Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Vést třiatřicet roků knihovnu je dozajista náchodský, pravděpodobně krajský a dost možná i republikový rekord. Každopádně úctyhodný výkon. A takový byl celý život pana Jaroslava Suchého. V Náchodě, městě, které miloval, se narodil 10. ledna 1921. Jeho tatínek, vyučený typograf, v něm od mládí povzbuzoval lásku k tištěnému slovu. Jaroslav absolvoval náchodské gymnázium (1940). Už tam vedl studentský časopis s ironickým titulem Honíme se po učenosti. Režíroval divadelní hry, působil ve spolku Bor, pokoušel se literárně vyjadřovat vlastní pocity. 
Když skončila válka, konečně mohl dostudovat. Na pražské Filozofické fakultě se vzdělával v tajích českého jazyka. Hodně kamarádil s o pár let mladším Josefem Škvoreckým. (V jeho slavných Zbabělcích vystupuje pod jménem Jarka Mokrý.) Roku 1950 nastoupil do knihovny v rodném městě. Jako ředitel v ní působil od roku 1952 do r. 1984, až do odchodu do důchodu. Jeho odborných i lidských vlastnosti si vážili v celé republice. Je autorem spousty článků a zpráv, působil v předsednictvu Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Vymyslel populární Knihovnické týdny. Organizoval výtvarné výstavy, besedy se spisovateli, přednášky. Napsal mj. monografii polského spisovatele Adama Mickiewicze, texty k publikacím Náchod (1976) a  Okres Náchod. K jeho významným počinům patří pocta Josefu Škvoreckému (Náchod: to krásné město Kostelec) nebo publikace Cestou knihovníka. 
Dlouhá léta byl jedním z hlavních organizátorů kulturního života města. Vedl místní Filmový klub, založil populární festival Náchodská prima sezona. Získal Cenu českých knihovníků, rodné město mu udělilo Kulturní cenu pro osobnost roku. Mimořádně zajímavý a obsáhlý byl jeho příspěvek do knížky o spisovateli Vratislavu Blažkovi (Filmový klub HK 1998). "Za dnes už nevídaně poctivý přístup k tématu a zapůjčení dokumentů," čtu po letech své poděkování. 
PhDr. Jaroslav Suchý zemřel 26. května 2002.