Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Muž, který se velmi zasloužil o hradecké zdravotnictví, měl v podstatě životní dráhu narýsovanou předem. Otec totiž léčil na panství hraběte Šlika. Bedřichovi (nar. 10. 12. 1870 v Kopidlně) a jeho šesti sourozencům chtěla rodina dopřát vzdělání. Zpočátku šlo vše hladce. Bedřich odmaturoval na jičínském gymnáziu. Téhož roku však otec zemřel. Matka prodala majetek a přestěhovala se s dětmi do Prahy. Bedřich s bratrem dokončili Lékařskou fakultu. Totéž zvládla přes mnohé administrativní překážky jejich sestra. Anna se stala r. 1905 historicky první českou lékařkou!
 
Bedřich poté asistoval největším odborníkům - Pawlikovi, Deylovi, Thomayerovi, Janovskému. Po několikaleté stáži u prof. Maydla se rozhodl pro chirurgii. Vzdělání si doplňoval na pobytech v Paříži, Berlíně a Vídni. Pracoval na překladech učebnic, přispíval do Časopisu lékařů českých. Odmítl univerzitní kariéru a s 1. lednem 1906 nastoupil jako primář královéhradecké okresní nemocnice. Kromě "klasického" operatérství věnoval pozornost zejména chirurgii dětské. Od počátku se snažil zastaralé zařízení modernizovat. Lékaři dostali první rentgen, zlepšovalo se vybavení a organizace. Roku 1912 odjel s kolegy pomáhat do bojů zmítaného Bulharska. V letech první světové války působil zároveň v civilní i vojenské nemocnici. Vyčerpávající služba se projevila na jeho zdraví, projevil však nevšední obětavost.
 
S energií zamířil v mladém Československu vstříc dalším výzvám. Podporoval rozšíření staré nemocnice. Věděl, že stávající kapacity a hlavně vybavení nemohou vývoji stačit. Jeho životním snem bylo zřídit v Hradci Králové důstojné a moderní zdravotnické zařízení. Stavba nové nemocnice však začala až roku 1926. Architekt Adámek vzal v potaz připomínky lékařů, proto komplex s promyšleným zázemím patřil k republikové špičce. Otevřen byl v listopadu 1928, brzy si jej přijel prohlédnout i prezident T. G. Masaryk. MUDr. Bedřich Honzák se stal ředitelem, současně vedl chirurgii. O královéhradeckou nemocnici se staral dalších pět let, ctěn kolegy a milován pacienty. Zemřel 19. listopadu 1933, odpočívá na pouchovském hřbitově.