Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
VÁLKA SVĚTŮ
Námět: H. G. Wells
Scénář: Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček
Režie: Jakub Vašíček
Scénografie: Kamil Bělohlávek
Hudba: Daniel Čámský
Dramaturgie:Tomáš Jarkovský, Barbora Pokorná
Produkce: Barbora Kalinová
Výkonná produkce: Martina Štětinová
Vyrobily dílny Divadla Drak: Roman Beran, Michaela Kudelková, Hana Kopová, Leyla Hruška Ottová, Štěpán Uherka
Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Pavla Lustyková, Mialn Žďárský, Dominik Linka
Herbert George Wells napsal svůj román Válka světů již v roce 1898. Přesto jej francouzský časopis Le Monde zařadil na svůj seznam 100 nejdůležitějších knih 20. století (jedná se tak o vůbec nejstarší dílo na seznamu). Což jen dokládá význam tohoto románu, který ovlivnil podobu vědecko-fantastické literatury na celé dekády dopředu, inspiroval řadu dalších tvůrců a oslovil několik generací čtenářů na celém světě. Wellsův dramatický příběh o invazi Marťanů se dočkal také řady filmových a televizních zpracování v čele s hollywoodským trhákem z roku 2005 v režii Stevena Spielberga.
Nejslavnější a také nejkontroverznější adaptace románu však nevznikla ani pro televizi, ani pro filmové plátno, nýbrž pro rozhlas. Na svědomí ji měl autorův téměř jmenovec – režisér Orson Welles. Ten pro americkou stanici CBS připravil rozhlasovou inscenaci vysílanou 30. října 1938, což je zároveň den, který je v samotné knize uváděn jako den počátku invaze. Tato skutečnost spolu se sugestivním Wellesovým zpracováním, které bylo celé stylizováno do podoby živého zpravodajství z invaze (sám režisér v něm účinkoval v roli fiktivního reportéra), vedla k tomu, že mezi posluchači na řadě míst USA vznikla panika, protože uvěřili, že k invazi skutečně právě dochází.
Wellesovi tato rozhlasová inscenace přinesla jak řadu potíží s úřady, tak celosvětový věhlas a popularitu. Jednalo se o první zpracování fenoménu moci nově vznikajících masových médií, jejich schopnosti vytvářet klamné sugestivní obrazy, manipulovat realitu a ovlivňovat jednání a smýšlení velkých skupin obyvatel. Tedy fenoménu, který je nám dnes po téměř sto letech na jednu stranu již více než dobře známý, vůči kterému se ovšem na druhou stranu s rozvojem sociálních sítí či umělé inteligence zdáme jako společnost čím dál bezbrannější.
Pojďte s námi prozkoumat svět, v němž už skoro není možné odlišit fikci od reality. Svět, ve kterém nic nemusí být tak, jak se zdá. Náš svět. Nebo naše světy? Mimochodem, jste si opravdu jistí, že tuto anotaci napsal živý člověk?
Všichni dobří rodáci
OLDŘICH LISKA
Vesnice s poetickým názvem Kamhajek leží u Křečhoře v kolínském okrese. Necelé dva roky po slavném silákovi Gustavu Frištenském, 17. dubna 1871, se tam narodil Oldřich Liska.
VÁCLAV ČTVRTEK
Dnes zase představíme člověka, který tak úplně naším rodákem není. Ovšem Rumcajs, Manka, Cipísek, Křemílek, Vochomůrka by bez inspirace Jičínem nevznikli.
Tiskové zprávy
Dny otevřených ateliérů letos v našem kraji a rekordně i v Polsku
Letošní Dny otevřených ateliérů, jejichž pořadateli jsou Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové (CUA) a na polské straně MGKOK v Lubawce, uzavřely přihlášky. Festival umělců, řemeslníků, galerií a muzeí, který se bude konat 13.–14. června 2026, má letos už přes třicet přihlášených na české straně. Rekordní zájem potvrdili polští kolegové – těch se sešlo celkem 21. Dny otevřených ateliérů (DOA) tak nabídnou návštěvníkům možnost nahlédnout do zázemí tvůrců, ale také poznat zajímavá místě v Česku i polském pohraničí.
Co je doma, to se počítá: nová výstava v královéhradecké galerii se zaměřuje na partnerské dvojice ve výtvarném umění
Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) představuje letošní hlavní výstavu Co je doma, to se počítá (24/04/26–01/11/26). Kurátorka Anna Horák Zemanová se v ní věnuje fenoménu tvorby partnerů v českém výtvarném umění.
Už jen necelý měsíc do startu
Jaro je tu, i když to tak chvílemi nevypadá. Vinaři intenzivně přihlašují svá vína do 23. ročníku JAROVÍN. Letos se k perlivým a růžovým vínům přidají nejen Pet-Nat, ale i stále populárnější nápoje ready to drink – perlivé nápoje vinného typu s nižším obsahem alkoholu a dokonce i nealkoholická perlivá vína.




















































