Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kolik nadějných virtuozů začínalo s Malátovou Theoreticko-praktickou školou pro housle? Troufám si říct, že budoucí hudební pedagog, skladatel a muzikolog potěšil rodiče hned při narození 16. června 1843 ve Starém Bydžově. Byl totiž prvním - a jediným - synem. Otec - kantor ho připravoval k povolání učitele. Od něj získal základy hudebního vzdělání, které prohloubil u Josefa Simma v Německém Šumburku. Za studií na novobydžovské reálce zpíval první soprán v kostele. A vyjma klarinetu ovládl všechny (sic!) dostupné instrumenty! První skladatelské pokusy věnoval místním muzikantům.    
 
Rok 1860 pro něj znamenal začátek učitelského kurzu v Praze. Při účinkování v kostelech zaujal ředitele varhanické školy Krejčího. Díky jeho přímluvě o dvě léta později vstoupil hned do druhého ročníku. Absolvoval s vyznamenáním. Kantorskou praxi začal v Novém Bydžově, kde se angažoval ve sboru Lutobor. Další štací se mu na celou dekádu staly Hořice a jejich dívčí škola. Úzce spolupracoval se spolky Ratibor, Vesna nebo Dalibor. Malátova tvorba proniká do obecného povědomí (Ouvertura na motivy písní Břetislav, Orle, pestrý orle, Kovářská, scénická hudba k Tylovým Kutnohorským havířům). V podkrkonošském městečku sice najde svou manželku Annu Petrovou, ale všechno ho táhne do hlavního města. Přání se mu splní. V letech 1876 - 1906 je zaměstnán na smíchovské První obecné škole dívčí. Skončil dokonce jako ředitel.
 
Učí i na dalších pražských školách. Psal do hudebních časopisů Varyto, Dalibor, Mladý houslista. Své znalosti uplatnil při přípravě Ottova slovníku naučného. Byl členem Umělecké besedy, Družstva ctitelů Smetanových aj. Dodnes inspirativní jsou Malátovy úpravy lidových písní pro sbory, shromážděné v dílech Český národní poklad, Národní písně česko-slovanské, Zlatá pokladnice. Důležitá je již zmíněná práce pedagogická. S přítelem, mnohem slavnějším skladatelem Zdeňkem Fibichem, byl autorem Velké theoreticko-praktické školy pro piano. Vydal sešity k doplnění znalostí hry na housle, harmonium, flétnu, ale také Hudební slovník nebo Stručnou všeobecnou nauku o hudbě. S operami Stáňa a Veselé námluvy pronikl až na prkna Národního divadla. Paradoxně sukces největší mu přinesla píseň Mám tě rád (Snad neřekl ti zrak můj tisíckrát), kterou měl v repertoáru např. Karel Gott.
 
Jan Malát se do Hořic a okolí rád vracel na prázdniny. Vášní oblíbeného a prý až přespříliš skromného pedagoga bylo houbaření. Jeho systematičnost a pečlivost podtrhuje fakt, že spočítal takty Smetanovy Prodané nevěsty: údajně jich je v předehře 465 a v samotné opeře 4 541. Ještě za Malátova života byla po něm pojmenována cesta z Hořic na Dachov. Zemřel 2. 12. 1915 v Praze. Odpočívá na hřbitově na Malvazinkách.