Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

V Náchodě se kromě slavných scenáristů a spisovatelů (Škvorecký, Blažek) narodil i významný český kameraman Jan Roth. Stalo se tak 10. listopadu 1899. O pohyblivé obrázky se zajímal od mládí. Cesta k vysněnému povolání však byla trnitá. Absolvoval čtyři roky měšťanky. První světovou válku trávil jako člen rakousko - uherského námořnictva(!). Stihl tam však dva semestry na elektrotechnické škole. V nové republice pracoval jako osvětlovač pražského Německého divadla. Rokem 1923 se datuje jeho spolupráce s režisérem Karlem Antonem. Snaživý mladík zprvu žádnou mzdu nedostával. Až po třech letech získal místo osvětlovače a technického šéfa u dalšího pionýra českého filmu Karla Lamače. Svítil na významných němých dílech Varhaník u sv. Víta, Páter Vojtěch a Erotikon. Stavba brněnských ateliérů, kde měl Roth fungovat jako poradce, padla. Paradoxně šlo o okamžik, kdy se začal zhmotňovat jeho kameramanský sen. Se silnou ekipou (Lamač, herečka Anny Ondráková, Wasserman, Heller) vyrazil poznávat, jak pracují jinde v Evropě. Mnoho pochytil zejména od kameramana Otty Hellera, jemuž dělal asistenta.  
 
Samostatně vedl kameru poprvé až doma, roku 1934. Zvládl až dvanáct snímků ročně, jejich umělecká kvalita ovšem bývala prachbídná. Přesto Roth mnohokrát povýšil i obyčejné slátaniny na koukatelné záležitosti. Do "první ligy" ho dostala nová verze filmu Batalion (1937). Obdržel za něj Cenu ministra průmyslu, obchodu a živností. Režiséři s vyššími ambicemi ho začali vyhledávat - Otakar Vávra (Panenství, Cech panen kutnohorských, Humoreska, Kouzelný dům), Martin Frič (Muž z neznáma, Experiment) nebo E. F. Burian. Za fotografii jeho Věry Lukášové dostal Roth Svatováclavskou cenu. Kolegové i kritika uznávali mistrné navození šerosvitné atmosféry, zvýraznění stínů, skvělé osvětlení a práci s detailem.
 
Po osvobození pokračoval v práci s Vávrou (Nezbedný bakalář) a Fričem (Čapkovy povídky, Princezna se zlatou hvězdou). Má podíl na úspěchu filmů Podobizna, Uloupená hranice, Pyšná princezna, Byl jednou jeden král. Snímal oba díly Steklého verze Osudů dobrého vojáka Švejka. Byť postupem času přešel na barevný materiál, jeho láskou zůstala černá a bílá. Jan Roth odvedl perfektní práci také v TV inscenacích Medvěd nebo Námluvy. Naposled čteme jeho jméno v titulcích Fričovy komedie Nejlepší ženská mého života. Nositel vyznamenání Za vynikající práci, zasloužilý umělec Jan Roth zemřel 4. 10. 1972 v Praze.  
 
A perlička na závěr: Synové jsou proslulí fotografové Alan a Otto Pajerovi. Vnučky dělaly rozruch v politice - jistě si vzpomenete na Kateřinu Jacques a Moniku Pajerovou. Pravnučka, zpěvačku a herečku Emmu Smetana zná nejspíš jen mladší generace.
 
 
VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU V HRADCI KRÁLOVÉ