Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Tabelárnj weytah alphabetnj knjžky kapsecý neyhlawněgssjch ochranných prostředků pro na pohled mrtwé lidi... Zachovejte klid, ještě jsem se nezbláznil. Jen ctěným čtenářům předkládám název jednoho spisku dnešního hrdiny. Vojtěch Vincenc Zarda, alias Vojtěch Carda, Vojtěch Czarda, Adalbert Vincenc Zarda a Vojtěch Zarda, spatřil světlo světa 16. srpna 1755 ve Smidarech. Krásný vzhled mu sudičky nedopřály. Vojtěch byl malý, kulhal a trochu koktal. Proto nejraději trávil čas sám na procházkách. 

Mentálních schopností však měl na rozdávání. Nejprve absolvoval filozofická studia. Přes vrozené handicapy chtěl pomáhat lidem. Nastoupil na Lékařskou fakultu, titul doktora medicíny získal 15. května 1782. Poté asistoval jistý čas profesoru Josefu Mikanovi. Ten mu vštípil zásadu, které se držel a rozvíjel ji po zbytek života: rychle a prakticky aplikovat získané znalosti, především u pacientů, kteří se ocitli mezi životem a smrtí. V. V. Zarda byl jmenován profesorem zdravotnické policie, pracoval též na prosektuře, farmakologii či jako porodník, učil soudní lékařství, čile publikoval (Pharmaca Vegetabilia juxta pharmacopoeam avstriaco provincialem, Spis k swým kraganům, Čechům, zwlássť k obywatelům hlawnjho města Prahy o zřjzenj pomocy lidem, kterým se náhle nesstěstj stane). Už L. P. 1792 předložil novátorský plán, kterak i laici mohou pomoci u úrazů a událostí do doby, než se dostaví odborník. Vytvořil k tomu dokonce kapesní slovníček pravidel. Nedosti na tom. Nápad s pražskou stanicí první pomoci se zrodil rovněž v jeho hlavě. Vznikla Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti se ocitnuvších (1798).  Záchranáře odměňoval, jmenovitě byli k nalezení na úředních tabulích. Doktor Zarda sledoval pozorně zahraniční zkušenosti, stal se dopisujícím členem věhlasné britské The Royal Human Society. Ta ho zřejmě inspirovala k založení Lidské společnosti v Praze v roce 1797.  

Její úspěch podmiňovala především Zardova obětavá práce. Bohužel, plán na zřízení podobných objektů v dalších městech z finančních důvodů ztroskotal. MUDr. Vojtěch Zarda jako první na světě (!) doporučoval při zástavě dechu vdechování z úst do úst. Lékařská věda pak na tuto metodu ke škodě své i pacientů na dvě století zapomněla. Zarda neúnavně přednášel a hlavně zoufale sháněl prostředky pro práci, která se mu stala smyslem života. Síly nabíral na své usedlosti Hadovka, ve které později od vzniku ČSR po desetiletí sídlilo velvyslanectví Kanady. Ale ani to nestačilo. Malý velký muž Vojtěch Vincenc Zarda zemřel předčasně 16. července 1811 v Praze.