Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
JAN URBAN JARNÍK
Po rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity r. 1882 se stal mimořádným profesorem na její české větvi, 1888 pak řádným. Vykonával funkci ředitele románského semináře, byl členem zkušební vědecké komise pro učitelství. Znovu si zajel do Paříže, ovšem největší pozornost věnoval rumunštině a Rumunům. Několikrát do jejich země zavítal. Oblíbil si Sedmihradsko, kam v té době přibyla řada českých vystěhovalců. Tamní kulturu obohatil mj. překladem románu Boženy Němcové Babička (vyšla pod názvem Bunica) a již zapomenuté knížky kněze Františka Pravdy Vojáček nováček. Do českých i rumunských periodik přispěl mnoha popularizačními články (Listy z cest filologa, Národní písně a popěvky ze Sedmihradska, Vzpomínky na pobyt mezi Rumuny) i knihami (Rozmluvy s raněnými vojíny rumunské národnosti). Dokonce se účastnil jednání o navázání diplomatických styků mezi Československema Rumunskemroku 1919 a setkal se s královským párem. Mezi objekty svého zájmu zahrnul rovněž výše zmíněnou albánštinu (Příspěvky ku poznání nářečí albánských). Jeho hlavním zájmům se poněkud vymyká práce Dvě verse starofrancouzské legendy o sv. Kateřině alexandrijské.
Snažil se podporovat chudé žáky, získal přezdívku „otec studentů“. Později zintenzívnil svou letitou činnost ve zkrášlování obcí. Potštejn se díky němu stal žádanou destinací pro dovolené jeho pražských kolegů. Roku 1904 stanul v čele Svazu českých okrašlovacích spolků v Království českém, na jehož vzniku se významně podílel. Program shrnul v brožuře Podstata, cíl a organisace okrašlování, hlavně po stránce národohospodářské a esteticko-výchovné. Svaz úspěšně fungoval až do násilného rozpuštění r. 1951. Byl řádným, popřípadě čestným členem spousty spolků českých, rakouských, francouzských a samozřejmě rumunských. Zevrubně zpracované heslo měl v Ottově slovníku naučném. O jeho práci často referovaly Národní listy. Napsal několik autobiografických črt, například Jak jsem šel na studie, Kus ze života chudého českého studenta ve Vídni, Cesta, kterou jsem šel. Syn Hertvík pokračoval v otcových šlépějích a stal se také romanistou. Druhý potomek Vojtěch byl významným matematikem.
Prací naplněný život Jana Urbana Jarníka skončil 12. ledna 1923 v Praze. Svou ulici má v rodné obci, u Kralup nad Vltavou si můžete vyšlapat strmé Jarníkovy schody na vrch Hostibejk.
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ
Všichni dobří rodáci
JOSEF KAPUCIÁN + JOSEF PROBOŠT
Hříčkou osudu se do rozmezí pouhých osmačtyřiceti hodin vešla důležitá životní data tvůrců slavného Třebechovického betlému.
RUDOLF ANTONÍN DVORSKÝ
Narodil se ve Dvoře Králové 24. března 1899 jako Rudolf Antonín. (Příjmení Dvorský - podle rodného města - úředně stvrdil až roku 1925.)
MARIE SEDLÁČKOVÁ - SERBOUSKOVÁ
Dnešním výročím potěšíme či možná inspirujeme k víkendovému výletu zejména něžné pohlaví.
Tiskové zprávy
Východočeské kolo soutěže Porta se stěhuje do Hradce Králové
Východočeské kolo Porty se stěhuje do východočeské metropole a krajského města Hradce Králové, kde se soutěži dostalo vlídného přijetí u Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti v Adalbertinu.
AUDIMAFOR v Draku zná vítěze
O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
Degustace rosé a frizzante po celé ČR. Navíc soutěžíme o frizzante rosé Vinařství VAJBAR.
Vážení milovníci vína,
JAROVÍN a Dny v růžovém se blíží. Vína si můžete ochutnat napříč celou ČR.