Kalendárium akcí
Doporučujeme #kulturní akce
VÁLKA SVĚTŮ
Divadelní zpracování sci-fi legendy
Námět: H. G. Wells
Scénář: Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček
Režie: Jakub Vašíček
Scénografie: Kamil Bělohlávek
Hudba: Daniel Čámský
Dramaturgie:Tomáš Jarkovský, Barbora Pokorná
Produkce: Barbora Kalinová
Výkonná produkce: Martina Štětinová
Vyrobily dílny Divadla Drak: Roman Beran, Michaela Kudelková, Hana Kopová, Leyla Hruška Ottová, Štěpán Uherka
Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Pavla Lustyková, Mialn Žďárský, Dominik Linka
Herbert George Wells napsal svůj román Válka světů již v roce 1898. Přesto jej francouzský časopis Le Monde zařadil na svůj seznam 100 nejdůležitějších knih 20. století (jedná se tak o vůbec nejstarší dílo na seznamu). Což jen dokládá význam tohoto románu, který ovlivnil podobu vědecko-fantastické literatury na celé dekády dopředu, inspiroval řadu dalších tvůrců a oslovil několik generací čtenářů na celém světě. Wellsův dramatický příběh o invazi Marťanů se dočkal také řady filmových a televizních zpracování v čele s hollywoodským trhákem z roku 2005 v režii Stevena Spielberga.
Nejslavnější a také nejkontroverznější adaptace románu však nevznikla ani pro televizi, ani pro filmové plátno, nýbrž pro rozhlas. Na svědomí ji měl autorův téměř jmenovec – režisér Orson Welles. Ten pro americkou stanici CBS připravil rozhlasovou inscenaci vysílanou 30. října 1938, což je zároveň den, který je v samotné knize uváděn jako den počátku invaze. Tato skutečnost spolu se sugestivním Wellesovým zpracováním, které bylo celé stylizováno do podoby živého zpravodajství z invaze (sám režisér v něm účinkoval v roli fiktivního reportéra), vedla k tomu, že mezi posluchači na řadě míst USA vznikla panika, protože uvěřili, že k invazi skutečně právě dochází.
Wellesovi tato rozhlasová inscenace přinesla jak řadu potíží s úřady, tak celosvětový věhlas a popularitu. Jednalo se o první zpracování fenoménu moci nově vznikajících masových médií, jejich schopnosti vytvářet klamné sugestivní obrazy, manipulovat realitu a ovlivňovat jednání a smýšlení velkých skupin obyvatel. Tedy fenoménu, který je nám dnes po téměř sto letech na jednu stranu již více než dobře známý, vůči kterému se ovšem na druhou stranu s rozvojem sociálních sítí či umělé inteligence zdáme jako společnost čím dál bezbrannější.
Pojďte s námi prozkoumat svět, v němž už skoro není možné odlišit fikci od reality. Svět, ve kterém nic nemusí být tak, jak se zdá. Náš svět. Nebo naše světy? Mimochodem, jste si opravdu jistí, že tuto anotaci napsal živý člověk?
Námět: H. G. Wells
Scénář: Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček
Režie: Jakub Vašíček
Scénografie: Kamil Bělohlávek
Hudba: Daniel Čámský
Dramaturgie:Tomáš Jarkovský, Barbora Pokorná
Produkce: Barbora Kalinová
Výkonná produkce: Martina Štětinová
Vyrobily dílny Divadla Drak: Roman Beran, Michaela Kudelková, Hana Kopová, Leyla Hruška Ottová, Štěpán Uherka
Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Pavla Lustyková, Mialn Žďárský, Dominik Linka
Herbert George Wells napsal svůj román Válka světů již v roce 1898. Přesto jej francouzský časopis Le Monde zařadil na svůj seznam 100 nejdůležitějších knih 20. století (jedná se tak o vůbec nejstarší dílo na seznamu). Což jen dokládá význam tohoto románu, který ovlivnil podobu vědecko-fantastické literatury na celé dekády dopředu, inspiroval řadu dalších tvůrců a oslovil několik generací čtenářů na celém světě. Wellsův dramatický příběh o invazi Marťanů se dočkal také řady filmových a televizních zpracování v čele s hollywoodským trhákem z roku 2005 v režii Stevena Spielberga.
Nejslavnější a také nejkontroverznější adaptace románu však nevznikla ani pro televizi, ani pro filmové plátno, nýbrž pro rozhlas. Na svědomí ji měl autorův téměř jmenovec – režisér Orson Welles. Ten pro americkou stanici CBS připravil rozhlasovou inscenaci vysílanou 30. října 1938, což je zároveň den, který je v samotné knize uváděn jako den počátku invaze. Tato skutečnost spolu se sugestivním Wellesovým zpracováním, které bylo celé stylizováno do podoby živého zpravodajství z invaze (sám režisér v něm účinkoval v roli fiktivního reportéra), vedla k tomu, že mezi posluchači na řadě míst USA vznikla panika, protože uvěřili, že k invazi skutečně právě dochází.
Wellesovi tato rozhlasová inscenace přinesla jak řadu potíží s úřady, tak celosvětový věhlas a popularitu. Jednalo se o první zpracování fenoménu moci nově vznikajících masových médií, jejich schopnosti vytvářet klamné sugestivní obrazy, manipulovat realitu a ovlivňovat jednání a smýšlení velkých skupin obyvatel. Tedy fenoménu, který je nám dnes po téměř sto letech na jednu stranu již více než dobře známý, vůči kterému se ovšem na druhou stranu s rozvojem sociálních sítí či umělé inteligence zdáme jako společnost čím dál bezbrannější.
Pojďte s námi prozkoumat svět, v němž už skoro není možné odlišit fikci od reality. Svět, ve kterém nic nemusí být tak, jak se zdá. Náš svět. Nebo naše světy? Mimochodem, jste si opravdu jistí, že tuto anotaci napsal živý člověk?
Všichni dobří rodáci
OLDŘICH HLAVSA
Když se malíř narodí v obci s tak poetickým názvem jako Rybná nad Zdobnicí (byť tehdy ještě v Německé Rybné), nepřekvapí, že tvoří takříkajíc „na pohodu“.
Tiskové zprávy
HUDBA Z POHÁDEK PŘI SVÍČKÁCH
Rodinný koncert hudby z pohádek a animovaných filmů
Kouzelný rodinný koncert při světle tisíců svíček vás přenese do světa nejkrásnějších animovaných filmů a pohádek.
Brahmsovo Německé rekviem otevře čas ztišení
Filharmonie Hradec Králové uvede ve čtvrtek 19. února jedno z nejzásadnějších duchovních děl 19. století – Německé requiem Johannesa Brahmse.
Program Divadla Drak / BŘEZEN 2026
Vyrazte na reprízy oblíbených dračích inscenací, užijte si program pro rodiny s dětmi Nedělání nebo oslavte s legendárním písničkářem Vladimírem Mertou jeho životní jubileum na mimořádném koncertu.
Kalendárium akcí
Copyright © 2026, kulturahradec.cz. All Rights Reserved.




















































