Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Básník a jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert
 
Pět let vznikal dokumentární film režiséra Pavla Štingla s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí o jediném Čechovi oceněném Nobelovou cenou za literaturu. Veřejností i kritikou často nazývaný „básník z nejmilovanějších“ nefascinoval „jen“ svými verši, ale i svými postoji, díky nimž se stal morální ikonou českého národa ve 20. století. Letos v lednu uplynulo čtyřicet let od významné události básníkova pohřbu v roce 1986. Jen k Rudolfinu se s ním tehdy přišlo, během jediné režimem vyhrazené hodiny a pod dohledem Státní bezpečnosti, rozloučit na čtyři tisíce lidí. Obsáhlý film „znovuobjevuje“ Jaroslava Seiferta svou přístupnou formou i pro mladé lidi a skrze další osobnosti podává mimořádný obraz celého 20. století. Tvůrci u příležitosti letošního 125. výročí narození Seiferta dne 23. září 1901 zveřejňují trailer: https://youtu.be/28CQFVPIRAY
 
Snímek Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí je vůbec prvním celovečerním distribučním filmem o Seifertovi, do kin ho uvede 7. ledna 2027 společnost Pilot Film. „Jméno Jaroslava Seiferta rezonuje kulturním povědomím dodnes. Málokdo však zná více než pár Seifertových říkadel, málokdo zná jeho vrcholnou poezii. Přitom Seifert dělal ve své době přesně to, co mladí milují na poezii dnes – vyjadřují skrz ni autentické pocity, cítí okamžitý rytmus, kterým mladý Seifert ve svých vizuálních básních předběhl éru sociálních sítí. Poselstvím filmu je i otázka hrdinství v totalitách dvacátého století, kulturní odboj a formování české národní identity a kultury paměti v přesahu od vzniku meziválečné republiky až do současnosti,“ říká režisér Pavel Štingl,“ říká režisér Pavel Štingl. Jaroslav Seifert za svůj život vydal kolem třiceti básnických sbírek a vedle poezie se věnoval také publicistice, překladům a vzpomínkové próze. Mezi jeho nejzásadnější díla patří například Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Maminka, Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Morový sloup, Býti básníkem nebomemoáry Všecky krásy světa.
 
Ve filmu vystupuje také Klára Seifertová, vnučka básníkova. Důležitou roli v něm hraje i Seifertova břevnovská vila včetně jeho charakteristické pracovny. „Vítám vás na našem opatství, říkával s nadsázkou dědeček. Diváci uvidí i jeho pracovnu, která zůstala tak, jako by z ní dnes odešel, ale i rukopisy a vzácnou korespondenci z časů, kdy se ještě psalo plnicím perem. Podstatné je nechat dědečkovu poezii žít dál, aby se s ní seznamovaly mladší generace. Dnes je jeho tvorba velice aktuální, reflektuje svět tak, jak ho poznal on, jak vnímal politiku a nesvobodu v časech, které měnily lidi v jeho okolí. Zažil hrdiny v nejtěžších dobách a snažil se stát po jejich boku,“ říká Klára Seifertová, vnučka básníkova.
 
Průvodci snímkem jsou „šumný“ David Vávra, jeho „sklepácký“ kolega herec Jan Slovák a výrazný hlas současné generace české kultury, divadelní režisér formovaný poezií Vít Malota. Dokument ukazuje nejen kapitoly Seifertovy tvorby, ale i příběh celého minulého století nahlíženého skrze literární svět, básníkovo bohémské prostředí či literární kavárny a vinárny v proměnách časů dobrých i zlých. Film představuje zásadní osobnosti skupiny Devětsil i tehdejší literární a výtvarné scény, jako například byli básníci Vladimír Holan, Josef Hora, Vítězslav Nezval či František Hrubín, teoretik Karel Teige, malířka a ilustrátorka Toyen či malíř František Tichý. Klíčové epizody a Seifertovy vzpomínky dokreslující 20. léta minulého století dohrávají herci – ochotníci z řadstudentů Gymnázia Přírodní škola, kteří jsou nyní ve věku tehdejších zakladatelů poetismu. Celý příběh rámuje skutečnost, že Seifert byl od 50. let v hledáčku StB, která ho od podpisu Charty 77 intenzivně sledovala, díky čemuž je její archiv paradoxně nejbohatším zdrojem informací o básníkových posledních třiceti letech života.
 
Kromě nástupu kulturní vlny spojené s Devětsilem a pozdějšího okruhu básnických velikánů přináší dokument méně známý pohled na zakládání Československé republiky očima mladých básníků a anarchistů. Nahlíží na formování politických vztahů 20. a 30. let minulého století z hlediska sotva dospělých levicových literátů a jejich střetu s vlivy bolševismu, kulturního vlastenectví za druhé republiky, protifašistického odboje hrdinů z řad spisovatelů a poválečného štěpení kulturní fronty s nástupem komunistické totality minulého století až do doby Seifertova úmrtí 10. ledna 1986. Na tato témata vzniká vzdělávací program ve spolupráci s Českou televizí a ČT edu pro studenty středních škol, který by měl být pilotním projektem inovativního vzdělávání s využitím AI. Další cesta distribuce se plánuje s celostátní sítí Sdružení knihoven ČR (SDRUK) za podpory menších kin.
 
Kameramany filmu jsou Miroslav Janek aAdam Oľha, střihačkou je Šárka Sklenářová.
Producenty filmu Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí jsou Ondřej Zima z Evolution Films a Pavel Štingl z K2, koproducentem je Česká televize, kreativní producentkou Alena Müllerová. Film vznikl s podporou Státního fondu audiovize. Distributorem je Pilot Film.