavil. Kupcem byl královéhradecký okres, který v části objektu zřídil kanceláře. Hotel pronajal Josefu Morávkovi. A roku 1906 se nájemcem stal právě Jaroslav Urban, druhdy zdejší vrchní číšník.

Starosta Ulrich chtěl pro město prvotřídní ubytovací zařízení, což Jaroslav Urban v krátkém čase splnil. O něco později se stal exkluzivním vlastníkem. Přikoupil další objekty. Velkolepou vizi mu pomáhali splnit nejpřednější architekti a umělci - Jan Kotěra, Jaroslav Horejc, František Kysela, Jan Štursa, Josef Škoda atd. Chloubou podniku se stala právě Palmová zahrada, jejíž provoz zahájily 7. a 8. října 1911 koncerty České filharmonie. Kromě plesů a dalších společenských událostí v tomto sále promítalo kino - s obří kapacitou 1 000 diváků! (Hoteliér Urban byl zřejmě nadšeným filmovým fanouškem. Roku 1913 vybudoval i první královéhradecký letní biograf s 540 místy u Jiráskových sadů.)  

  
Jaroslav Urban se nějaký čas (od r. 1921) angažoval i v československých polostátních mořských lázních Grandhotel Kupari u chorvatského Dubrovníku. Dalším majstrštykem se stalo jeho angažmá v jáchymovském Radium Palace (1924). Skomírajícímu podniku dokázal vrátit zašlou slávu a dostat ho mezi deset nejluxusnějších hotelů starého kontinentu. Dobrotivý král František Smolík z filmu Princezna se zlatou hvězdou by mu jistě udělil Řád zlaté vařečky za proslulou svíčkovou dušenou na zelenině a červeném vínu s náplní z husích jatýrek, promíchaných s pistáciemi. Dost možná i Řád myšího kožíšku za velkolepé úpravy (terasa s kolonádou a balustrádami, taneční bar ve stylu art deco, lesní kavárna, tenisové hřiště atd.). 

Bohužel čas vyměřený Jaroslavu Urbanovi se rychle krátil. Zemřel 29. prosince 1931 v Praze, stár pouhých sedmapadesát let. A hradecký Grand? Po 2. světové válce připadl státu. Coby Grandhotel Bystrica chátral, rekonstrukce proběhla teprve počátkem 21. století.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ