Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Tichý pracovník „na národa roli dědičné“ František Vetešník se narodil 1. listopadu 1784 v Jizerním Vtelně u Mladé Boleslavi. Panství patřilo arcibiskupovi Příchovskému. Ten rozpoznal jeho nadání a pomáhal ho rozvíjet. František si zvolil kněžské povolání. Lásku k rodné řeči v něm vzbudil Josef Jungmann, jeho učitel v litoměřickém semináři. Vysvěcen byl roku 1808. Jako kaplan a farář prošel mnoha štacemi, nakonec zakotvil jako děkan v Sobotce.    
 
Ve volném čase pilně psal (lyrické básně, balada Hněvsa z Stránova, příspěvky do časopisů). Díky bohatým jazykovým znalostem překládal z ruštiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny. Nadevše se však věnoval buditelské činnosti, která byla potřebná zvláště na venkově. Vztah s Josefem Jungmannem přerostl v pevné přátelství. Vetešník mu pomáhal při přípravě slavného Slovníku česko-německého, stěžejního díla české obrozenecké vědy. Kromě češtiny propagoval slovanské ideje. Jak zmiňují všechny články o něm, „byl rusofilem s marnou důvěrou a nadějí na pomoc z východu“ (odtud zřejmě jeho prostřední jméno).Zabýval se historií, byl spoluzakladatelem či členem Matice české, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, Muzea království Českého. Sobotečtí mu vděčili za výrazné vylepšení tamní školní výuky. Nejkrásnější chvíle však zažíval mezi knihami. Unikátní a rozsáhlou knihovnu měl v kostelní věži. Obsahovala na svou dobu neuvěřitelných 1 718 svazků! V posledních letech života zde trávil většinu času. Ještě předtím se však zasloužil o originální výzdobu věže na nedalekém zámečku Humprecht. Na jeho popud majitel vyměnil původní dvouramenný kříž za půlměsíc, na paměť diplomatických úspěchů Černínů vůči Turkům.
 
Jeho rukopisy a korespondence má místo i v Památníku národního písemnictví. František Matějovič Vetešník odpočívá na soboteckém hřbitově na místě, které si sám zvolil. Zemřel 19. 1. 1850.
Milan Obst zemřel v Hradci Králové 15. ledna 1980.

VE SPOLUPRÁCI SE STUDIJNÍ A VĚDECKOU KNIHOVNOU HRADEC KRÁLOVÉ