Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Když se malíř narodí v obci s tak poetickým názvem jako Rybná nad Zdobnicí (byť tehdy ještě v Německé Rybné), nepřekvapí, že tvoří takříkajíc „na pohodu“. Kdepak formální výboje, divoké barvy, generační výkřiky. Proč ze svého vidění světa vynechat kouzelné okolní lesy, louky, potoky, řeky, zlátnoucí obilí, šmolkově modrou oblohu? Oldřich Hlavsa přišel na svět jako poslední ze šesti dětí s prvním listopadovým dnem roku 1889. Zlatý polštář od sudiček mu do vínku chyběl, finančně rodina strádala. Po obecné škole proto nastoupil v Žamberku coby adept číšnického řemesla. 

Malování bral zpočátku jako koníčka. První solidní základy dostal při cestě do Vídně v kurzu kreslení. Tady vstupuje do Hlavsova příběhu dobrá víla v podobě osvíceného pana faráře Jana Selichara, který přišel do Rybné v roce 1908. Pro umění měl pochopení.  Sám amatérsky vyřezával a přátelil se s mnoha výtvarníky - Antonínem a Janem Slavíčkovými, Vincencem Benešem, Antonínem Hudečkem, Otakarem Nejedlým atd. Z jejich darů vznikla docela pozoruhodná farská kolekce, kterou Selichar později věnoval obci. Tento člověk od začátku nadanému chlapci pomáhal se vzdělávat, nejprve na mnichovské (1910 – 1913) a potom na pražské Akademii výtvarných umění (1914 – 1915, u profesora Františka Ženíška). 

Pak pro Oldřicha Hlavsu nastaly dramatické časy. Za první světové války, v červnu 1916, byl u Kovelu zajat ruskými jednotkami. V Samaře vstoupil do československých legií, působil mezi letci. Dosáhl hodnosti svobodníka a ve vlasti se znovu objevil až po vzniku republiky (1920). Usadil se v Praze. Další tři roky věnoval studiu u slavného Vojtěcha Hynaise, získal titul akademický malíř. Hned příští rok registrujeme jeho jméno na Výstavě obrazů z Potštýna a okolí v Topičově salonu. Navštívil Francii a Itálii. 

Do Rybné a k panu farářovi se však vždycky rád vracel. Čerpal zde inspiraci k tvorbě. Ač zdatný portrétista, nejraději zpodobňoval přírodu impresionistickým způsobem. Názvy známých Hlavsových děl hovoří jednoznačně: O žních, Kraj vsi, Stromy u řeky, Úvoz, V lese, Osamělé stromy. Ojedinělá vybočení tvoří několik prací s pražskými náměty či ze života legionářů - 28. říjen na Sibiři, Za vlády sovětů. Oldřich Hlavsa zemřel velice předčasně 11. února 1936 v Praze na zápal plic a pohrudnice. Pohřben byl ve Vamberku. 

Jeho dílo jako výrazně regionálního autora v následujících letech nebylo příliš k vidění. S jednou zářnou výjimkou: 26. července 1986 otevřela Rybná nad Zdobnicí Síň Oldřicha Hlavsy. A přidám poznámku pro potencionální čtenáře - Harpagony: Při prodeji Hlavsových obrazů si dnes můžete přijít na pěkné peníze. Z vyvolávací ceny 7 500 se obraz Předjaří na potoce dostal až na velmi slušných 71 000 korun, tedy téměř na desetkrát tolik. Běžte štěstí naproti a prošmejděte na chalupě půdu!