Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) otevírá dvě nové výstavy. K vidění budou práce na papíře Jiřího Načeradského a monumentální figurativní obrazy Gabriely Slaninkové. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 5. září v 18:00.
 
Součástí nedávno otevřené výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche (28/04/24–12/10/25) jsou dvě obměnné expozice, pro něž byly vyhrazeny speciální výstavní prostory – Kabinet sběratele a Galerie Na bidýlku II.
Kabinet sběrateleseznamuje návštěvníka se začátky sběratelství Karla Tutsche skrze první sekci exlibris – kolekci drobné účelové grafiky. Od čtvrtka 5. září zde budou k vidění práce malíře, grafika, dlouholetého pedagoga Jiřího Načeradského. Čelní představitel nové figurace 60. let je díky absurdnímu sarkasmu jeho prací spojován také s okruhem české grotesky. Výstavu připravila kurátorka a vedoucí odborného oddělení GMU Petra Příkazská.
„Přestože se jeho díla už od dob studií vyznačovala gestickou syrovostí a expresivitou, za každým zdánlivě náhodným tahem se skrývá vědomá a promyšlená strategie. Malba i kresba jsou pro Načeradského hrou, která v průběhu let prošla mnoha poměrně radikálními proměnami.“vysvětluje kurátorka výstavy Petra Příkazská.
Kolekce kreseb a grafik Jiřího Načeradského je nejrozsáhlejším souborem Sbírky Karla Tutsche. Téměř 100 prací dokumentuje autorovu tvorbu mezi lety 1965 až 1994. Je pravděpodobné, že větší část těchto děl se do sbírky dostala v souvislosti s neoficiálními výstavami, které Tutsch organizoval na přelomu 70. a 80. let.
Galerie Na bidýlku IIprezentuje cyklus komorních výstav nejmladší generace autorů, současných studentů či absolventů z ateliérů výtvarných škol. Kurátoři tak v novém kontextu oživují základní Tutschovu strategii, jíž bylo právě objevování a prezentace prací dosud neznámých výtvarníků. Nová výstava představí mladou umělkyni Gabrielu Slaninkovou. Její díla zaujmou bravurní technikou malby vyvíjející se dynamickým stylem zachycení plynutí času na plátně i svou harmonickou barevností. Ve svých dílech hledá podstatu lidské existence. Poukazuje zároveň na paradoxní fungování světa, kdy útěk do imaginárních světů, především mediálních a virtuálních, je palčivým problémem nejen mladé generace.
Autorčina výstava Spojení představí díla, ve kterých jde především o pohled do vlastního nitra skrze výraz tváře i letmá gesta. Každý drobný detail na plátně pomáhá dotvořit výsledný dojem, situaci. Zachycení pohybu, aktuálního momentu, a jeho pokračování se do díla dostává nejčastěji v podobě rozpohybované ruky, která autorku provází celým jejím dílem. Ruka zde zastává více rolí, v závislosti na souvislostech celku – ruka jako symbol ochrany, dotyku ale i spojení nebo negativní symbol moci. V dílech je opakujícím se předmětem mobilní zařízení, díky němuž je postava ve spojení ve všech jeho podobách – fyzickém, emocionálním i vzdáleném (v myšlenkách). Kurátorkou výstavy je Anna Horák Zemanová. Obě výstavy zůstanou k vidění do 3. listopadu 2024.
Výstava Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche (28/04/24–12/10/25)je pokusem o rekonstrukci Tutschovy cesty od amatérského sběratele drobné grafiky a exlibris k uznávanému znalci a majiteli jedné z nejvýznamnějších sbírek své doby u nás. Vystaveno je více než 300 děl a expozice návštěvníkovi zároveň představuje pravidla, kterými se při tvorbě své sbírky řídil sám Karel Tutsch. Jeho dlouhodobý zájem a přehled o umění ho dovedl až na vrchol, kdy dokázal sestavit sbírku obsahující umělecká díla, která dohromady vytváří subjektivní a tím i neopakovatelnou encyklopedii českého umění od poloviny 60. let do počátku milénia.
Sbírka je výjimečná svou uceleností i vyhraněným profilem. Obsahuje díla autorů, kteří měli zásadní podíl na vývoji českého současného umění. Ve sbírce jsou zastoupení například Jiří Sopko, Antonín Střížek, Naděžda Plíšková, Alena Kučerová, Jiří David, Jiří Petrbok, Ján Mančuška nebo Jiří Kovanda.