Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) otevře ve čtvrtek 20. února v 18:00 tři nové výstavy. Hlavní výstava Opomenutí mistřiprezentuje deset malířských osobností, které jsou dějinami umění dlouhodobě opomíjené. K vidění bude také tvorba Luďka Rathouského v dialogu se Zbyňkem Sekalem a samostatná výstava Aleny Kotzmannové.
Výstava Opomenutí mistři (21. 2. – 31. 8. 2025)prezentuje tvorbu deseti malířských osobností, které v hlasování návštěvníků na výstavě Hledá se mistrovské dílo (8. 10. 2023 – 26. 5. 2024) skončily na konci, a zároveň jsou dějinami umění dlouhodobě opomíjené. Výběr autorů vychází z výsledků předchozí výstavy, kde návštěvníci hlasovali o tom, které obrazy by zařadili do stálé expozice, a které by chtěli domů. Mezi prezentovanými autory jsou: Augustin Němejc (1861–1938), Ferdinand Engelmüller (1867–1924), Karel Boháček (1886–1928), Antonín Pelc (1895–1967), Karel Meisner (1904–1979), Otta Mizera (1919–1952), Alois Vitík (1910–1972), Jarmila Zábranská-Sychrová (1910–1991), Willy Horný (1933–1982) a Jaroslav Jeřábek (1936–2022).
„Každý z těchto autorů měl během svého života příležitost vystavovat, někteří získávali značné uznání a jejich díla jsou dnes součástí sbírek významných institucí. Přesto nejsou široce známí a jejich tvorba si zaslouží novou pozornost.“vysvětluje kurátor výstavy Tomáš Kolich.
Výstava je příležitostí zamyslet se nad proměnlivostí uměleckého úspěchu a prozkoumat díla autorů, jejichž příběhy nabízejí nový pohled na dějiny českého výtvarného umění. Výstava nejenže reflektuje jejich osudy, ale také klade otázky po možnostech, jak se vyhnout zapomnění, a vybízí diváky, aby se sami stali součástí procesu reinterpretace kulturního dědictví. Skrze tuto reflexi se otevírá prostor nejen k novému vnímání jejich tvorby, ale i k hlubšímu porozumění širším souvislostem vývoje umění.
Důležitým prvkem této expozice bude i její architektonické řešení, jehož autorem je výtvarný umělec Tomáš Svoboda. Výstava bude zasazena do tří výrazně odlišných architektonických pojetí, jež napodobují, jak se umění prezentovalo v průběhu 20. století v období meziválečné avantgardy, poválečné generace a normalizace.
Výstava v Bílé kostce Emoce v pasti (21. 2. – 8. 6. 2025)představuje mezigenerační umělecký dialog dvou nepřehlédnutelných postav českého výtvarného umění. První z nich, neochvějný solitér české malby Luděk Rathouský (* 1975), patří ke generaci autorů, jejichž tvorbu počátkem nového milénia formovaly principy konceptuálního uvažování. Druhá osobnost, Zbyněk Sekal (1923–1998), je malířem, kreslířem a sochařem z generace rýsované na půdorysu východisek českého informelu přelomu 50. a 60. let 20. století. Vzájemná komunikace tvorby obou umělců, kteří se osobně nikdy nesetkali, nabízí vhled do „strukturálních her“ obrazové a prostorové abstrakce. Jejich dílo – reprezentované Sekalovými pracemi ze sbírek GMU, Galerie Klatovy / Klenová a Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem a Rathouského Štiavnickými listy – však přesahuje ve svých základních principech a osobní autorské dedikaci pouhé formalistické rámce.
Autorská výstava Aleny Kotzmannové Statické drama(21. 2. – 8. 6. 2025), situovaná v prostoru Černé kostky, prezentujedíla umělkyně ze sbírky GMU doplněná o její další práce. Výstavní prostor s atmosférou kinosálu autorku inspiroval provázat v jedné instalaci různá média: útržky filmů, zastavené pohyblivé obrazy a rozpohybované fotografie. Hru s pamětí, asociacemi a postupné budování napětí podtrhují vizuální reference k estetice film noir.
„Ze sbírek GMU jsem do výstavy vybrala dílo Konec filmu (2001) reprezentující téma vztahu statického a pohyblivého obrazu. V instalaci na něj navazuje video Home Cinema (2006) sestavené ze znělek filmových produkčních společností, jež předcházejí každému celovečernímu filmu. Dvě zmíněná starší díla propojuje nový cyklus Statické drama (2025). Tvoří ho několik statických fotografií s motivy světel v nočních exteriérech a zšeřelých interiérech, které jsou rozpohybovány drobnými a mnohdy obtížně dekódovatelnými posuny v obraze.“doplňuje autorka výstavy Alena Kotzmannová.