Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Probíhající soutěže

LUBOMÍR BRABEC

LUBOMÍR BRABEC

POSLEDNÍ TURNÉ ČESKÉHO KYTAROVÉHO VIRTUOZA
27. ÚNORA 2025 V 19.00 HODIN, MĚSTSKÁ HUDEBNÍ SÍŇ, HK

Kalendárium akcí

 <  ÚNOR 2025  > 
POÚT STČT SOBNE
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28    

Doporučujeme #kulturní akce

JIŘÍ ŠEBÁNEK

zpět


JIŘÍ ŠEBÁNEK

„Otec“ Největšího Čecha o sobě tvrdil: „Bohužel já jsem zádumčivý, pochmurný, já tady v tom světě nevidím důvod k úsměvu.“ A čtenář teď zažije šok. Cimrmana totiž nevymyslel ani Svěrák, tím méně Smoljak. Jenže jako stopa JC končí - nebo začíná? - v Liptákově, zdá se, že Jiří Šebánek (neplést s dvorním Formanovým hercem Josefem Šebánkem) existoval až od pětatřiceti. Na svět přišel 8. února 1930. Možná trochu i náhodou v Trutnově, otcem ajznboňákem posunovali nadřízení pomalu jak s vlaky. Asi nejdramatičtější chvíle prožil Jiří ke konci války v Plzni. Působil - ano, jako neplnoletý! - v továrně, která se stala cílem amerického bombardování. Zážitek promítl do scénáře filmu Stůj, nebo se netrefím. Pak má jeho životopis mnohaletou mezeru - žádné zprávy o vyučení, studiu střední či vysoké školy. Podle kolegy Karla Bartoníčka roznášel pivo na plaveckém stadionu v Podolí. Šebánkovo jméno se ve veřejném prostoru objevuje roku 1965. Po vojně nastoupil jako redaktor vysílání pro děti a mládež v Čs. rozhlase, poté přešel do oddělení armádního. Tady potkal Zdeňka Svěráka a Miloně Čepelku. S prvně jmenovaným uváděl mystifikační program Nealkoholická vinárna U Pavouka. 16. září 1966 zmínili Járu (tehdy ještě da) Cimrmana. Toho stvořil Šebánek. Zamlouvalo se mu německé jméno psané česky, navíc člověk s totožným příjmením hrál za chomutovský hokejový klub, jehož byl příznivcem. Šlo o sochaře-samouka, řidiče parního válce a tvůrce nafukovacích soch. Během čtyřiceti dílů se lidský profil zneuznaného génia ustálil zhruba do dnešní podoby - matka rakouská herečka, otec český krejčí, žil na sklonku éry habsburského císařství. 

29. října 1966 navrhl Šebánek Zdeňku Svěrákovi, Miloni Čepelkovi, režisérce Heleně Philippové a Ladislavu Smoljakovi založit divadlo na cimrmanovských principech. K nápadu velmi skeptický byl od začátku Smoljak, hru Vyšetřování ztráty třídní knihy však dodal. První představení – Svěrákův Akt - viděla 4. října 1967 Malostranská beseda. Absence hereckého umu obecenstvu nevadila, v obsazení převažovali rozhlasáci a jazzmani. Šebánkův „toiletní horor“ Domácí zabijačka přišel 7. února 1968 na řadu jako třetí. Úspěch měl dosti prostřední. Šebánek však přispěl myšlenkou doplnit hry přednáškami o Cimrmanově životě, čehož se soubor DJC drží dodnes, stejně jako zásady, že ženská na jeviště nepatří. Rozpory se Smoljakem vyvrcholily roku 1969 Šebánkovým odchodem z divadla a stažením Domácí zabijačky z repertoáru. Tou dobou Jiří Šebánek musel jako „pravicový oportunista“ skončit i v Čs. rozhlasu. Když se po pěti letech dohodl s protagonisty DJC na návratu, zhatily ho úřady. Pracoval v archivu Mladé fronty a v klubech vystupoval s pořadem Sonet osamělého hostitele.

Roku 1980 založil s Karlem Velebným Salon Cimrman. Od „velkých“ Cimrmanů se lišil jazykovými hříčkami, živým hudebním doprovodem, suchým anglickým humorem, dobovými (tj. C. a K.) diapozitivy a drsnými, černými, absurdními vtipy. Příklad z programu Cimrkino: „Toto je vůbec první Tarzan v dějinách kinematografie. V Cimrmanově pojetí to nebyl vládce džungle, ale fantom ukrajinských močálů. Jmenoval se Rašelin. Jeho matka, bývalá kurtizána, jej ihned po narození pohodila v rákosí, kde se ho ujala osamělá ropucha a vychovala z něj vynikajícího skokana.“ Soubor vystupoval v menších prostorách rovněž mimo Prahu. Česká televize na přelomu tisíciletí natočila zkrácené verze pořadů, stále jsou dostupné na YouTube.  Ze dvou Šebánkových scénářů k celovečerním filmům (Volná noha, Stůj, nebo se netrefím) dopadl lépe ten první, variace na téma životních osudů nespoutaného trumpetisty Laca Décziho. Jiří Šebánek, neochotný ke kompromisům, je podepsán pod veleúspěšnými večerníčky o králících Bobu a Bobkovi, populární TV relací o opuštěných zvířatech Chcete mě? či mnoha knihami převážně o Cimrmanovi (Byli jsme a buben, Já, Jára Cimrman, Za Járou Cimrmanem až do hrobu). Konec života prožil v nemocnici, kam za ním chodili i bývalí kolegové. Ze dvou manželství měl dva syny. Zemřel 4. dubna 2007 v Praze.

Šťastný to národ, který má hned dva Cimrmany!

Všichni dobří rodáci

OTAKAR ŠPANIEL

OTAKAR ŠPANIEL

V Jaroměři se 13. 6. 1881 narodil Otakar Španiel. Nezvolil vojenskou kariéru jako jeho bratr, generál Oldřich Španiel. Vynikl v naprosto odlišných oborech: sochař, řezbář, medailér.

JIŘÍ ŠEBÁNEK

JIŘÍ ŠEBÁNEK

„Otec“ Největšího Čecha o sobě tvrdil: „Bohužel já jsem zádumčivý, pochmurný, já tady v tom světě nevidím důvod k úsměvu.“

ZBYNĚK HEJDA

ZBYNĚK HEJDA

Poezie není pro každého. Někomu se líbí nezávazné rýmovačky, jinému prázdné agitky, romantici vyhledávají lyriku přírodní nebo milostnou. Ti nejnáročnější pak objevují holanovskou „jeskyni slov“.

Tiskové zprávy

Čertova babička, loutková inscenace pro děti od tří let

Čertova babička, loutková inscenace pro děti od tří let

druhou premiérou sezóny bude incenace ČERTOVA BABIČKA s podtitulem „Loutková hádanka pro tři hlasy a kontrabas". Inscenace je určena nejmenším divákům od tří let.
V přiložené tiskové zprávě najdete potřebné inoformace i odkaz na fotografie.
Budeme velmi potěšeni, pokud budete o nové inscenaci Draku informovat své čtenáře, diváky a posluchače.

Nové výstavy v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Výstava Opomenutí mistři poukazuje na zapomenuté autory

Nové výstavy v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Výstava Opomenutí mistři poukazuje na zapomenuté autory

Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) otevře ve čtvrtek 20. února v 18:00 tři nové výstavy. Hlavní výstava Opomenutí mistři prezentuje deset malířských osobností, které jsou dějinami umění dlouhodobě opomíjené. K vidění bude také tvorba Luďka Rathouského v dialogu se Zbyňkem Sekalem a samostatná výstava Aleny Kotzmannové.

Čtyři dny divadelního ruchu v Červeném Kostelci

Čtyři dny divadelního ruchu v Červeném Kostelci

Od 13. do 16. února ožije Divadlo J. K. Tyla v Červeném Kostelci pulzující atmosférou krajské postupové přehlídky amatérského činoherního a hudebního divadla. Tato prestižní akce, která letos slaví svůj 28. ročník, přivede do města nejen divadelní soubory z Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje, kraje, ale také fanoušky divadla, kteří si nenechají ujít pestrou přehlídku dvanácti inscenací.

Kalendárium akcí

 <  ÚNOR 2025  > 
POÚT STČT SOBNE
          01 02
03 04 05 06 07 08 09
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28    

Připravované akce

Kulturní akce - Medici na ulici
Kulturní akce - O H L É D N U T Í   za rokem 2 0 2 4

Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Kulturní akce v Hradci Králové

Změna programů vyhrazena - Za obsah inzerátů odpovídá zadavatel
Použití jakýchkoliv údajů či obrazového doprovodu z těchto stránek možné výhradně se svolením redakce

Pořadatelé

TOPlist TOPlist