Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Aby někdo svými nadpřirozenými a jasnovidnými schopnostmi léčil na dálku, připadá většině populace včetně mě jak z říše pohádek. Jenže – co když existují důvěryhodná svědectví a hlavně množství uzdravených lidí? Takový byl batňovický Josef Prouza. Narodil se 17. prosince 1904. Za druhé světové války se zapojil do odboje. Po roce 1948 mu úřady zakázaly dále starostovat. V padesátých letech byl dvakrát vězněn. Živil se jako zedník v místním JZD.   
 
Členové jeho rodu dávno předtím prosluli na Náchodsku jako „doktoři“. Po svém dědečkovi zdědil záznamy a poznámky o hledání lidské duše. Údajně mu prostřednictvím média po smrti vzkázal, že „chce-li dojít dál, musí opustit spiritismus a hledat hlubší poznání“. Josef Prouza dokonale znal bylinky a jejich účinky. Zlomovým bodem jeho života se stala událost, kdy silou myšlenky zachránil život své dcerušce, která onemocněla záškrtem.  U vědomí svých schopností slíbil, že bude až do smrti léčit lidi zadarmo. Velmi rychle a přesně diagnostikoval nemocia jejich počátek. Vážili si ho např. v hradecké nemocnici a často se s ním ohledně pacientů radili. Při léčení na dálku potřeboval – pokud dotyčného osobně neznal - kromě soustředění fotografii, dopis atd. Věřte nevěřte, případů úplného vyléčení nebo aspoň zlepšení stavu bylo mnoho. Prožil klinickou smrt a popsal ji. Uznávaný lidový léčitel pracoval výhradně ve volném čase, sjezdil valnou část republiky. Uskutečnil řadu přednášek o nemocech a výživě, poznal i několik svých následovníků. Jeho biografii s radami a návody hledejte v knihkupectvích pod názvem Zpráva o léčiteli z Batňovic. Zemřel 26. 2. 1995.   
 
Na závěr páně Prouzův trochu žahavý recept proti křečovým žilám: „Natrhá se svazek mladých kopřiv, kterými se řádně vyšlehají postižené nohy. Procedura se může opakovat několikrát za sebou podle odolnosti nemocné osoby a úspěšnosti léčby.“
 

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ