Kulturní, společenské, sportovní akce v Hradci Králové a okolí

Miletín mám spojený s tamními modlitbičkami, báječnými perníčky, které prodávají v krámku na náměstí. Místní jsou ovšem pyšnější na Karla Jaromíra Erbena. Český ekvivalent Edgara Allana Poea (nebo důstojný předchůdce Stephena Kinga?) byl básník, pohádkář - a zároveň špičkový právník, etnograf a archivář. Poněkud divoké spojení pro představitele romantismu, že? Karel Jaromír Erben přišel na svět 7. listopadu 1811 společně s bratrem Janem. Brzká smrt jeho dvojčete dost možná podvědomě poznamenala pochmurnost a osudovost jeho tvorby. Ani Erbenovo zdraví nebývalo valné, navíc měl vadu řeči. Přesto díky přirozenému nadání po hradeckém gymnáziu zvládl studium filozofie a práv v Praze (1837). Spřátelil se s Máchou, Tylem, později i s Františkem Palackým. Dnes už si moc neuvědomujeme, že většina obrozenců doslova třela bídu s nouzí. To samé se přihodilo Erbenovi. Několik let bez nároku na honorář pracoval na různých úřadech. Placené místo získal až díky přímluvě Palackého. Roku 1842 uzavřel první sňatek, po smrti manželky se znovu oženil. Celkem měl šest potomků. Byl členem mnoha vlasteneckých spolků, namátkou Matice české, Měšťanské besedy, Českého (tj. Národního) muzea, Hlaholu. Později působil jako archivář města Prahy. Převáděl četné právní normy z německého jazyka, spoluzakládal dodnes vycházející periodikum Právník. Důležitou práci Erben odvedl v kritických edicích starší české literatury (Bartošova kronika pražská, Tomáše ze Štítného Knížky šestery o obecných věcech křesťanských, Život sv. Kateřiny, Mistra Jana Husi Sebrané spisy české atd.).  
 
Vlastní literární činnost započal na gymnáziu, zpočátku ještě německy. První uznání mu přinesla báseň Poklad a divadelní komedie pro ochotníky Sládci. Od čtyřicátých let sbíral a publikoval lidové pohádky a písničky - Prostonárodní české písně a říkadla obsahovaly více než 2 200 čísel. Mnohokrát posloužily jako předloha k filmům, např. Obušku, z pytle ven!, Třetí princ, Nesmrtelná teta, Pták Ohnivák. Pozornost věnoval i dalším jazykově blízkým komunitám (Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských).Až po stu letech pak vyšly originální spisovatelovy poznámky o vlastních snech (1970).
 
Stěžejní význam pro celou českou kulturu má samozřejmě Erbenova sbírka Kytice z pověstí národních. Poprvé se na knihkupeckých pultech objevila roku 1853 a sklidila úspěch. Další, rozšířená  vydání, jejichž celkový počet se pomalu blíží dvěma stovkám, sukces jen potvrdila. Každý Čech slyšel o temných baladách Vodník, Zlatý kolovrat, Polednice nebo Svatební košileuž ve škole. Jejich přetrvávající popularitu dokládá fakt, že se stala například podkladem nejúspěšnějšího představení divadla Semafor vůbec, diváci hojně navštěvovali také film v režii F. A. Brabce. Erbena zhudebnil Antonín Dvořák (Rozmarýna, Sirotkovo lůžko, kantáta Svatební košile, cyklus symfonických básní Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek). Otomar Dvořák věnoval básníkovým osudům román Vřeteno osudu. První Erbenův pomník byl postaven samozřejmě v Miletíně, bustu naleznete v Panteonu Národního muzea.
 
Karel Jaromír Erben zemřel 21. listopadu 1870 v Praze. Jeho ostatky nakonec spočinuly na Olšanských hřbitovech. Zanechal nám mimo jiné i dva výmluvné citáty: „Lidé se rádi zaměstnávají, aby nemuseli pracovat.“ A také: „Národ náš jest duševně zdráv, a proto rád živ a vesel.“ S jednou částí úvahy bych si dovolil polemizovat.