Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Jan Konůpek pocházel z Mladé Boleslavi (* 10. října 1883). Brzy se však přestěhoval do Nového Bydžova. Velký vliv na něj měl otec, gymnaziální profesor. Přivedl ho k literatuře, jež se mu stala hlavní uměleckou inspirací. Vyrůstajíc v době secese, symbolismu a dekadence, zamiloval si knihy Gellnera, Hlaváčka, Březiny, Zeyera.   
Nejprve se pokoušel vplout do tajů architektury na pražském ČVUT. Pak však zvítězila láska k malování a přešel na AVU. Zde na jeho vývoj dohlíželi profesoři Pirner, Bukovac a de Pian. Studia dokončil roku 1908. Získal při nich důležitý cit pro detail a přesnost. V  pracích převládala témata mystická a vizionářská, k čemuž ho předurčovalo vlastní hluboké náboženské cítění a duchovní vidění světa. O tři léta později se s podobně smýšlejícími vrstevníky Váchalem, Koblihou a Zrzavým sdružuje do skupiny symbolistních grafiků Sursum. Je též členem družstva Artěl a samozřejmě prestižních spolků Hollar a Mánes. V hlavním městě nepobyl dlouho. Učil kreslení v Plzni, roku 1923 se však vrací do lůna pražské Státní grafické školy.
Zajímala ho volná tvorba - lept, dřevoryt, litografie, ex libris, grafické listy. Zásadní položkou v uměleckém odkazu Jana Konůpka jsou však knižní ilustrace. Vyzdobil na 600 titulů (mj. od Březiny, Balzaca, Goetha, Erbena, Máchy), mnohé pro unikátní bibliofilská vydání. Za Protektorátu a krátce po skončení války jeho ctitelé několik let vydávali časopis Okénko do dílny umělcovy. Obsah byl věnován výhradně Konůpkovi, což nikde ve světě nemá obdoby. Se svou imaginací, životním postojem a snahou vyjádřit osobní sdělení se do nové doby mohl začlenit těžko. Stahuje se do ústraní. Jeho život končí 12. 3. 1950 u Milosrdných bratří v Novém Městě nad Metují.
Některá jeho díla vlastní Galerie moderního umění v Hradci Králové. Pro milovníky výtvarného umění o důvod víc těšit se na její znovuotevření v příštím (?) roce.