Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
JOSEF ZEMAN
10. října 1867 přišel ve Smiřicích nad Labem na svět Josef Zeman. Sudičky mu daly do vínku neskonalou trpělivost a soucit s ubohými, bezmocnými, opovrhovanými. Ač potomek řemeslníka, vybral si jinou životní cestu. Po měšťance v Broumově a roce na reálce nastoupil do královéhradeckého Učitelského ústavu. První místo dostal v Náchodě (1887). Vydržel tam plných dvaadvacet roků a stal se jedním z hybatelů zdejšího kulturního a společenského dění. Všímal si ovšem hlavně osudů dětí. A to těch nejzranitelnějších - postižených, opuštěných, duševně opožděných, kterých viděl kolem sebe víc než dost. Kultivoval kolegy referáty, doporučoval neustálé sebevzdělávání. Nezištně poskytoval poznatky z vlastních cest po specializovaných evropských ústavech. Roku 1909 přesídlil do Chotěboře, kde získal pozici okresního školního inspektora. 28. březen, kdy se narodil Jan Amos Komenský, mu zasvětil dávno před zprofanovaným Dnem učitelů, kteří komunisté vyhlásili až o desítky let později. Po vzniku nové republiky vstoupil do služeb Ministerstva školství a národní osvěty jako vůbec první inspektor speciálních škol a ústavů. Právě Zemanovou zásluhou vzrostl počet pomocných tříd ze 43 na téměř 600, pod stát přešla rovněž péče o postiženou mládež. Pravým majstrštykem se pak stalo vydání učebních osnov a výchovných směrnic pro školy dětí postižených (1928). Z původně plánovaných tří let platily nakonec osnovy roků třicet!
Zhruba od třetí dekády dvacátého století přesunul Josef Zeman svůj hlavní zájem na problematiku lidí, kteří ztratili zrak. Pod vlivem dalšího téměř zapomenutého humanisty Karla Emanuela Macana se pokoušel zřídit v Praze slepecké muzeum. Přes nesmírné nasazení došlo k jeho otevření až roku 1947 pod názvem Zemanovo slepecké muzeum. Pro pokročilý věk se Zeman slavnostního otevření nemohl zúčastnit, přestože ještě občas přednášel na vysoké škole. Jelikož jsme v Čechách, muzejní exponáty se ztrácely a instituce nakonec zanikla.
Josef Zeman byl autorem více než 800 článků. Z jeho prací odborníci dodnes citují z titulů Nápadnější duševní a tělesné vady v dětství, Červený kříž, jeho vznik a rozvoj nebo Pedopatologický slovníček. Kromě bohaté redaktorské činnosti se podílel na mnoha sbornících – např. Dějiny péče o mládež s vadami zraku, Otázky slepecké výchovy, Péče o dítě abnormální, Svět nevidomých, Kultura slepců. Zeman se okrajově věnoval i překladům (Flaubert: Legenda o svatém Juliánovi Pohostinném), jeho jméno nalezneme také v publikaci Kulturní obrázky ze Smiřic.
Zakladatel moderní československé speciální pedagogiky vstoupil do nebeské sborovny 12. března 1961.
Všichni dobří rodáci
JOSEF KŘIČENSKÝ
Josef Křičenský se narodil před 145 lety, konkrétně 10. října, v Novém Bydžově. Jeho otec Josef Jaroslav byl tou dobou dávno váženou českou obrozeneckou literární veličinou.
FRANTIŠEK MATĚJ HILMAR
„Vynálezce“ polky, pořád jednoho z nejpopulárnějších tanců českých plesů, přišel na svět 30. září 1803 v Nové Pace.
MILOŇ ČEPELKA
Divadlo Járy (da) Cimrmana vymyslel roku 1966 Jiří Šebánek. Zakládajícími členy byli dále Ladislav Smoljak plus Zdeněk Svěrák s Miloněm Čepelkou.
Tiskové zprávy
O myších a lidech v Klicperově divadle: Sen o svobodě jako divadelní western
Umělecký šéf Klicperova divadla Pavel Khek se svým týmem připravuje adaptaci světoznámého románu Johna Steinbecka O myších a lidech. Diváci se mohou těšit na emocionálně nabitý příběh v žánru westernu. První premiéra nové divadelní sezony se uskuteční 17. října 2026 od 19:00 na Hlavní scéně.
Rock for People odtajňuje druhého headlinera. Fanoušci se dočkají legendárního comebacku Faith No More. Ti se přidají k blink-182. Dorazí i Architects, Billy Talent nebo Napalm Death
V Praze, 30. září – Po červnovém oznámení prvního headlinera, kterým se stala americká pop-punková ikona blink-182, představují pořadatelé festivalu Rock for People první ucelený balíček jmen pro nadcházející ročník 2027.
Vladimír Javorský a Bočemuni – hudba, básnění i výstava
V úterý 29. září od 19:30 hodin se ve Filharmonii Hradec Králové uskuteční první koncert Modré koncertní řady, ve které se setkávají různé hudební žánry od šansonů, jazzových melodií nebo soul´n´funky až po autorské písně nebo zhudebněné básně s orchestrem.
















































